Hlavním účelem hodnocení stromů (tedy stupně průzkumu stavu stromů, který jsme probrali v minulém díle) je popis základních parametrů, nutných pro návrh optimálního plánu péče pro daný strom. Dalším krokem tedy je doporučení seznamu opatření, která by bylo vhodné provést pro zlepšení stavu daného jedince.
Navrhované zásahy musí vycházet z aktuálního stavu oboru arboristiky. Bezpodmínečnou nutností tedy je, aby se konzultant – tedy osoba, která hodnocení stavu stromů provádí – pravidelně vzdělával v dané oblasti a své návrhy průběžně konfrontoval s odbornými arboristy, kteří opatření provádí.
Arboristické standardy
Pro definici navrhovaných technologií jsou zásadní oborové standardy, které jsou vyvíjené širokým kolektivem na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně na zadání Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Tyto standardy se zpracovávají pro širokou škálu činností pod hlavičkou Standardů péče o přírodu a krajinu (SPPK). Oblast titulů, které se bezprostředně týkají ošetřování stromů, se označuje jako Arborstické standardy. Technologie popisované dále v textu článku vychází ze standardu SPPK 02 002 – Řez stromů.
O důležitosti používání jednotné terminologie pro označování zásahů nemůže být sporu. Mezi zcela zásadní důvody patří:
• jednoznačná komunikace mezi zákazníkem (příp. projektantem) a realizátorem zásahu,
• možnost srovnávat různé záměry plánů péče,
• návaznost na zpracovávané ceníky prací.
Vlastní návrh plánu péče sestává ze tří parametrů, které definují každý ze zásahů:
• technologie ošetření,
• naléhavost zásahu,
• intenzita opakování.
Technologie ošetření
Popisuje typ a rozsah vlastního navrženého opatření. U každého stromu může být (a často bývá) navrženo několik typů ošetření.
Kromě vlastního kódu zásahu lze (a v některých případech je nutné) doplnit definici zásahu poznámkou. To se týká například instalace bezpečnostních vazeb, kde se uvádí počet lan nebo rozsahu navrhované redukce u redukčních či stabilizačních řezů.
Naléhavost
Ve většině případů nelze navržený plán péče zrealizovat v jednom kroku. Je proto nutné rozdělit zásahy podle jejich priority. Obecně se používá čtyřstupňové členění:
0 – zásahy akutní, riziko z prodlení,
1 – vysoce naléhavé zásahy,
2 – středně naléhavé zásahy,
3 – málo naléhavé zásahy.
Při realizaci zásahů se postupuje od zásahů s vysokou naléhavostí, často v kombinaci s parametrem frekvence provozu na ploše. Možná je i kombinace s metodou ISAT (Integrated System of Assessing Trees), která umožňuje efektivní správu dat z inventarizací velkých populací stromů.
Intenzita opakování
Vzhledem ke skutečnosti, že stromy rostou v průběhu celého jejich života, je nutné při navrhování zásahu zvážit parametr intenzity opakování. Při jeho navrhování zohledňujeme jak druh dřeviny, především rychlost růstu a schopnost regenerovatelnosti, ale i současný stav stromu a jeho umístění resp. provozní bezpečnost.
V tomto ohledu je důležité zmínit problematiku vazeb. V případě instalace vazby je nezbytná její pravidelná kontrola a po uplynutí doporučené doby její výměna. Z právního hlediska je totiž selhání instalované vazby mnohem větším problémem než selhání nezajištěného větvení.
Stromy jsou dlouholetými organismy a na svém stanovišti se vyvíjí několik desítek, někdy i stovek let. Nevhodný zásah může znamenat jejich poškození nebo dokonce zánik.
Zpracovatel plánu péče resp. návrhů technologií ošetření, stejně jako realizátor by si měli být této skutečnosti vědomi.
Text a foto Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D., Ing. Andrea Szórádová, Rosice
Celou verzi článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 3/2012
