Do rodu Campanula L. je zařazeno téměř 300 jednoletých i vytrvalých druhů, přičemž v zahradnictví se jich využívá jen několik. I když je na zvoncích popsáno téměř dvacet patogenů (viry, bakterie a houby), bývají významně poškozeny jen málokdy.
Zvonky mohou být různé velikosti a tvarů, s charakteristickými modrými až fialovými, méně často bílými, žlutými nebo růžovými květy. Jako pokojové rostliny se pěstují C. isophylla cv. ´Mayi´ a ´Alba, C. fragilis, C. pyramidalis, C. vidalii, pro venkovní výsadby se používají především C. carpatica, C. garganica, C. portenschlagiana a C. poscharskyana, k řezu potom C. medium, C. latifolia a C. persicatoria.
Rzivost zvonku
Mezi nejčastější patogeny patří rzi způsobující onemocnění označované jako rzivost zvonku. Coleosporium campanulae patří mezi dvoubytné rzi, které k dokončení svého vývojového cyklu potřebují druhého hostitele – v tomto případě borovici nebo kosodřevinu. Na jaře, nebo již na podzim, se na jehlicích tvoří oranžové skvrnky a později tělově zbarvené protrhávající se puchýřky. Uvolňované spory jsou vzdušnými proudy přenášeny na listy zvonků, kde rez pokračuje v dalším vývoji tvorbou letních a zimních spor. Na infikovaných listech zvonků se na líci tvoří nenápadné světlejší skvrnky, na rubu žluto oranžové prášivé polštářky letních spor, později červenohnědých zimních spor. Silně napadené listy se svinují a zasychají. Časné infekce či napadení mladých rostlin může mít za následek krnění či úplnou defoliaci. Velmi často bývají silně napadeny C. glomerata a C. trachelium, méně C. persicifolia. Ochrana je založena na aplikaci fungicidů, např. Dithaane M 45, Novozir MN 80, Polyramu WG opakovaně v intervalu 10 až 14 dní (při silném infekčním tlaku sedm dní) nebo Saprol New, Ortiva či Baycor 25 WP. Důkladně by měla být ošetřena především rubová strana listů. Rostliny, u nichž se rez již značně rozvinula, se ošetřují Saprolem ve zkráceném intervalu tří až čtyř dnů.
Listové skvrnitosti
Mezi nejdůležitější původce listových skvrnitostí patři Ascochyta bohemica. Zpočátku drobné okrouhlé vodnaté skvrny na listech se za vyšší vzdušné vlhkosti rychle zvětšují a černají. Pokud dojde ke snížení vzdušné vlhkosti, přechází houba do klidového stadia a dále se nešíří, jakmile se vlhkost opět zvýší, rozroste se skvrna o další zónu. Na černých koncentricky zónovaných skvrnách se později objevuje mnoho drobných vyvýšených černých plodniček houby. V místě infekce často se vyskytuje bělavá šťáva, která zasychá a tvoří bílé až narůžovělé kupky. Skvrny se mohou objevovat také na stoncích a květech. Tzv. nevěsta C. isophylla cv. ´Alba´ s bílými květy je citlivější k napadení než modře kvetoucí “ženich” (cv. ´Mayi´). Onemocnění se vyskytuje především u planých a ve volné půdě pěstovaných zvonků. První příznaky se mohou vyskytnout již při předpěstování sazenic.
Základním preventivním opatřením je zajištění dostatečného proudění vzduchu. C. isophylla se daří především ve světlých vzdušných nepřehuštěných kulturách s nižší vzdušnou vlhkostí (zavlažované pouze ráno), které neposkytují patogenu vhodné podmínky. Pokud se onemocnění objeví, je fungicidní ošetření nezbytné (Polyram WG, Saprol New).
Padlí a další patogeny
K méně častým patogenům zvonků patří padlí (Erysiphe sp.). Objevuje se zejména za horkého vlhkého počasí. Bělavé skvrny či povlaky na listech, ojediněle i na stoncích, jsou charakteristickým znakem napadení padlím. Silněji napadené listy hnědnou, svrašťují se a zasychají. Chemická ochrana nebývá nezbytná. V případě nutnosti lze při prvních příznacích napadení aplikovat některý z povolených fungicidů proti padlí okrasných rostlin (Ortiva, Baycor 25 WP, Kumulus WG aj.).
Zvonkům se nevyhýbají ani kořenové patogeny (Rhizoctonia sp., Fusarium spp., Phytophthora spp., Pythium spp. aj.), jejichž přítomnost se projevuje na nadzemních částech žloutnutím listů, zpomalením růstu či odumíráním celých rostlin. Ochranná opatření je možné provádět až na základě přesné diagnózy.
