Počasí se pěstitelé musí přizpůsobit

Výši i kvalitu úrody ovlivňuje množství rozmanitých okolností. Nemalou měrou se na dosahovaných výnosech podílí průběh povětrnostních podmínek v daném ročníku. Vzhledem k oteplování více vysychá půda, a tak musí pěstitelé nedostatku vláhy přizpůsobovat technologie.

Na problematiku počasí se zaměřil na semináři Ruzyňský den výživy a agrotechniky, který uspořádalo Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., v Praze prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně.

Nebezpečné jarní mrazy

Vegetační období začíná s příchodem průměrných denních teplot nad 5 °C, které trvají více než pět dní po sobě. V posledních letech ale jaro přicházelo dříve než v minulosti. Tím se prodlužovalo riziko jarních mrazíků, které se vyskytují každoročně a poškozují vegetaci. Prof. Žalud mimo jiné sleduje rozkvět meruněk. V posledních letech v Lednici vykvétají první květy o dva týdny dříve, než tomu bylo před šedesáti lety. Loni zaznamenali kvetení už 24. března. Dřívějším startem do vegetace se zvyšuje náchylnost rostlin na poškození jarními mrazy. Podle zkušeností prof. Žaluda se riziko neustále zvětšuje, protože se příroda probouzí mnohem dříve a nebezpečí mrazíků trvá pořád stejně, až do poloviny května.

Nesázet do mrazových kotlin

Pozor je třeba si dát na mrazové kotliny, kde mrzne při jasné obloze za bezvětří a studený vzduch stéká po svazích do údolí. V takových místech není vhodné vysazovat ovocné stromy náchylné na mráz. Ovoce by se mělo sázet na kopce. Nejhorší byl pro sadaře rok 2024, kdy do poloviny dubna panovalo extrémně teplé počasí, po kterém následovalo ochlazení a mrazy. Nízké teploty napáchaly škody nejen na ovocných stromech, ale také na řepce. Prof. Žalud podotkl, že pro rostliny řepky je velmi špatné, pokud teplota vzduchu klesne pod –5 °C a tento pokles trvá nejméně půl hodiny. Jarní mrazy dokážou značně poškodit i další polní plodiny, například pšenici nebo brambory, které sice obrazí, ale poskytnou úrodu déle.

Opatření proti mrazu

Proti jarním mrazíkům lze učinit různá opatření. Sadaři používají parafínové svíce, které jsou ale velmi drahé a je jich potřeba velké množství na plochu. Svíce hoří mírným plamenem šest až deset hodin. Jedná se o pracné opatření. Proti jarním mrazům může v sadech pomoci také závlaha, ale zavlažovací systémy nemá každý k dispozici. Ochrana spočívá v uvolnění latentního tepla. Zavlažování se ale nesmí přerušit. Dobrou službu může sadařům udělat takzvaný mlhostroj, kterým se vyrábí mlha na ochranu květů. Chránit sady proti mrazu lze také větrným generátorem. V Kalifornii v sadech používají přístroj na rozrušení inverzní vrstvy. Někteří sadaři v mrazech dokonce chrání rozkvetlé stromy přelétáváním helikoptéry, což prof. Žalud zaznamenal nejen v zahraničí, ale také na Břeclavsku.

Celý článek najdete v časopisu Zemědělec v regionu pro Jihomoravský kraj 2026.