Nepřízeň a výkyvy počasí jsou u nás poměrně častým jevem a pro mnoho pěstitelů mohou znamenat zkázu jejich celoročního úsilí a značné ztráty na úrodě. Konkrétně ovocnáři se obávají hlavně krupobití, jarních mrazů a u plodů citlivých na poškození (třešní, malin, ostružin) také silných dešťů. Pojištění sadů i následné plnění je v těchto případech často problematické, a tak možným řešením může být spíše instalace protikroupových a fóliových systémů, které násadu plodů spolehlivě ochrání.
Devět hektarů sadů, ovocnářské potřeby, mechanizace a zejména dodávky materiálu a poradenství při výstavbě protikroupových a fóliových systémů jakož i protimrazové ochrany sadů, to je rodinná ovocnářská firma Jiřího Nedbala. Svou historii datuje od roku 1953. Tenkrát totiž v okolí Strančic u Prahy založil velký ovocnářský podnik Josef Nedbal. „Brzy po roce 1989, kdy se podnik rozpadl, získal dědeček pozemky a založil nové výsadby v místech, kde je v současnosti obhospodařujeme my,“ upřesňuje Jiří Nedbal st. své podnikatelské začátky. Specializuje se na jablka – spolu se syny Jiřím a Michalem pěstují jak starší odrůdy (´Rubín´, ´Bohemia´, ´Idared´, ´Melrose´, ´Florina´, ´Golden Delicious´ a ´Šampión´), tak i novinky (´Braeburn Rosabel´, ´Golden Delicious Reinders´) a rezistenty (´Opál´, ´Luna´, ´Rozela´, ´Topaz Red´). Většina stromů má výšku 3 – 3,5 metru, stromy jsou na silněji rostoucích podnožích ve tvaru vřetena solax nebo přechodného mezitypu, kdy vrchní větve překrývají část koruny. Skladování i odbyt jablek si Jiří Nedbal zajišťuje sám – část prodá přímo na místě maloodběratelům, ale spolupracuje i s obchodními řetězci.
Od roku 1994, kdy rodina Nedbalova sady převzala, je několikrát zastihlo těžké krupobití a donutilo pátrat po možnostech ochrany výsadeb. Na zkušenou cestovali především do zahraničí (Rakousko, Itálie), kde je zaujaly poměrně jednoduché a přitom velmi efektivní protikroupové systémy značky Frustar. Začali je tedy na našem trhu zastupovat s cílem pomoci dalším ovocnářům zajistit stálou úrodu bez poškození. Ukázkový porost s protikroupovou ochranou vybudovali bratři Nedbalovi již v roce 2004 v jednom ze svých sadů ve Strančicích v blízkosti dálnice D1. Zákazníkům prodávají veškerý materiál na stavbu a zajišťují poradenství a servis, stavby na klíč ale nedodávají. Důvod je jednoduchý – při realizaci velkoplošných konstrukcí je potřeba relativně značné množství dělníků. Velké podniky mají ve svých podnikách větší počet zaměstnanců, takže je mnohem snazší a levnější využít právě jich.
Konstrukci zaplatí unie
Protikroupový systém přináší dokonalé zabezpečení pěstované kultury proti nepříznivým vlivům počasí. K jeho velkým výhodám patří skutečnost, že jde o kombinaci opěrné konstrukce, kterou lze postavit zcela samostatně, a protikroupové sítě. Konstrukce tak plní dva účely najednou – poskytuje oporu stromům (např. na drátěnce) a tvoří základ pro upevnění ochranné sítě či fólie. Na samotnou stavbu konstrukce tak lze získat finanční prostředky prostřednictvím dotačních programů Evropské unie, konkrétně Programu rozvoje venkova, opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků. Naopak třeba není stavebního povolení, neboť jde o stavbu drobnou.
Budování nosné konstrukce je samozřejmě první etapou celé výstavby, přičemž samotnou síť je možné nainstalovat i za tři až čtyři roky. Konstrukce se zpravidla plánuje přímo na míru dle přání zákazníka a její výška se odvíjí od výšky pěstované kultury a používané mechanizace. Teoreticky je možné postavit konstrukci libovolně vysokou, z hlediska praktického se však doporučuje výška do pěti metrů.
