Kladný hospodářský výsledek našeho zemědělství je tvořen dotacemi. Tuto skutečnost potvrzují prakticky všechny instituce zabývající se ekonomikou či statistikou. Ovocnářství není výjimkou a bez dotací by v krátké době zmenšilo svůj rozměr. Systém dotací, který mohou ovocnáři využít, se stává stále složitějším. Zlomem byl vstup naší republiky do EU.
Před rokem 2004 dotace do ovocnářství pocházely především z národních zdrojů, jejichž výhodou byla jednoduchá administrace. Podpora sice nebyla tak výrazná co do objemu prostředků, přesto byla základem pro udržení ovocnářství v naší zemi. Nejvýznamnější dotací byla a je podpora restrukturalizace sadů. I před vstupem do EU mohli ovocnáři využít první prostředky ze zdrojů společenství z programu SAPARD, kde administrace byla složitá a dávala tušit, jaký vývoj podpor bude následovat. Rok 2006 přináší ovocnářům celou řadu možností.
Národní podpory
Ministerstvo zemědělství
Hlavní možností získání podpory jsou dotace na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (administruje Ministerstvo zemědělství ČR). Od roku 1995 jsou každoročně podporovány výsadby sadů v rámci dotačního titulu 1. R. Restrukturalizace ovocných sadů platného i pro rok 2006. Podmínky pro získání této podpory jsou velmi podobné těm, které platily již v loňském roce. Žadatel může získat na výsadbu ovocného sadu jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní a slivoní s minimálním počtem jedinců 800 ks/ha částku do 200 tisíc Kč/ha, dále u těchto jmenovaných ovocných druhů a nebo u třešní a višní s počtem jedinců minimálně 400 ks/ha částku až 100 tisíc Kč/ha a pak na výsadbu rybízů, malin a angreštu s počtem jedinců minimálně 3 tisíce ks/ha částku do 50 tisíc Kč na hektar. Konečná výše sazby na hektar může být snížena na základě počtu vysázených hektarů a objemu finančních prostředků určených pro tento titul. Kromě obecných podmínek je žadatel povinen předložit, doklad o vlastnictví pozemku nebo nájemní smlouvu platnou nejméně do 31. 12. 2016 a souhlas vlastníka s výsadbou, potvrzení ÚKZÚZ, SRS o uznání sadby resp. výskytu karanténních chorob. Žadatel musí být členem Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce při Ovocnářské unii ČR, na základě jejichž směrnic musí ovocný sad po dobu deseti let obhospodařovat. Vysazovány smějí být jen odrůdy vhodné pro integrované systémy pěstování ovoce, jejichž seznam je k dispozici na internetu. Uzávěrka přijímání žádostí je 29. 9. 2006.
Další významnou národní podporou je dotační titul 1. I. Vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech. Tato podpora je systémovým opatřením, které umožní šetřit s vodou a zároveň dává záruky pravidelné, kvalitní a vysoké sklizně. Dotační titul podporuje závlahy i ve vinicích a chmelnicích. Podmínky jsou v základních bodech obdobné s výše zmiňovaným titulem 1.R., rovněž je třeba předložit souhlas majitele s vybudováním závlahy a nájemní smlouvu k pozemku minimálně do 31. 12. 2016. Žadatel k získání této dotace musí být držitelem povolení k nakládání s povrchovými vodami dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. V letošním roce může být tato podpora poskytnuta také školkařům, budou–li závlahu využívat jen k produkci školkařského materiálu ovocných druhů, révy vinné, chmele a nikoliv na okrasné či jiné výpěstky. Povinnost užívat závlahu trvá minimálně deset let. Uzávěrka přijímání žádostí je 30. 6. 2006.
Z dalších podpor je možné se v rámci dotačního titulu 3 ucházet o dotaci na biologickou a fyzikální ochranu sadů jako náhradu za ochranu chemickou se sazbou do 60 % z prokázaných nákladů na pořízení bioagens a odborný servis. Je také možné využít prostředky na výstavy, semináře či poskytování informací o doporučených odrůdách. Tyto podpory mohou pro pěstitele čerpat profesní svazy.
PGRLF
Významnou podporou pro ovocnáře je dotace na úhradu skutečně zaplaceného pojistného na pojištění sadů proti snížení výnosu a kvality produkce vlivem krupobití. Přesná pravidla nebyla na konci března zatím oficiálně zveřejněna. Pro rok 2006 však již byla schválena výše podpory, která bude proti minulým letům navýšena. Dotace letos bude činit 50 % pojistného skutečně zaplaceného žadatelem (v roce 2005 to bylo 30 %). Žádosti přijímají jednotlivé zemědělské agentury. Je třeba předložit smlouvu s pojišťovnou a doklad o výši zaplaceného pojistného. Žádosti se podávají v průběhu října a zřejmě i letos bude tento termín platit.
