V současné době je rod statice (čeleď Plumbaginaceae) rozdělen na dva samostatné rody - statici (Goniolimon Boiss.) zahrnující výhradně vytrvalé druhy a limonku (Limonium Mill.) s jedním až dvěma sty jednoletých i vytrvalých druhů, z nichž některé, stejně jako G. tataricum (syn. Limonium tataricum, Statice tatarica), se využívají k suché vazbě. Pěstitele trápí některé choroby, proti nimž v současné době není známa dostatečně účinná ochrana.
Již při předpěstování sazenic se může vyskytnout padání a hniloby vyvolané houbami rodu Alternaria, Botrytis, Fusarium, Cercospora, Colletotrichum, Rhizoctonia, Stemphylium či Thielaviopsis. K omezení výskytu těchto patogenů se doporučuje vysévat mořené osivo zbavené rostlinných zbytků. U starších rostlin způsobuje houba Rhizoctonia solani na listech v blízkosti povrchu půdy šedivé skvrny. Následně hyne nejen listová růžice, ale celá rostlina. K ochraně lze použít např. Merpan 50 WP. V zahraničí jsou doporučovány fungicidy s účinnou látkou PCNB nebo etridiazol+thiophanat methyl.
Fusariové odumírání
Jedním z nejzávažnějších onemocnění, především u kultivarů víceletých druhů rodu Goniolimon (G. tataricum, méně náchylná je var. dumosa) je fusariové odumírání statice (Fusarium oxysporum). Napadené rostliny se vyskytují hnízdovitě, nejčastěji ve dvou až tříletých porostech. Prvními příznaky jsou hnědnutí a zasychání jednotlivých kvítků včetně kalichů a lístků, následně celých květenství. V pokročilém stadiu lodyhy někdy černají a zasychají nebo od báze zahnívají a snadno je lze vytáhnout z listové růžice. Listy, nejprve špičky, červenají a postupně celá čepel mění zbarvení na červenou až tmavě hnědou. V závislosti na průběhu počasí listy zasychají nebo zahnívají. Na průřezu kořenového krčku jsou viditelné jednotlivé hnědé svazky cévní, později odumírá i přilehlé pletivo a tvoří se dutiny. Také pokožka kořenů hnědne a rozpadá se. V konečné fázi kořenový krček podléhá suché hnilobě a rostliny hynou.
Fusarium proniká do rostlin buď řeznými ranami (zbytky lodyh), které vznikají po odstranění květenství, nebo kořeny a dále se šíří cévními svazky. Optimální teplota pro vývoj houby je 24 až 28 °C, proto bývá silnější výskyt zaznamenán v teplých a suchých letech.
Základem ochranných opatření je výběr vhodného stanoviště se středně těžkými půdami, s nepříliš vysokým obsahem písku a dostatkem živin. Za nevhodných podmínek (nedostatečná výživa, sucho, napadení rzí, živočišnými škůdci) oslabené rostliny kvetou již v prvním roce a jsou vnímavější k napadení. Po řezu by měly zůstat pahýly lodyh alespoň osm až deset centimetů vysoké, přesahující listou růžici, aby řezné rány rychle zasychaly. Pokud se v porostu vyskytují jen jednotlivá malá ohniska napadených rostlin, je třeba je i s kořenovým balem odstranit a okolní rostliny ošetřit fungicidní zálivkou. Dávka se řídí stářím
a velikostí rostliny (kořeny zasahují poměrně hluboko do půdy). Rostliny je možné také ponořit na půl až jednu hodinu do fungicidního roztoku. Z napadených porostů nelze využívat osivo pro další výsevy. Na stejný pozemek lze statici opět vysadit za 8 až 10 let.
Plíseň šedá
Následkem napadení Botrytis cinerea mohou odumírat již sazenice. U dospělých rostlin za vlhkého počasí bývají postižena především květenství, zejména žlutě kvetoucích kultivarů. Květenství hnědnou, svrašťují se a několik centimetrů pod vrcholem se lámou. Za suchého počasí infikované květy opadávají, případně celá květenství žloutnou, hnědnou a zasychají. Hnilobou mohou být postiženy všechny nadzemní části, může se šířit i z listové růžice a vést
k odumření rostlin. Po sklizni květů jsou k patogenu vnímavé pahýly lodyh. Polyfágní houba se vyvíjí na odumřelých pletivech a konidie jsou přenášeny vzduchem.
