Se sklizní roku 2008 klesly realizační ceny ovoce meziročně o 30 až 50 % a výpadek tržeb v žádném případě nenahradí vyšší sklizeň loňského roku. Určitou pozitivní korekci hospodářského výsledku našeho ovocnářství tak dělají opět dotace. Potvrzuje se, že ovocnářství by bez dotací v krátké době zmenšilo svůj rozměr, což by se promítlo nejen do produkce, ale také do krajinotvorby, kde mají sady nenahraditelný význam. Systém dotací, který mohou ovocnáři využít, se stává stále složitějším.
Zlomem byl v tomto ohledu vstup ČR do EU. Před rokem 2004 byly dotace do ovocnářství tvořené především z národních zdrojů, jejichž výhodou byla jednoduchá administrace. Podpora sice nebyla tak výrazná co do objemu prostředků, přesto byla základem pro udržení ovocnářství v naší zemi. Nejvýznamnější podporou z národních zdrojů byla a je podpora restrukturalizace sadů. Z fondů Evropské unie je dnes nejvýznamnější podporou podpora agroenvironmentálních opatření z osy II. Programu rozvoje venkova. I v roce 2009 mohou ovocnáři využít celou řadu dotačních možností.
Národní podpory
Ministerstvo zemědělství
Hlavní možností k získání podpory jsou dotace na základě zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství, které administruje Ministerstvo zemědělství ČR. Od roku 1995 jsou každoročně podporovány výsadby sadů – pro rok 2009 v rámci platného dotačního titulu 1.R. Zásadní změnou je rozdělení tohoto titulu na část a) a část b). V rámci první části je možné podporovat restrukturalizaci sadů v systému integrované produkce, ve druhé části pak bude podporována restrukturalizace sadů v ekologickém ovocnářství. Tato změna je jen logickou a správnou úpravou podpory restrukturalizace sadů dávající přednost a možnost podpory oběma agroenvironmentálním systémům hospodaření.
Podmínky pro získání této podpory jsou velmi podobné těm, které platily již v minulých letech. Žadatel může získat na výsadbu ovocného sadu jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní, slivoní, třešní a višní s minimálním počtem jedinců 800 ks/ha částku do 200 tisíc Kč/ha (to platí jen pro integrovanou produkci), dále pak jak pro integrovanou produkci tak pro ekologické ovocnářství u všech již jmenovaných ovocných druhů s počtem jedinců minimálně 400 ks/ha částku až 100 tisíc Kč/ha a pak na výsadbu rybízů, malin a angreštu s počtem jedinců minimálně tři tisíce ks/ha částku do 50 tisíc Kč na hektar. Konečná výše sazby na hektar může být snížena ze zmiňované sazby na základě počtu vysázených hektarů a objemu finančních prostředků určených pro tento titul. Předpokládaný finanční limit na tento rok je 60 mil. Kč, což je o zhruba 13 miliónu méně než skutečně vyplacené prostředky na tuto podporu v roce 2008.
Žadatel o dotaci dále musí mít, kromě obecných podmínek, doklad o vlastnictví pozemku nebo nájemní smlouvu platnou nejméně do 31. 12. 2019 a souhlas vlastníka s výsadbou, potvrzení ÚKZÚZ, SRS o uznání sadby resp. výskytu karanténních chorob a být členem Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO) při Ovocnářské unii ČR, na základě jejichž směrnic musí ovocný sad po dobu 10-ti let obhospodařovat. Rovněž smějí být vysazovány jen odrůdy, které jsou vhodné pro integrované systémy pěstování ovoce, jejichž seznam je k dispozici na stránkách svazu (www.sispo.cz). V případě výsadby ekologického sadu je pak povinností deklarovat členství ve svazu Probio (www.pro-bio.cz) a při pěstování se řídit Směrnicí pro ekologické hospodaření v sadech. Všichni žadatelé jsou povinni provést rozbory půdy na těžké kovy na pozemcích, kde zamýšlí provést výsadbu. Na každé tři hektary je třeba zajistit jeden akreditovaný odběr vzorku a následný rozbor. Seznam těžkých kovů, limity i oprávněné laboratoře k těmto rozborům lze nalézt také na stránkách SISPO. I do ekologických sadů je možné vysazovat jen povolené odrůdy, které jsou v příloze Zásad pro poskytování dotací. Uzávěrka přijímání žádostí je 30. 9. 2009.
