Podle Sdružení Krajina ubývá lidí na ruční kosení podmáčených luk. V předchozích letech sdružení sídlící v Počítkách u Žďáru nad Sázavou zajišťovalo kosení 170 hektarů luk, loni rozloha klesla na 145 hektarů. Nedostatek lidských sil na chráněných loukách zčásti nahrazuje pastva, která se rozšiřuje. Ovce a shetlandští poníci se loni pásli na 11 hektarech, řekla Dagmar Kafková ze sdružení.
„Určitě to je cesta, jak nějakým způsobem v současné chvíli vést péči o krajinu,“ řekla Kafková. Poprvé vyzkoušelo sdružení pastvu ovcí ve spolupráci s farmáři před pěti lety na půlhektarové louce v lokalitě Babín. Poníky začalo vedle ovcí využívat předloni. Minulý rok se zvířata pásla na 11 hektarech luk v územích Babín, Staviště, Meandry Svratky u Milov a Pastviska u Odrance.
Úbytek zájmu o výpomoc s ručním kosením přírodně cenných území Kafková přičítá hlavně tomu, že jde o těžkou práci venku a lidé, kteří na ni byli zvyklí, stárnou. Někteří mladí brigádníci zase odešli na vysokou školu nebo nastoupili do práce. V porovnání s jinými možnostmi brigád v okolí podle ní spolek tyto práce neplatí špatně.
Sdružení samo zajišťuje kosení asi 60 hektarů luk, u zbylých ploch se domlouvá s drobnými živnostníky a brigádníky, kteří si kosením přivydělávají. „Ačkoliv jsme původně zamýšleli, že bychom pastvou rozšířili množství luk, o které se staráme, situace se změnila a v současné době pastva alespoň částečně kompenzuje nedostatek lidí,“ uvedl ředitel sdružení Tomáš Blažek.
Sdružení Krajina působí ve Žďárských vrších. Ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč řekl, že péči o chráněná území správa zajišťuje s pomocí nevládních organizací i vlastníků pozemků. Pokud by se louka neposekla jeden rok, nebyl by to podle něj takový problém, škodily by opakované výpadky. Za tři čtyři roky by se tam začaly objevovat náletové dřeviny a předchozí péče by přišla vniveč.*
Zdroj: ČTK
