Volně rostoucí i záměrně pěstované dřeviny jsou významným a zpravidla dominantním krajinotvorným prvkem. Z velkého počtu původních a introdukovaných druhů listnatých dřevin patří některé druhy lip a dubů k běžným a typickým dřevinám české kulturní krajiny, které zde rostly již v dávné minulosti. Mnohé z nich byly v historii a jsou i v současnosti lidmi vysazovány, často při příležitosti významných událostí vázaných ke konkrétnímu místu nebo v rámci architektonických úprav zámeckých parků a zahrad či jako osvědčená součást městské zeleně.
Podobně jako ostatní dřeviny, i lípy a duby poskytují různým organismům vhodné prostředí pro jejich přebývání spojené často i s rozmnožováním a běžně jsou také některými z nich využívány jako nezastupitelné potravní zdroje. Z široké škály rozličných skupin herbivorního hmyzu jsou pilatky, které patří k jedné z nejpočetnějších skupin blanokřídlého hmyzu ze skupiny širopasých, příkladem taxonu, který zahrnuje výlučně fytofágní druhy. Jejich larvy s kousavými ústními orgány přijímají jako potravu některé části a typy rostlinných pletiv. Vývoj larválních stádií mnoha druhů pilatek probíhá volně na listech či jehlicích dřevin, které jsou zároveň využívány jako potrava. Nemálo druhů pilatek je považováno za hospodářsky významné škůdce v zemědělství a lesnictví.
Ve střední i severní Evropě
Jedním z hojně se vyskytujících druhů škodících často na lípách a dubech je nepříliš velká a poměrně nenápadná pilatka lipová – Caliroa annulipes. Tato pilatka je všeobecně rozšířena v různých státech střední a severní Evropy a patří k běžně se vyskytujícím druhům i na území České republiky. V některých letech a oblastech se za příznivých podmínek může přemnožovat a způsobovat četná poškození listů hostitelských dřevin.
Velikost těla u dospělých jedinců pilatky lipové dosahuje kolem 7 mm. Samotné tělo je černé, světlejší zbarvení mají pouze některé části zadního páru nohou. Lesklá, na konci poloprůsvitná křídla jsou též černě zbarvená a v klidu bývají položena naplocho přes zadeček. Larvy, tzv. housenice, mají kromě hrudních nohou též funkční panožky na zadečkových segmentech. Hlava larev je černohnědá a špatně pozorovatelná, neboť je z větší části vtažena do předohrudi. Larvy dorůstají délky kolem 11 mm a mají specifický vzhled – svým protáhle hruškovitě utvářeným a lesklým tělem připomínají malé slimáčky. Tělo larvy je hned za hlavou v hrudní oblasti výrazně rozšířené a směrem ke konci těla se pozvolna zužuje. Zbarvení starších larev je světle nažloutlé, mladší larvy jsou bělavé. Částečně průsvitné tělo je na povrchu lesklé a pokryté vrstvou žlutavého slizu. Osní částí těla larvy prochází zřetelně viditelná, podélně orientovaná zelená skvrna, která je tvořena prosvítajícím obsahem trávicí trubice.
Lípy, duby i jiné dřeviny
Dospělé pilatky se v přírodě objevují v průběhu jara. Samičky kladou vajíčka do pletiv rubové strany listů různě starých stromů. Poměrně běžné bývá kladení vajíček také na listy výmladků. K často vyhledávaným dřevinám, na jejichž listy samičky kladou vajíčka, patří některé původní druhy lip a dubů, ale k ovipozici dochází i na některých dalších druzích dřevin. Samička naklade zpravidla několik vajíček na jeden list a larvy z nich vylíhlé se na listu zpočátku zdržují pohromadě ve skupince. Zejména u mladších larev je časté rozmístění jedinců v těsné blízkosti se souhlasně orientovanými těly a hlavami směřujícími zpravidla k okraji listové čepele. Starší larvy se nezřídka vyskytují na listech i jednotlivě. Vývoj larev probíhá výlučně na spodní straně listů a trvá přibližně dva až tři týdny. Pilatka lipová mívá běžně dvě generace během roku. Larvy první generace se na listech objevují koncem jara, larvy následné generace lze pozorovat v druhé polovině léta.
Především vizuální poškození
Housenice se živí pletivy listů. Jejich žír je specifický – vykusují spodní pokožku a parenchym listu. Svrchní pokožka napadeného listu zůstává žírem sice nedotčena, ale sesychá a bývá světle nebo hnědavě zbarvená. V místech žíru na poškozené části listu zůstávají zachovány také všechny žilky a jejich síťovité uspořádání se vykusováním pletiv zvýrazňuje a je velmi dobře pozorovatelné, zejména při prohlížení listu v protisvětle. Tento typ poškození pletiv bývá označován jako skeletování listů. Napadené listy se zpočátku nedeformují a v místech žíru je patrná jen změna barvy a zvýrazněný průběh žilnatiny. K významnějším deformacím dochází až u rozsáhleji poškozených listů, kdy se okraje listových čepelí zkrucují směrem na lícní stranu. Silně poškozené listy často kompletně usychají a předčasně opadávají.
Napadení listů u vzrostlých stromů má minimální negativní vliv na jejich celkovou vitalitu. Problémem je spíše vizuální znehodnocení listů projevující se nápadným zesvětláním nebo hnědnutím poškozených pletiv včetně jejich případné deformace. U stromů, které jsou součástí městské zeleně, snižuje poškození listů v některých případech estetickou hodnotu napadených dřevin poměrně významně. U mladých stromků ve školkách nebo po výsadbě může dojít při silném napadení ke značným ztrátám asimilační plochy listů a v takových případech je vhodné provést určitá regulační opatření omezující výskyt a škodlivost larev. U menších stromků obvykle postačuje včas provedený sběr larev z napadených listů, případně mechanické odstranění celých listů s housenicemi a jejich následná likvidace. Stromky napadené větším počtem larev lze též ošetřit standardním způsobem insekticidy povolenými k ochraně dřevin se zohledněním konkrétní situace místa, kde se napadená dřevina vyskytuje.
Text a foto RNDr. Jan Kabíček, CSc., ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra ochrany rostlin
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den, prosím o radu:
Jak se zbavit pilatky z mladého stromu - lípy malolisté, zasazené letos v dubnu? V červnu byly povadlé listy na dvou větvích, nyní je již obalená celá, mnoho listů je prožraných, stočených a zrzavých. Strom je vysoký s tenkými větvemi.
S použitím postřiku je také problém s ohledem na okolní prostředí. přezimuje pilatka v zemi na příští rok? Jak tomu zabránit a jak se jí zbavit?
Děkuji velice za radu a pomoc.