Další významnou národní podporou je dotační titul 1.I. Vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech. Tato podpora je systémovým opatřením, které umožní šetřit s vodou a dává záruky pravidelné, kvalitní a vysoké sklizně. Dotační titul podporuje závlahy i ve vinicích, chmelnicích a školkách. Podmínky jsou v základních bodech obdobné jako v loňském roce i s výše zmiňovaným titulem 1.R., rovněž musí být souhlas majitele s vybudováním závlahy a nájemní smlouva minimálně do 31. 12. 2019. Žadatel k získání této dotace musí mít povolení k nakládání s povrchovými vodami dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Povinnost užívat závlahu je minimálně deset let. Uzávěrka přijímání žádostí je 30. 6. 2009.
Z dalších podpor je možné v rámci dotačního titulu 3 využít některé specifické podpory k ozdravování speciálních plodin či na podporu fyzikální a biologické ochrany jako náhrady za ochranu chemickou. Některé podmínky se v rámci tohoto titulu mohou v průběhu roku upřesnit na základě připomínek EU. Je také možné využít prostředky na výstavy, semináře či poskytování informací o doporučených odrůdách. Tyto podpory pro pěstitele mohou čerpat profesní svazy a organizátoři seminářů.
PGRLF
Významnou podporou pro ovocnáře je dotace na úhradu skutečně zaplaceného pojistného na pojištění sadů proti snížení výnosu a kvality produkce vlivem krupobití nebo snížení výnosu vlivem mrazu. Pravidla pro letošní rok budou zřejmě obdobná s podmínkami platnými v roce 2008. Podpora by i letos měla být do 50 % skutečně zaplaceného pojistného žadatelem (v roce 2007 i 2008 to bylo právě rovných 50 %). Žádosti se podávají na jednotlivé agentury pro zemědělství a venkov a jejich součástí je smlouva s pojišťovnou a doklad od pojišťovny o výši zaplaceného pojistného. Žádosti se podávají v průběhu října a zřejmě i letos to bude v tomto termínu.
Možností získat další podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu je ještě několik. Je celá řada programů, o které se mohou ucházet i ovocnáři. Připomněl bych zejména možnost částečné úhrady úroků z úvěrů, ale i možnost dostat podporu na nákup nestátní půdy. Vlastnictví půdy je u trvalých kultur vždy pro investora výhodou a ovocnáři by této možnosti měli více využívat. Tento titul na nákup půdy však definitivně do konce letošního roku skončí a je tak jedna z posledních možností toho využít. Opět se také uvažuje o otevření nových podpor na částečné garance investičních i provozních úvěrů. O podobě těchto podpor bude rozhodnuto během jara.
Ministerstvo financí
Na každý hektar ovocného sadu je možné získat částečné vrácení spotřební daně z pohonných hmot skutečně spotřebovaných za rok. Tento způsob podpory je znám jako tzv. zelená nafta. Od loňského roku byly zrušeny maximální limity spotřeby na hektar půdy a vše se řídí skutečně spotřebovaným množstvím. K administraci této podpory je třeba mít platný výpis půdních bloků vydávaný jednotlivými agenturami pro zemědělství a venkov. Žádosti o vrácení spotřební daně se podávají měsíčně na příslušných Celních úřadech. Způsob vedení evidence zelené nafty je dán vyhláškou č. 48/2008 Sb. Dle této vyhlášky je nezbytné evidovat nákup pohonných hmot, jejich spotřebu, místo spotřeby a druh vykonávané práce.
Zdroje Evropské unie
SAPS
Základní podporou z fondů Evropské unie je jednotná platba na plochu, která je vyplácena na zemědělskou půdu, tedy i na plochy ovocných sadů. Podmínkou obdržení této dotace je, aby žadatel měl v termínu od 1. 5. do 31. 8. uživatelské bloky vedeny v rámci LPIS na svoji osobu či firmu. Žádosti o platbu se podávají na agentury pro zemědělství a venkov do 15. 5. Základní podmínkou pro obdržení platby je fakt, že žadatel bude ovocné sady obhospodařovat podle zásad správné zemědělské a agroenvironmentální praxe. Tyto zásady jsou definovány v Nařízení vlády č. 47/2007 Sb. Sazba pro letošní rok není zatím přesně stanovena, ale lze předpokládat, že bude činit zhruba tři a půl tisíce Kč na hektar.
Národní doplňkové platby (Top-Up)
Od roku 2008 je vyplácena platba Top-Up na zemědělskou půdu, a tak na tuto podporu mají nárok i ovocné sady. Nárok má ten, kdo splnil podmínky pro výplatu SAPS.
PRV – osa II.
