Podnož má základní význam pro ovlivnění růstu a plodnosti naštěpovaných odrůd na trvalém stanovišti a významně ovlivňuje ekonomiku pěstování a výroby ovoce. Moderní pěstitelské systémy u jabloní jsou založeny na slabě vzrůstných podnožích, které umožňují pěstovat tento ovocný druh v intenzivních hustých výsadbách. Slabě vzrůstné podnože jsou nejvhodnější a zpravidla i nejlevnější metodou řízení intenzity růstu stromů.
Při pěstování jabloní je nejrozšířenější jabloňovou podnoží typ M 9, který byl získán a uveden do praxe v Anglii v první polovině minulého století. Od této podnože byla získána řada klonů, které mají rozdílné vlastnosti od původního typu. Podnož M 9 má však i řadu negativních vlastností, z nichž za nejzávažnější jsou považovány: obtížná množitelnost, špatné ukotvení stromů v půdě, náchylnost k bakteriální spále, vlnatce krvavé a nádorovitosti a nižší mrazuvzdornost.
Vyšlechtění nových klonů podnoží
Zmíněné nedostatky se staly podnětem pro šlechtitele a školkaře, aby se začali zabývat selekcí nových klonů podnoží. V moderních hustých intenzivních sadech jabloní jsou vedle stávajícího typu M 9 používány klony, které vznikly klonovou selekcí původní podnože M 9 a také klony, které byly vybrány z potomstva po křížení podnože M 9 s vybranými odrůdami a podnožemi. V České republice jsou ovocnářům k dispozici slabě až středně vzrůstné podnože řady J-TE (J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, J-TE-H), které byly vyselektovány ing. Dvořákem na Šlechtitelské stanici v Těchobuzicích a dále klony J-OH-A, Unima, Oltem, které mají původ ve firmě Uniplant Skrbeň. V zahraničí byly získány a uvedeny do praxe perspektivní slabě vzrůstné podnože například v Nizozemsku (T 337, T 338, Fl 56), Belgii (KL-19, KL-29), Francii (Pajam 1, Pajam 2), Německu (Burgmer 751, Burgmer 984, Supporter 1, Supporter 2, Supporter 3, Jork 9) a Polsku (P 2, P 22, P 60). S některými z těchto podnoží byla založena ve VŠÚO Holovousy v roce 1992 pokusná výsadba s cílem zjistit výnosové a růstové charakteristiky kombinací těchto podnoží s naštěpovanými odrůdami. V pokusu jsou hodnoceny podnože M 9, M 9-751, M 9-984, M 26, Pajam 1, J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, J-TE-H, J-OH-A spolu s odrůdami ´Rubín´, ´Melrose´, ´Jonagold´ a ´Florina´. Ve výsadbě byly u každého pokusného stromu zjišťovány tyto údaje: intenzita růstu (hodnocená podle plochy průřezu kmene ve výšce 10 cm pod korunou), absolutní výnos (kg/strom), specifický výnos (váha ovoce vztažená na plochu kmene – kg/cm2), intenzita tvorby kořenových výmladků (kusy/strom).
Výsledky jednotlivých variant
´Rubín´
Výsledky hodnocení podnoží s odrůdou ´Rubín´ jsou uvedeny v tabulce 1. Z výsledků pokusu vyplývá, že odrůda ´Rubín´ měla nejvyšší výnosy za celé hodnocené období na podnoži M 9-984. Významně nižší výnos přinášela druhá nejplodnější kombinace s podnoží J-TE-E. Klasická podnož M 9 zaujímala střední pozici ve výnosové řadě. Nejhorší plodnost vykazovaly stromy na podnoži MM 106. Z hodnocení intenzity růstu vyplývá, že nejbujněji rostly stromy štěpované na podnoži M 26, přestože je tato podnož obvykle zařazována do skupiny slabého růstu. Bujně rostly také stromy na klonech MM 106 a J-TE-H. Z hlediska poměru plodnosti a intenzity růstu (specifická plodnost) byly nejlepší varianty se zakrslými podnožemi J-TE-F a J-TE-G. Bujně rostoucí kombinace s MM 106 a M 26 měly hodnotu specifické plodnosti nejhorší. Důležitým hodnotícím znakem podnoží je jejich podrůstání. Podnože s velkou tvorbou podrostu vyžadují dodatečné náklady na eliminaci kořenových výmladků v sadu. Odrůda ´Rubín´ podrůstala nejvíce na podnožích J-TE-F, M 26 a J-TE-E. Při souhrnném hodnocení odrůdy ´Rubín´ na různých podnožích, vycházejí nejlépe podnože J-TE-E, M 9-984 a Pajam 1.
