Souhrn: Rod Platycodon je představován jediným východoasijským druhem, pěstovaným v řadě vzrůstných i nízkých kultivarů s velkými modrými, růžovými anebo bílými květy. V asijských zemích je vysoce oceňovanou léčivkou, lze jej také pěstovat k řezu květů a nové nízké odrůdy se rychle prosadily v kulturách hrnkových. Tabulky dokumentují hodnocení devatenácti odrůd, především z chicagské botanické zahrady.
Monotypický východoasijský rod Platycodon nezapře svou květní stavbou příslušnost k čeledi zvonkovitých, v níž se zdá být příbuzensky provázán s druhy rodu Codonopsis (Eddie & al., 2003; Cosner & al., 2004; Haberle, 2009). S těmi zdaleka nemá společné jen z téhož základu odvozené jméno (z řečtiny kodoon – zvon; platys – plochý, opsis – zobrazení, tvář), ale i masité bílé kořeny bohaté latexem s vysokým obsahem saponinů s hepatoprotektivními, protirakovinnými a protizánětlivými účinky, vysoce oceňované v čínské tradiční medicíně (Fu & al., 2006; Fu & al., 2007; Guo & al., 2007; Zhang & al., 2007; Yu & al., 2011 a další). Ve snaze o zvýšení výnosů této drogy byly navzdory nemalým genetickým bariérám dokonce vyvinuty hybridy obou rodů (Song & Yang, 1994; Yang & al., 1994). Zatímco ale oplétavá a oporu vyžadující Codonopsis větší uplatnění v zahradní a krajinářské tvorbě nenachází, Platycodon (vyhneme-li se českým novotvarům pazvonek či boubelka, jimiž tyto rody bývají často obdařovány) dávno není jen oblíbenou zahradní trvalkou – pěstuje se také v hrnkách a dokonce k řezu květů.
Botanická data
Jediný druh rodu, Platycodon grandiflorum (Jacq.) A.DC. (P. chinensis Lindl.& Paxt.) vyhání ze silných, petrželi podobných kořenů přeslenitě olistěné, zpravidla nevětvené lodyhy nezřídka přes metr vysoké; lysé a vespod šedozeleně ojíněné listy jsou hrotnatě vejčité s ostře zubatými okraji. Veliké květy, rozvíjející se z nafouklých poupat tvaru biskupské čepice, jsou široce zvonkovité, pěticípé s jediným kruhem nesrůstavých tyčinek a s pětipouzdrými semeníky, dozrávajícími ve vejčité tobolky s početnými hnědočernými semeny. Roste na slunných travnatých svazích a ve světlých křovinách do 2000 m nadmořské výšky prakticky po celé Číně a jihovýchodní Sibiři a v čínských i japonských zahradách je od nepaměti pěstován v řadě klonů s květy modrými, růžovými nebo bílými, včetně oněch se zdvojenými korunami – právě takové (přivezené roku 1845 R. Fortunem a nabízené pod jménem P. autumnalis Decne.) byly poté, co se první platykodony rozšiřované roku 1776 vídeňskou botanickou zahradou z kultur dávno vytratily, přivezeny do evropských zahrad nejdříve a teprve po několika dalších letech byly opět doplněny rostlinami s květy jednoduchými (Oudemans, 1866; Planchon, 1878). Ze sivolistých japonských populací, uváděných kdysi jako P. glaucus (Thunb.) Nakai, povstala řada zahradních odrůd s nápadně plochými, nezřídka i dvoubarevnými květy. Evropské zahrady dobyla však především kompaktně rostoucí rasa, sbíraná roku 1877 C. Mariesem v japonském pohoří Hidaka pro firmu J. Veitch & Sons. V současné době jsou platykodony pěstovány bezmála ve čtyřiceti odrůdách lišících se vzrůstem (nejnižší dorůstají sotva 0,2 m výšky), barvou květů, nebo jen povahou ontogenetického vývoje - z těch jsou v oblibě především rychle vyspívající odrůdové série nevyžadující vernalizaci, které však hodně ztrácejí na mrazuvzdornosti. Podchyceny byly chemicky indukované tetraploidy s nápadně tmavým a robustním olistěním (Wang & al., 2006; Guo & al., 2006; Wu & al., 2011) i rostliny se samčí sterilitou (Shi & al., 2011) – linie z nich vyvinuté byly zapojeny do šlechtění výnosnějších odrůd pro potřeby farmaceutického průmyslu a nepochybně budou uplatněny i ve šlechtění nových odrůd okrasných.
Hrnkové kultury
Pro hrnkové kultury je nabízena řada nízkých odrůd (´Sentimental Blue´, ´Miss Tilly´, odrůdy sérií ´Astra´ a ´Balou´) s potlačenou potřebou vernalizace. A to natolik, že např. odrůda ´Sentimental Blue´, vystavená vernalizačním teplotám (5 °C) v juvenilních stadiích růstu, vykázala naopak zvýšenou mortalitu (Whitman & al., 1996) a ve sledování britských autorů (Park & al., 1998) zůstávaly rostliny držené při 10 °C (to i v případě, že po třech týdnech byly přeneseny do prostor vytápěných k 22 °C) i na dlouhém dni ve vegetativním růstu ještě po šedesáti dnech, zatímco rostliny od počátku vystavené 22 °C zakládaly už po 35 dnech květní primordia (konkrétně ´Astra Blue´). S teplotami zvedanými bezmála k 30 °C počet dní potřebný do kvetení ještě dále klesal, údajně až k pouhým 45 dnům od výsevu (v porovnání se 108 dny při 14 °C).
Text a foto doc. Dr. Ing. Jiří Uher, Mendelova univerzita v Brně, ZF Lednice
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2012
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
dobrý večer, nechci Vám kecat do textu, ale myslím, že na
fotografii je obrázek Codonopsisu a ne Platycodonu
jaromir