O chryzantémách skupiny Multiflora jsme psali již v minulém čísle Zahradnictví. Ve srovnání s řízeným pěstováním ve skleníku nebo ve fóliovníku je růst a vývin těchto chryzantém daleko více ovlivněn průběhem klimatických podmínek. Jaká konkrétní pěstitelská úskalí přinesl letošní, klimaticky poněkud extrémní rok? O tom se dozvíte v následujícím textu.
Chryzantémy jsou příkladem rostlin, jejichž růst a vývoj může pěstitel ovlivnit jako u málokterých jiných. To však neplatí pro celou rozsáhlou skupinu zahradních chryzantém, ale jen pro odrůdy výrazně reagující na prodloužení či zkrácení délky dne setrváním ve vegetativním stavu nebo přechodem do generativní fáze a kvetením. Tyto odrůdy se řadí do skupiny určené pro řízené pěstování k řezu nebo v květináčích. V přírodních dnech, bez zkrácení zatemňováním na podzim, vykvétají až koncem října a v listopadu. Pokud mají spolehlivě vykvést před tímto termínem, nejsou v našich klimatických podmínkách použitelné pro normální pěstování bez zatemňování.
Odrůdy hrnkových chryzantém, které v přírodních dnech vykvétají v srpnu až v říjnu, se těší stále větší oblibě, a to nejen u spotřebitelů, ale i u pěstitelů. U nás se pro ně vžilo označení Multiflora. Jejich kvetení není závislé na technickém zařízení, nebo práci navíc s ručním zatemňováním. Pěstování je tedy relativně snadné a výsledek většinou dobrý. Proto se jimi zabývají i neodborníci a produkce stále stoupá.
Odlišný průběh počasí
Ne vždy se vše podaří, protože rostliny reagují jinak, než bychom si přáli. Tak tomu mnohdy bylo právě v letošním roce u raných odrůd z této skupiny. Více dotazů než v jiných letech jsme zaznamenali na nadměrnou předčasnou tvorbu poupat a následný nepravidelný růst rostlin. V únosné míře se tomu u raných odrůd nevyhneme nikdy.
Ve srovnání s posledními roky bylo letos výrazně chladné období ve třetí dekádě května a v první dekádě června, a naopak neobvykle teplý téměř celý červenec. Oba extrémy se projevily v růstu a vývinu chryzantém skupiny Multiflora. Období nízkých teplot koncem jara (viz graf 1) se projevila nežádoucí předčasná tvorba poupat, a to zejména u raných odrůd, jež při pěstování venku běžně vykvétají v srpnu a v první polovině září. Problémy měli zejména pěstitelé, kteří v květnu a v červnu pěstují rostliny v nevytápěném prostoru nebo dokonce na venkovní ploše. Několik chladných nocí následujících za sebou vyvolá u rostlin nadměrnou tvorbu předčasných poupat. Koncem května a začátkem června 2006 se čtrnáct dní pohybovaly noční teploty mezi 5 až 10 °C a minima byla pod 5 °C. K tomu byly abnormálně nízké i denní teploty, maxima nedosahovala ani 20 °C. I při dodržení ostatních podmínek udržujících rostliny v aktivním růstu a omezujících předčasnou tvorbu poupat (optimální vlhkost a výživa), měli pěstitelé problémy, pokud nedrželi rostliny ve vytápěném skleníku nebo fóliovníku, anebo je přenesli příliš brzy na venkovní stanoviště. Při řízeném pěstování je pro většinu odrůd chryzantém nezbytná noční teplota 17 – 18 °C. Ani u chryzantém ze skupiny Multiflora by neměla u mladších rostlin v období vegetativního růstu teplota klesat hluboko pod 15 °C.
Abnormálně vysoké teploty v červenci (viz graf 2) rostlinám pomohly – při dobré závlaze a výživě přerostly novými výhony. V důsledku dlouhodobě vysokých teplot se však zpozdilo kvetení raných odrůd až o dva týdny oproti minulým rokům.