´Melrose´
Růstové a výnosové charakteristiky odrůdy ´Melrose´ jsou shrnuty v tabulce 2. Nejplodnější varianty u této odrůdy byly s podnožemi M 9-751 a M 9-984. Nejmenší plodnost vykazovaly stromy na J-TE-F. Jednu z nejnižších sklizní přinášela také podnož M 9. Vzrůst stromů byl nejvyšší na podnoži J-TE-H. Podstatně méně rostly stromy na klonech M 9-751 a M 9-984. Zakrslý růst, podobně jako u odrůdy ´Rubín´, ovlivňovaly klony J-TE-F a J-TE-G. Stromy na těchto dvou podnožích měly vysokou specifickou plodnost. Naopak podnož J-TE-H měla specifickou plodnost nejhorší. Podrost u této odrůdy se nejvíce tvořil u kombinace s podnožemi J-TE-F a J-TE-E. Zakrslá podnož J-TE-G téměř nepodrůstala. Z předložených výsledků lze považovat pro odrůdu ´Melrose´ jako nejlepší klony podnoží M 9-751, M 9-984 a M 9.
´Jonagold´
Odrůda ´Jonagold´ plodila za celé hodnocené období nejvíce na podnožích M 9-984, M 9-751, J-TE-H a M 9 (tabulka 3). Nejnižší celkové sklizně z jednoho stromu byly zjištěny u variant s J-TE-G a J-OH-A. Vzrůst stromů byl nejbujnější na J-TE-H. Významně slaběji rostly stromy na M 9-984 a M 9-741. Zakrslý růst vykazovaly kombinace s podnožemi J-OH-A a J-TE-G. V oblasti specifické plodnost byly na prvních místech stromy štěpované na klonech J-TE-G a J-TE-E. Nejhorší poměr mezi plodností a růstem vykazovala podnož J-TE-H. Podnože J-OH-A, J-TE-F a J-TE-E podrůstaly ze všech podnoží nejvíce. Bezvýznamná byla tvorba podrostu u klonů J-TE-G, M 9-751 a M 9-984. Celkově se pro odrůdu ´Jonagold´ jeví jako nejpřijatelnější podnože M 9-984, M 9-751 a M 9.
´Florina´
Růstové a výnosové poměry odrůdy ´Florina´ jsou uvedeny v tabulce 4. Celkový výnos ovoce z jednoho stromu za hodnocené období byl nejvyšší u kombinace s podnoží M 9-751. Poněkud nižší byl celkový výnos u stromů štěpovaných na klonu M 9-984. Na opačném konci výnosové řady byly stromy na J-TE-G a J-TE-E. Tyto kombinace však měly nejvyšší specifický výnos. Odrůda ´Florina´ rostla nejbujněji na podnoži J-TE-H a nejslaběji na J-TE-G a J-TE-E. V porovnání s ostatními odrůdami stromy tvořily podrost nepatrně, pouze klon J-TE-F měl poněkud vyšší počet podrostu. Pro odrůdu ´Florina´ lze doporučit podnože M 9-751, M 9-984 a M 9.
Hodnotíme-li všechny čtyři odrůdy dohromady, potom je možno konstatovat, že nejvhodnější podnože pro dané odrůdy byly v pořadí klony M 9-984, M 9-751, J-TE-E a M 9. Do méně úrodných půd by tento soubor mohl být doplněn o klon J-TE-H.
