Pokud rostlina roste ve volné přírodě, není co řešit. Přesadíme-li ji do jakékoliv nádoby, nastávají problémy. Nevhodná nádoba, nepravidelná zálivka, nekvalitní substrát a nedostatečný přísun živin se na takto pěstovaných květinách brzy projeví a již začátek léta ukáže, jaký je kdo pěstitel. Mnohdy vynaložené úsilí a finance neodpovídají výsledku, který si pěstitel při osazování nádob představuje. Přitom jediné co neúspěšným pěstitelům schází, jsou informace.
Za posledních padesát let se na způsobu pěstování balkonových květin téměř nic nezměnilo. Stále je většina rostlin odsouzena k přežívání v obyčejných plastových truhlících, které já osobně nazývám truhlíky - Hořáky. Taková nádoba, kde rostliny v letních vedrech doslova hoří, je u nás nejrozšířenější a je pro svoji nízkou cenu nejvyhledávanější.
V roce 1985, kdy jsem již třetím rokem soukromě podnikal, jsem se začal tímto problémem podrobně zabývat. Tehdy jsem se domníval, že ve vyspělých zemích, kde okna a balkony zdobily záplavy květin, je tento problém již dávno vyřešen zavlažovacími truhlíky. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že tamní úspěch pěstitelů nespočívá v zavlažovacích truhlících, ale v odlišném klima, velkoobjemových nádobách a možnostech tamních zahradníků rostliny zákazníkovi přes zimu předpěstovat.
Přesto jsem zahraniční samozavlažovací truhlíky vyzkoušel a velmi brzy zjistil, že jsou pro pěstování květin zcela nevhodné. To je také jeden z důvodů, proč se nikdy příliš nerozšířily. Závěr mých zkoušek zněl: Plastikář v lisovně může dát truhlíku jakýkoliv tvar, duši mu však může dát jen zahradník, který rozumí řeči květin. O několik let později, přibližně začátkem 90. let, se na českém trhu objevily a stále existují přesné kopie těchto zahraničních zavlažovacích truhlíků, truhlíků s propadajícími se rošty, nefunkčními knoty, chybějícími odtokovými otvory a dalšími základními nedostatky. Zahradník, který dokáže doporučit svému zákazníkovi takový truhlík není zahradník, ale obchodník, kterému na květinách zcela nezáleží.
A tak, na základě mých mnohaletých zkušeností a přemýšlení vznikl v roce 1996 systém LEBIŠ - profesionální zavlažovací truhlík se zásobou 4 a 5 litrů vody, profesionální zavlažovací závěsný květináč o průměru 26 cm a zásobou 4 litry, dále velký profesionální zavlažovací květináč o průměru 40 cm se zásobou vody 10 - 12 litrů vody a nakonec keramický zavlažovací květináč se zásobou 4 litry vody. Systém LEBIŠ dnes úspěšně používají desetitisíce drobných pěstitelů a přibývají stále další. Tuto novou technologii lze využívat nejen při drobném pěstování květin, ale také při velkovýrobě květin v zahradnických podnicích.
V současné době připravuji pěstební skleník o rozloze 1500 m2, kde bude zavedena technologie pěstování květin v zavlažovacích nádobách. Nejedná se o experiment, ale o technologii podloženou fakty.
Dlouhodobým sledováním poptávky po balkonových květinách jsem vyvinul zcela jiný způsob pěstování a prodeje, ve světě dosud nepoužívaný. Nejen práce s rostlinami, ale i se zákazníkem je důležitá. Ani zde nebudu kopírovat tolik obdivovaný západ. Konečným článkem v této nové úspěšné technologii je spokojený zákazník, který je schopen za kvalitními službami přijet i několik stovek kilometrů. O tom, že se jedná o technologii s velkou budoucností mě ujišťují nejen stovky pochvalných dopisů od drobných pěstitelů, ale také tisíce návštěvníků výstavy Květiny pijí z knotů, kteří přijíždějí nejen z Čech, Moravy a Slovenska, ale také západní Evropy, Ameriky či Austrálie.