Možností získat další podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu je ještě několik. Existuje celá řada programů, o které se mohou ucházet i ovocnáři. Připomněl bych zejména možnost získat garance úvěrů a částečnou úhradu úroků z úvěrů, ale i možnost dostat podporu na nákup nestátní půdy. Vlastnictví půdy je u trvalých kultur vždy pro investora výhodou a ovocnáři by této možnosti měli více využívat.
Ministerstvo financí
Na každý hektar ovocného sadu může být pěstiteli částečně vrácena spotřební daň z pohonných hmot skutečně spotřebovaných za rok, a to až do výše cca 900,- Kč. Tento způsob podpory je znám pod názvem zelená nafta. Maximálním limitem je 150 litrů nafty na jeden hektar a požádat lze o 60 % spotřební daně, která nyní u motorové nafty činí 9,90 Kč/litr. K administraci této podpory je třeba mít platný výpis půdních bloků vydávaný jednotlivými zemědělskými agenturami. Žádosti o vrácení spotřební daně se podávají měsíčně na příslušných celních úřadech. Způsob vedení evidence zelené nafty je dán vyhláškou 79/2005 Sb.
Zdroje Evropské unie
Jednotná platba na plochu - SAPS
Základní podporou z fondů Evropské unie je jednotná platba na plochu vyplácená na zemědělskou půdu, tedy i na plochy ovocných sadů. Podmínkou obdržení této dotace je, aby žadatel obhospodařoval ovocné sady podle zásad správné zemědělské a agroenvironmentální praxe a alespoň v době od 1. května do 31. srpna. V uvedeném termínu musí mít uživatelské bloky vedeny v rámci LPIS na svoji osobu či firmu. Žádosti o platbu se podávají na zemědělských agenturách do 15. května. Sazba pro letošní rok není zatím přesně stanovena, ale lze předpokládat, že bude činit přibližně dva a půl tisíce korun na hektar.
Horizontální plán rozvoje venkova - HRDP
V rámci HRDP mohou ovocnáři získat podpory v agroenvironmentálních opatřeních. Pro ekologické ovocnáře je pro letošní rok přislíbena podpora ve výši 24 tisíc korun na hektar. Žadatel je povinen plnit podmínky dané zákonem o ekologickém zemědělství. Tržní ovocnáři této možnosti příliš nevyužívají.
Ve větší míře se pěstitelé ovoce přihlašují do podopatření integrované pěstování ovoce. Každý žadatel je zařazen na pětiletý cyklus, kdy má povinnosti plnit určitá agroenvironmentální opatření daná zákonem a na základě jejich splnění má nárok na úhradu vzniklých vícenákladů či ztráty na tržbách proti konvenčnímu pěstování. Do cyklu se žadatelé hlásí jednorázově vždy na období pěti let a vždy v říjnu, který předchází prvnímu roku opatření. Pro období roku 2006 až 2010 bylo nutné, aby žadatel podal přihlášku v loňském roce. Dále se každoročně podává žádost o dotace, a to vždy v dubnu toho roku, na nějž se žádá podpora. Veškeré žádosti přijímají zemědělské agentury na formulářích vydaných Státním zemědělským a intervenčním fondem. Je nutné zařadit a obhospodařovat integrovaným způsobem všechny ovocné plochy bez výjimky. Pěstitelé mohou za pětileté období snížit celkem plochu jen o 5 %. Při větším snížení by jim byla udělena sankce. Je třeba proto počítat, že výraznější snížení ploch (např. likvidace sadů bez nové výsadby), musí být směřováno na rok, kdy končí pětiletý závazek. Zvýšení plochy je v průběhu pětiletého cyklu povoleno maximálně o 25 %. Je ovšem možné, aby žadatel v průběhu cyklu výsadbu zlikvidoval a opětovně nasázel, a to i na jiném pozemku. Plocha musí být dosázena do konce cyklu. Všechny změny v plochách, dočasné likvidace, snížení či zvýšení výměry musí být neprodleně hlášeny na zemědělských agenturách. Každý, kdo je zařazen do kteréhokoliv z agroenvironmentálních opatření, tedy i integrované produkce, má povinnost dodržovat v rámci celého podniku následující obecné podmínky:
1. Nepěstovat širokořádkové plodiny na svažitých pozemcích,
2. sekat travní porosty minimálně dvakrát ročně,
3. dodržovat pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami dle zákonů o rostlinolékařské péči a o hnojivech,
4. zapravovat statková i minerální hnojiva do 24 hodin na orných půdách bez porostu se svažitostí nad tři stupně,
5. vést a sedm let uchovávat evidenci o použití hnojiv, statkových hnojiv, kalů dle pozemků a kultur v souladu se zákonem o hnojivech,
6. zabezpečení úniku závadných látek z hnojišť, stájí a jiných faremních prostor (močůvka, silážní šťávy atd.),
7. welfare zvířat – zabezpečení přístupu ke kvalitnímu krmivu a vodě,
8. zákaz změny travního porostu na ornou půdu.
