Lochotínský park u zoologické zahrady a sídliště Vinice, nejstarší uměle založený park v Plzni, projde třetí etapou revitalizace. Dotkne se 3,2 hektaru z celkové více než osmihektarové plochy parku a přijde na 34,6 milionu korun včetně DPH. Práce, zahrnující pokácení přerostlých a poškozených stromů, výsadby trvalkových záhonů a vznik živých plotů, by měly skončit v závěru roku 2027, řekl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Tolar.
Město na revitalizaci parku z roku 1833 pracuje přes deset let. V roce 2015 dokončilo první etapu za 30 milionů korun, přibližně o pět let později skončila druhá etapa revitalizace za 14 milionů. Nyní se obnova dotkne území od Lochotínského pavilonku podél Karlovarské ulice až k ulici Pod Vinicemi. Patří do ní také část na druhé straně ulice Pod Vinicemi zahrnující i vyústění aleje Kilometrovka.
"Lokalitu prosvětlíme a kromě nových trvalkových záhonů s jarními cibulovinami, samopnoucích popínavých rostlin a stříhaných živých plotů vynikne v blízkosti Kilometrovky dosud nenápadná malá vodní tůňka," popsal Tolar. Po důkladném dendrologickém průzkumu se musí kvůli bezpečnosti návštěvníků odstranit přerostlé a poškozené stromy. Nahradí je nové mladší dřeviny. "Stávajícím vzrostlým stromům se na ploše parku mnohdy nedostává adekvátního prostoru, aby mohly vytvářet pěkně pravidelné koruny tak typické pro parky. Podobně jako v některých našich lesích je i zde problémem stejnověkost dřevin. Bylinné patro pod nimi kvůli nedostatku světla chudne. Některé stromy tak čeká odborný řez," řekla městská dendroložka Silvie Kuchtová. Podle koordinátorky projektu Ireny Tolarové z městské organizace Správa veřejného statku města Plzně mají v parku vzniknout plochy s parkovým i pobytovým trávníkem. "Již brzy na jaře zde pokvetou první cibuloviny, v létě jej pak zkrášlí porosty trvalek a stříhaných keřových plotů. Kromě květin a keřů tu má být nově zasazeno přes 80 stromů," řekla. Lochotínský park je součástí městské památkové zóny Lochotín, která zahrnuje i sousední zahradní vilovou čtvrť. Dosud se v parku obnovily některé romantické prvky z doby vzniku parku, který měl být doplňkem uvažovaných lázní. Obnovil se Artušův stůl, hudební pavilon nebo poustevníkova jeskyně, rozšířily se upravené plochy, revitalizace zahrnovala obnovu cest, stabilizaci svahů a odvod srážkové vody ze všech cest do tůní či vytvoření dětského hřiště. Vznik parku souvisel s plánem vybudovat v Plzni lázně u údajně léčivého pramene. Lázně zahájily provoz v roce 1834. Úspěšné nebyly a postupně zanikly, ale okolní park se dál rozšiřoval. V 70. letech minulého století byl areál značně porušen při stavbě nové komunikace na Karlovy Vary, zbouraly se některé stavby a park postupně chátral.*
Zdroj: ČTK
