Perspektivní odrůdy hrušní asijského typu pro podmínky ČR

I v tomto roce nás dosavadní průběh počasí utvrzuje ve skutečnosti, že počasí na území České republiky podléhá celoplanetárním změnám a důkazem toho jsou nejenom situace jako extrémní sucho, záplavy, mráz, úžeh či tornádo, ale i nestandardní variabilita v termínech kvetení, dozrávání, kvalitě plodů, zdravotním stavu, růstu a mnoha dalších ukazatelích spojených s pěstováním ovocných druhů a produkcí ovoce. Tak, jak se postupně ukazuje u polních plodin, kdy v důsledku oteplování a sucha na našem území lze očekávat významný pokles ploch např. pšenice, lze očekávat i změnu minimálně v odrůdové skladbě právě u ovocných druhů.

Na Zahradnické fakultě v Lednici se již přes 15 let věnujeme introdukci a šlechtění asijských a mezidruhových (evropské x asijské) odrůd hrušní. Pro podmínky pěstování v České republice ověřujeme více než 30 různých genotypů převážně z Číny a Japonska a přibližně 50 nadějných hybridů a semenáčů po prvotní preselekci.

Jednou z perspektivních a dnes již ověřených standardních odrůd asijských hrušní pro podmínky ČR je Zaosuli (syn. Zaosu, Erly shu). V podmínkách Lednice jde o letní/podzimní odrůdu. Původem jde o novější (1977) čínský kultivar z křížení odrůd Pingguoli x Shenbuzhi z Výzkumného ústavu ovocnářství při Čínské akademii věd. Tato hlavní odrůda v provincii Shansi. Botanicky se řadí k P. pyrifolia. Růst je zpočátku velmi bujný, později slabší, koruny vzpřímené, husté, později rozložité. Doporučenými opylovači jsou odrůdy Yali, Tsuli a Pingguoli. Plody jsou velmi velké, atraktivní, průměrně okolo 220–350 g (v našich podmínkách okolo 180–200 g), kulovitě-vřetenovitého tvaru. Základní barva je žlutozelená, v plné zralosti žlutá se slabým rozmytým růžovým líčkem. Kaménčitostí netrpí, plody jsou silně šťavnaté a aromatické, sklizeň od konce srpna (v teplých letech, v běžných od poloviny září, při pokojové teplotě vydrží 15–20 dní), skladovatelnost v chladírně 2-3 měsíce, dobře snáší transport. Existuje již červenoplodý klon. Plodnost je brzká, vysoká a pravidelná, pro velmi velké plody je nezbytná probírka. Odrůda je vhodná zejména pro přímý konzum a kompotování. Tato velmi plodná a kvalitní odrůda má široké uplatnění. Je rezistentní vůči strupovitosti (Venturia nashicola) a černé skvrnitosti (Alternaria kikuchiana), je mrazuodolná ve dřevě i v květu.

Obecné výhody/nevýhody asijských hrušní

• Asijské odrůdy hrušní netrpí kaménčitostí jádřince a defekty dužniny, nemáslovatí – plody zůstávají chruplavé/dužnina některých odrůd na řezu rychle hnědne;
• převážně nejsou klimakterické (neprodukují etylén nebo jen málo), velmi dobře se skladují při správné sklizni/v některých letech nepravidelně dozrávají, při přeplození alternují, vyžadují probírku;
• jsou více šťavnaté a osvěžující než evropské/mají silnější slupku, která může být pro někoho nepříjemná a nahořklá (zejména při podtržení);
• pevnější slupka zlepšuje transportabilitu a odolnost vůči mechanickému poškození (i hmyzem), je běžné konzumovat tyto plody oloupané/slupka některých odrůd je přirozeně rzivá;
• asijské odrůdy podstatně lépe reagují na klimatické výkyvy jako jsou úpal, sucho nebo mráz (díky oblasti původu)/v období nadbytku srážek plody některých odrůd praskají;
• mají výbornou afinitu a růst ve školce se všemi hrušňovými podnožemi/kdouloňové podnože nejsou vhodné pro přímou i sekundární disafinitu, většinou se jedná o velmi bujně rostoucí odrůdy s velkými nároky na techniku řezu;
• jsou odolné vůči merám, některé proti spále růžovitých a strupovitosti/vyskytují se jak odolné, tak citlivé odrůdy na rez hrušňovou.*

Text a foto Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., Ing. Ivo Ondrášek, Ph.D., Ing. Tomáš Kiss, Ph.D., Ing. Jan Wolf, Ing. Eliška Rampáčková, Ing. Martina Göttingerová, Ing. Jana Nečasová, Ústav ovocnictví, ZF MENDELU, Lednice

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2021.