Kromě těchto obecných podmínek platí v rámci integrované produkce ovoce povinnost dodržovat specifické podmínky, zejména:
1. Používat pouze pesticidy uvedené ve vládním nařízení 515/2005 Sb.,
2. provádět řez k prosvětlení v rozsahu použité pěstební technologie u ovocných stromů v termínu od 1. 6. do 15. 8. a u ovocných keřů v termínu od 1. 5. do 30. 6.,
3. vést záznamy o teplotě a vlhkosti v období od 1. 3. do 30. 9. (minimální a maximální teplota vzduchu, průměrná vlhkost vzduchu). K tomu vlastnit prostředky ke zjišťování těchto údajů, které jsou vzdáleny maximálně do 5-ti kilometrů od nejvzdálenějšího místa půdního bloku a jsou umístěny na vlastním nebo pronajatém pozemku,
4. používat alespoň jeden z prostředků na monitoring škodlivých činitelů (např. feromonový lapač) a vést záznamy o jeho použití,
5. nejpozději do třetího roku pětiletého cyklu zajistit rozbor půdy na těžké kovy – Pb, Cd, Hg, Cr, As. Odběr i rozbor vzorků (v počtu jeden vzorek na každých započatých 20 hektarů sadu) musí provést akreditovaná laboratoř,
6. každoročně u akreditované laboratoře zajistit rozbor plodů na těžké kovy – Pb, Cd, Hg, Cr, As. Vzorek může odebrat sám žadatel. Jeden vzorek musí být proveden na každých započatých 20 hektarů sadu. U obou rozborů jsou dány limity ve vládním nařízení,
7. žadatel má povinnost zajistit minimální počet jedinců na každý hektar půdního bloku nebo jeho části, a to v počtu 600 ks jádrovin, 300 ks peckovin a 2000 ks bobulovin. Pokud některé bloky nebo jejich části nesplňují toto kritérium, nesmí žadatel tyto plochy uvádět v žádostech o dotace. Má možnost výsadbu dosázet,
8. Veškeré záznamy v rámci opatření je povinnost deset let archivovat.
Za porušení některé z uvedených podmínek je udělována sankce, která může mít několik forem od napomenutí přes snížení dotace až po vrácení dotací či úplného vyřazení z opatření. Kontroly chodí nepravidelně a bez ohlášení. Splnění všech podmínek vyžaduje dobrou znalost legislativy, perfektní záznamní povinnost a zejména nepodceňování pravidel. V roce 2005 byla sazba dotace ve výši téměř čtyř tisíc korun na hektar při splnění všech podmínek. Pro letošní rok je přislíbena podpora ve výši cca 9,9 tisíc Kč na ha.
Operační program rozvoje venkova
V rámci Operačního programu rozvoje venkova je možné se ucházet o podporu v rámci několika podprogramů, které jsou Ministerstvem zemědělství vyhlašovány v průběhu roku. Speciálním podprogramem je 1.1.1.d., kde lze čerpat prostředky na rekonstrukci skladů a posklizňovou úpravu ovoce. Výše podpory je závislá zejména na ekonomické životaschopnosti žadatele a pohybuje se od 30 do 50 % uznatelných nákladů.
Propagace
Profesní svazy a odbytové organizace se mohou ucházet o komplexní projekty propagace ovoce, které jsou schvalovány přímo v Bruselu a využít tak podpory ve výši 50 % z fondů EU a 20 % z rozpočtu ČR. Spolufinancování z vlastních zdrojů je ve výši 30 %.
Podpora odbytovým organizacím
Ovocnáři sdružení do odbytových organizací mohou využívat podpory směřované zejména na posklizňovou úpravu, zvýšení jakosti, marketingu ovoce apod. Registrované odbytové organizace čerpají v rámci svého operačního programu podporu ve výši 4,1 % z obratu. Stejný objem prostředků do tohoto operačního programu musí vložit členové organizace. Podporu mohou získat i sdružení odbytových organizací. O dočasnou podporu se může ucházet také skupina producentů, která ještě řádně neplní všechny nezbytné parametry odbytové organizace k tomu, aby těchto parametrů nejpozději do pěti let dosáhla.
Výčet všech možných zde uvedených podpor a jejich podmínek je platný ke 28. 3. 2006. Často probíhají různé změny, a proto je třeba podmínky neustále sledovat. Veškeré aktuální informace jsou dostupné zejména na internetových stránkách příslušných institucí a to zejména: www.mze.cz, www.szif.cz, www.pgrlf.cz .