V rámci programu rozvoje venkova mohou ovocnáři získat podpory v agroenvironmentálních opatřeních. Pro ekologické ovocnáře je po novele nařízení vlády č. 79/2007 Sb. několik zásadních změn. Velký nárůst ploch ekologických sadů, které byly často zřejmě zakládány jen za účelem čerpání dotací (50 ks jedinců na hektar), vyústil v dočasné uzavření titulu pro nové výsadby a stanovení některých pravidel pro stávající firmy, které již podpory čerpají. Od roku 2009 tak mají nárok na podporu ekologických sadů jen ty plochy, jež měly nárok čerpat dotace v roce 2007 nebo 2008 s tím, že musí mít minimálně 200 ks jedinců na hektar u jádrovin, 150 ks/ha u peckovin a skořápkovin nebo 800 ks/ha u drobného ovoce. Z toho vyplývá, že není letos možné čerpat dotace na nově vysázené nebo nově zařazené plochy a také na plochy, které již dotaci čerpaly, ale nyní nedosahují předepsaných počtů jedinců. Sazba dotace se však nemění a je ve výši 849 eur na hektar, a to je při směnném kurzu závazném pro přepočet této dotace 22,774 Kč/ha. Žadatel je povinen plnit podmínky dané zákonem o ekologickém zemědělství.
Ve větší míře jsou pěstitelé ovoce zařazení do podopatření integrovaná produkce. Každý žadatel se zařazuje na pětiletý cyklus, kdy má povinnosti plnit určitá agroenvironmentální opatření daná zákonem a na základě jejich splnění má nárok na úhradu vzniklých vícenákladů či ztráty na tržbách proti konvenčnímu pěstování. Do pětiletého cyklu se žadatelé hlásí jednorázově vždy na období následujících pěti let. Žádost o zařazení podávají k 15. 5. daného roku. Dále je nutné každoročně podávat žádost o dotace, a to rovněž k 15. 5. Veškeré žádosti se podávají na agentury pro zemědělství a venkov. Je nutné zařadit a obhospodařovat integrovaným způsobem všechny ovocné sady bez výjimky. Pěstitelé mohou za pětileté období snížit celkem plochu o 15 %, ale jen při pozbytí právního důvodu užívání. Do roku 2008 bylo toto snížení možné jen o 5 %. Zvýšení plochy může být v průběhu pětiletého cyklu o maximálně 25 %. Je ovšem možné, aby žadatel v průběhu cyklu výsadbu zlikvidoval a opětovně nasázel, a to i na jiném pozemku. Plocha musí být dosázena do konce cyklu. Všechny změny v plochách, dočasné likvidace, snížení či zvýšení výměry musí být neprodleně hlášeno. Každý, kdo je zařazen do kteréhokoliv z agroenvironmentálních opatření, tedy i integrované produkce, má povinnost dodržovat v rámci celého podniku řadu podmínek, ke kterým se od letošního roku také přidávají minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin vycházející ze zavedení systému cross-compliance. Kromě obecných podmínek je v rámci integrované produkce ovoce povinnost dodržovat specifické podmínky, zejména:
1. Zákaz používat prostředky na ochranu rostlin obsahující alespoň jednu zakázanou účinnou látku. Seznam zakázaných účinných látek je ve NV č. 79/2007 Sb.
2. Provádět řez k prosvětlení v rozsahu použité pěstební technologie u ovocných stromů v termínu od 1. 6. do 15. 8. a u ovocných keřů v termínu od 1. 5. do 30. 6.
3. Vést záznamy o teplotě a vlhkosti v období od 1. 3. do 30. 9. v rozsahu minimální a maximální teplota vzduchu, průměrná vlhkost vzduchu. K tomu mít vlastní prostředky ke zjišťování těchto údajů vzdálené maximálně do 5-ti kilometrů od nejvzdálenějšího místa půdního bloku a umístěné na vlastním nebo pronajatém pozemku.
4. Používat alespoň jeden z prostředků na monitoring škodlivých činitelů (např. feromonový lapač) a vést záznamy o jeho použití.
5. Nejpozději do třetího roku pětiletého cyklu zajistit rozbor půdy na těžké kovy – Pb, Cd, Hg, Cr, As, a to jak odběr, tak rozbor u akreditované laboratoře. Jeden vzorek musí být proveden na každé tři hektary.
6. Každoročně zajistit rozbor plodů na těžké kovy – Pb, Cd, Hg, Cr, As, a to u akreditované laboratoře. Vzorek může odebrat sám žadatel. Jeden vzorek musí být proveden na každých započatých 20 hektarů sadu. Alespoň jeden rozbor musí být proveden u převažujícího ovocného druhu dle výměry. U obou rozborů jsou dány limity ve VN 79/2007 Sb.