V nabídce jsou dva typy opěrných sloupů, dřevěné a betonové. Co se dřevěných týče, ideální je tlakově impregnovaná borovice, jejíž životnost je garantována na 15 let (prakticky však vydrží až 27 let). U betonových sloupků (standardně se využívá rozměrů 8 x 8,5 nebo 9 x 9,5 cm) je instalace o něco obtížnější a hrozí zde riziko prasknutí např. při poškození projíždějící technikou. Přesto se dají dobře použít zejména jako středové sloupy a na okraj je lépe umístit pružnější dřevo. Sloupy se ukládají do hloubky zhruba osmdesáti centimetrů a upevňují pomocí speciálních kotev, pevnostních drátů a lan tak, aby byla dobře zajištěna podélná i příčná fixace celé stavby. K tomu slouží především klobouky, skoby, lanové svorky a napínáky. A jak dlouho výstavba konstrukce trvá? Pokud budete dobře připraveni i co se dostatečného počtu pracovníků týče, počítejte přibližně s pěti dny na hektar včetně počátečního vyměřování.
Proti krupobití, slunci i ptákům
Další etapou stavby je doplnění konstrukce protikroupovou sítí. Ta se dodává ve čtyřech barevných odstínech, z nichž každý má své specifické vlastnosti a působení na konkrétní odrůdu ovoce a lze jej použít k zabránění slunečnímu úžehu plodů. Celý systém je také možné doplnit o ochranné sítě proti ptactvu.
Sítě se prodávají v šířce od tří metrů výše a na konstrukce se napínají v závislosti na šíři meziřádků. Střed sítě je vždy umístěn nad řadou stromů a je zajištěn hřebenovými sponami. Naopak spojení dvou sousedních sítí se nachází ve středu meziřadí, kam jsou také zachycovány padající kroupy. Spojení je snadné pomocí spon, které se v případě velkého množství zachycených krup snadno rozpojí a přebytečné kroupy se vysypou. Pokud je krup přiměřeně a přílišné zatížení celé konstrukce nehrozí, stačí je nechat v síti roztát. Na zimu se síť jednoduše sbalí (ideálně se ponechává až do září či října, kdy riziko krupobití ještě hrozí, ale musí se uklidit ještě před sněžením, které by znamenalo zbytečné zatížení konstrukce). Sítě se na zimu zabalí na řadový drát vedoucí po sloupech. Za den lze takto zazimovat až pět hektarů sadů (2 osoby).
Ochránit sady se vyplatí
Za dobu, kdy se začal protikroupovými systémy zabývat, má Jiří Nedbal na svém kontě nejen devět hektarů vlastních zasíťovaných sadů, ale také zhruba 260 hektarů připravených konstrukcí vybudovaných ve vzájemné součinnosti a na pozemcích společností Sady Tuchoraz, spol. s r. o., VVISS a. s., Šampima, Sady Popelov, s. r. o., Zemos, a. s., Sady Bílé Podolí, spol. s r. o. a Úsovsko, a. s. U některých firem se plánuje přikrytí protikroupovými sítěmi na příští rok. Většinou jde o ideální případy výstavby, kdy se konstrukce budují do nově zakládaných výsadeb.
Přibližná pořizovací cena protikroupového systému činí 243 000Kč/ha, ale samozřejmě záleží na struktuře a výšce konstrukce, šířce řad a druhu sloupů. Podle nich je totiž třeba volit jak vzdálenost jednotlivých sloupů, tak jejich výšku. I když nejde o položku zanedbatelnou, zvolil Jiří Nedbal na základě svých pozorování a zkušeností kvalitní systémy i materiály, takže se určitě vyplatí. U nás je riziko krupobití a následných ztrát na úrodě poměrně velké a přestože pro pěstitele nemusí znamenat fatální zásah do ekonomiky pěstování (např. při dobře sjednaném pojištění), má zcela určitě za následek výpadek v dodávkách na trh se všemi následky. Vhodné je též realizovat stavbu i do stávajícího sadu, kde efektivita návratnosti je rychlejší.
