Studie popisuje hlavní odrůdy ovlivňující výrobu vína té doby, stále se vyskytovaly tzv. plodné Šreky, ale smíšeným výsadbám začaly dominovat odrůdy jakostnější s vyšším obsahem cukru v hroznech, v podstatě soudobé odrůdy. Tyto odrůdy začínají převládat, dobře se spolu scelují (vznikají vyhlášená známková vína), začínají se prosazovat odrůdové vinice. Studie se věnuje i odrůdám pěstovaným ve sklenících.
V tomto období se pomalu vyrovnávají odrůdy pěstované na Moravě i v Čechách, i když odrůdová skladba je stále v rukou vlastníků statků, tj. i vinic (šlechtické a městské vinice), ve kterých se častěji objevuje výsadba odrůdová na úkor směsné výsadby. Vína se však stále ještě běžně kupážovala, čímž vznikala vína směsná, nikoli vyloženě odrůdová. Nicméně staré odrůdy pomalu mizí – naše staré odrůdy: Heunisch, Grober, Silberweiss, Lampart, Frašták, Šintavka, Erdilka, Volské oko, Kozí cecky, Beraní ocas či Vanilkový hrozen pomalu zanikají, neboť dávají jen podřadná vína, trpí často chorobami a jsou nerentabilní (Jermář 1947). Začínají se šířit odrůdy jako Portugalské modré a šedé, Svatovavřinecké, Veltlínské zelené a hlavně Veltlínské červené rané. Kvůli zhoršujícímu se klima ustupují Muškát žlutý, modrý a červený, ale objevuje se Čabaňská perla a Muškát Ottonel. Ze stolních odrůd se začíná více objevovat i Královna vinic, Kušutův hrozen, Muškát Jana Matiášová, Müller Thurgau aj.*
Text a foto
Ing. Radek Sotolář, Ph.D.,1
Mgr. Martin Markel, Ph.D.,2
1Mendelova univerzita v Brně,
Zahradnická fakulta,
Ústav vinohradnictví a vinařství,
2Masarykova univerzita v Brně,
Filozofická fakulta,
Historický ústav
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2020.