7. Žadatel má povinnost zajistit minimální počet jedinců v průměru na každý hektar půdního bloku nebo jeho části v počtu 500 ks jádrovin, 200 ks peckovin a 2000 ks bobulovin. Pokud některé bloky nebo jejich části nesplňují toto kritérium, nesmí žadatel tyto plochy uvádět v žádostech o dotace. Přesto v těchto sadech musí uplatňovat celý systém integrované produkce.
8. Veškeré záznamy v rámci opatření je povinnost deset let archivovat.
Za porušení některé z uvedených podmínek je udělována sankce, která se liší od napomenutí přes snížení dotace až po vrácení dotací či úplného vyřazení z opatření. Kontroly chodí nepravidelně a bez ohlášení. Splnění všech podmínek vyžaduje dobrou znalost legislativy, perfektní záznamní povinnost a zejména nepodceňování pravidel. Sazba dotace pro letošní rok je 435 eur/ha, což by mělo být v přepočtu 11669 Kč/ha.
Někteří pěstitelé mají závazky pětiletého cyklu ještě z roku 2005, kdy se přihlásili do Horizontálního plánu rozvoje venkova a svůj závazek nově netransformovali do Programu rozvoje venkova osy II., o jejichž podmínkách bylo psáno výše. Těmto pěstitelům vyprší cyklus koncem roku 2009. Nyní mají možnost tento závazek dokončit nebo jej transformovat do PRV v letošním roce podáním transformační žádosti do 15. 5. 2009. Pokud se rozhodnou ukončit cyklus do roku 2009, nesmějí již navýšit plochu sadů v opatření. Podmínky jsou obdobné jako u PRV, jen zde zůstávají vyšší minimální počty jedinců na hektar – 600 ks u jádrovin a 300 ks u peckovin. O něco nižší je zde také sazba dotace na hektar, která je stanovena pevně v korunách ve výši 9857 Kč/ha.
PRV – osa I.
V rámci osy I. Programu rozvoje venkova je celá řada možností jak získat podporu. V opatření k modernizaci zemědělských podniků je v rámci záměrů staveb a technologií pro rostlinnou výrobu možné v ovocnářství využít:
• skladovací kapacity,
• skleníky, folníky a další speciální pěstebních plochy,
• nosné konstrukce trvalých kultur (chmelnic, vinic a sadů),
• hlavní závlahová zařízení,
• technologie na zpracování a využití zbytkové (odpadní) a cíleně pěstované biomasy pro vlastní potřeby podniku.
Kromě této podpory připadají pro ovocnáře také dotační tituly Zahájení činnosti mladých zemědělců, Předčasné ukončení zemědělské činnosti, pozemkové úpravy a další. Základní výše podpory je 40 % uznatelných nákladů. Sazba dotace se může měnit oběma směry dle splnění jednotlivých kritérií. U většiny titulů bývá zpravidla jen jedenkrát za rok vyhlášen termín k přijetí žádostí. Pro rok 2009 bylo ukončení přijímaní žádostí do 9. 3. Další kolo příjmu žádostí pro tato opatření bude až v únoru roku 2010.
Společná organizace trhu
Reforma společné organizace trhu s čerstvým ovocem a zeleninou byla v rámci EU téměř dokončena. Od září 2008 je tato reforma legislativně upravena i v ČR, a to nařízením vlády č.318/2008 Sb. Z pravidel vyplývá, že jediným příjemcem podpory z této oblasti mohou být operační programy organizací producentů nebo dočasná podpora skupinám producentů. Tedy ti ovocnáři, kteří jsou sdružení do odbytových organizací mohou využívat podpory směřované zejména na posklizňovou úpravu, zvýšení jakosti, do marketingu ovoce, k agroenvironmentálním akcím apod. Registrované odbytové organizace čerpají v rámci svého operačního programu podporu ve výši 4,1 % z obratu. Stejný nebo v některých případech o něco nižší objem prostředků do tohoto operačního programu musí vložit členové této organizace. Podporu mohou získat i sdružení odbytových organizací. O dočasnou podporu se může ucházet také skupina producentů, která ještě řádně neplní všechny nezbytné parametry odbytové organizace k tomu, aby těchto parametrů nejpozději do pěti let dosáhla. Právě podpora skupinám producentů vzrostla a v prvních dvou letech dosahuje až 10 % z obratu za prodané ovoce členů. Navýšení této podpory má vést k větší organizovanosti pěstitelů do skupin producentů, která následně musí do pěti let přejít do statutu řádné organizace producentů.
Výčet všech možných zde uvedených podpor a jejich podmínek je platný k 2. 3. 2009. Často probíhají různé změny a proto je třeba podmínky neustále sledovat. Veškeré aktuální informace jsou dostupné zejména na internetových stránkách příslušných institucí, zejména: www.mze.cz, www.szif.cz, www.pgrlf.cz.