Výskyt chorob a škůdců
Horký a suchý červenec ovlivnil také výskyt některých fyziologických poruch a škůdců. Ve větší míře než jindy se objevovala celková chloróza vyznačující se světle zeleně až žlutě zbarvenými výhony nebo celými rostlinami. Většinou se nejednalo o typickou mezinervální chlorózu mladých listů vyvolanou špatnou dostupností železa pro rostlinu, ať již v důsledku poškození kořenů, příliš vysokého pH nebo skutečného nedostatku železa v substrátu. Příčinou celkového žloutnutí rostlin bývá zpravidla kombinace vysoké intenzity záření a vysokých teplot nebo nadměrná vlhkost substrátu. Jako možná příčina se uvádí také nedostatek síry v substrátu. V citlivosti jsou značné odrůdové rozdíly. Ve snaze dostatečně zalít rostliny v horkých dnech dochází k převlhčení menších rostlin ve velkých květináčích. Na kořenech přitom nemusí být patrné žádné poškození. Po úpravě závlahy a udržování optimální vlhkosti substrátu rostliny v krátké době zezelenají. Často se celkové žloutnutí rostlin projevuje tehdy, když jsou květináče vystaveny na nerovné ploše a nepropustném podkladu, v proláklinách.
V daleko větší míře než v několika posledních letech se vyskytlo během srpna a září napadení larvami motýlů – můr z rodů Agrotis, Mamestra, Plusia, a to nejen na rostlinách venku, ale i ve skleníku. Žír mladých housenek je zprvu nenápadný, skeletují spodní stranu mladších listů a projevuje se prosvětlenými okénky. Škůdce je v této fázi někdy obtížně identifikovatelný i pro zkušenějšího pěstitele, protože housenky jsou většinou zeleně zbarvené a po doteku opouštějí místo žíru. S postupujícím růstem housenek je poškození nápadnější, neboť požírají celé mladé listy, mladé výhony i poupata, a nápadný je i jejich trus. Boj proti nim není obtížný. Vhodné jsou přípravky na bázi pyrethroidů nebo ještě lépe přípravky Confidor, Calypso či Mospilan s dlouhodobějším účinkem a širším spektrem působnosti.
Horké počasí v červenci také podpořilo výskyt ploštic z čeledě klopuškovitých (rod Lygus). Sání dospělců i larev na mladých listech a vrcholech způsobuje deformace listů až zakrnění vrcholů rostlin, popřípadě odumření poupěte. Hmyz je velmi aktivní při teplém, slunném a suchém počasí. Zdrojem abnormálního výskytu jsou často zanedbané zaplevelené plochy v blízkosti pěstovaných rostlin. Opakovaný postřik Sumithionem nebo přípravky na bázi pyrethroidů je účinný zejména v ranních hodinách, kdy je chladněji a hmyz není tak aktivní.
Letošní léto přálo také rozvoji třásněnek, zejména na zakrytých plochách. Po té, co byly publikovány informace o nebezpečnosti těchto škůdců v minulých letech, pozná již většina pěstitelů jejich přítomnost na rostlinách, aniž musí používat signalizační modré lepové desky. Je třeba dávat pozor nejen na výskyt třásněnky západní (Frankliniella occidentalis), ale i našich domácích druhů – přenašečů viru bronzovitosti rajčete (TSWV). Při silném napadení a pozdním zjištění může dojít až k těžkému poškození vrcholů rostlin a zakrnění poupat. Na venkovních plochách se patrně vyskytly naše domácí a snadno hubitelné druhy třásněnek. Jak úspěšně proti třásněnce západní zasáhnout, snad již většina pěstitelů ví.
Mšice, které nalétávaly během teplého a suchého počasí v září, jsou relativně příjemným protivníkem. Dají se úspěšně hubit přípravky Confidor, Mospilan nebo Calypso, a to i v plně rozkvetlých velkokvětých chryzantémách bez poškození květů.
Houbové choroby neměly v teplém a sušším počasí koncem léta a začátkem podzimu příliš mnoho šancí. Přesto byly zaznamenány případy výskytu bílé rzi chryzantémové, především v zatemňovaných porostech. Na rostlinách z importovaného materiálu se dokonce objevila askochytóza, karanténní choroba, která se u nás již řadu let nevyskytla.