K preventivním opatřením patří likvidace posklizňových zbytků (zapracování do půdy co nejdřive je to možné) a výsev mořeného osiva. K závlaze se doporučuje nepoužívat postřikovače, zejména v době kvetení, vhodný je také dostatečný spon umožňující proudění vzduchu a rychlé osychání povrchu rostlin, likvidace plevelů. K přímé ochraně lze využít fungicidy s účinnou látkou tolylfluanid (Euparen Multi 0,25%), iprodione (Rovral Flo 0,1%), vinclozolin (Ronilan WG 0,1%), fenhexamid (Teldor 500 SC). Důležité je ošetření porostu již při prvních příznacích napadení a následně opakovaně až do září ve čtrnáctidenních intervalech.
Rzivost statice
K chorobám statice i limonky, které se vyskytují poměrně často, patří rzivost, jejímž původcem je rez Uromyces limonii. Na podzim bývají po obou stranách listů roztroušené velmi nápadné rezavě hnědé nebo černohnědé pustuly (letní a zimní spory rzi) uspořádané do tečkovitých kroužků. Na jaře jsou často přehlédnuta první stadia rzi, tj. spermogonia
a aecidia. Spermogonia jsou v malých skupinkách po obou stranách listů, aecidia na čepelích či naduřelých žilkách nebo řapících v podobě žlutých skvrn s antokyanovým lemem. Slaběji napadené listy se deformují, silně napadené hynou. Ložiska rzi se mohou vytvořit i na lodyhách. Silně napadené listy jak jednoleté (Limonium sinuatum aj.) tak vytrvalé limonky (L. latifolium) či statice (G. tatarium aj.) předčasně odumírají. V případě nebezpečí výskytu rzi se provádí ošetření (včetně rubové strany listů) již na začátku června a opakuje v 10 až 14denních intervalech. K ošetření jsou povoleny azoxystrobin (Ortiva), dithianon (Delan 700 WDG), tebuconazole+tolylfluanid (Hattrick), difenoconazole (Score 250 EC), myclobutanil (Talent), trifloxystrobin (Zato 50 WG) nebo bitertanol (Baycor 25 WG). Pokud již došlo k rozšíření rzi, je nezbytné aplikovat systemické fungicidy.
Plísňovitost
V Evropě se vyskytuje na druzích rodu Limoniu (např. v Kalifornii byla nalezena na kultivaru řady Misty) plíseň statice (Peronospora statices), která může být příčinou totálního výpadku (ve druhém roce pěstování až 70 %). Při předpěstování sazenic jsou symptomy snadno zjistitelné, v polních podmínkách je to již obtížnější a v počátečních stadiích je lze snadno zaměnit za chladová poškození, nedostatečnou výživu či padání klíčních rostlin. Patogen proniká přes pokožku do mezibuněčných prostor mezofylu a šíří se cévními svazky (tzv. systemická infekce). Po kolonizaci pletiv bývají mladé listy ve středu listové růžice chlorotické nebo červené, ale mohou zůstat i bez příznaků, u starších rostlin mohou být napadené listy červeně zbarvené. Okraje infikovaných listů se mohou lžícovitě stáčet. Na líci listů se tvoří světle zelené, později žluté a hnědé oválné až okrouhlé skvrny, které mohou splývat. Na rubové straně listů (často po obou stranách) v místě skvrn vyrůstají z průduchů četné modrošedé, stromečkovitě větvené konidiofory s ovoidními konidiemi. Napadeny mohou být i lodyhy. Rostliny zaostávají v růstu, silně napadené listy odumírají (hnilobný pach), a v konečné fázi hynou. Pro výskyt a šíření plísně je nezbytná vysoká vlhkost (RVV 90 % a vyšší, ovlhčení listů minimálně osm hodin) a nižší teploty.
Ochrana proti plísni je obtížná. Fungicidy s účinnou látkou azoxystrobin sice potlačují tvorbu a klíčení konidií, ale nepotlačují infekci sazenic. Jako účinné jsou uváděny přípravky obsahující dimethomorph+mancozeb (Acrobat MZ), fosetyl-Al (Alliette 80 WP), dithianon (Delan 700 WDG), tebuconazole+tolylfluanid (Hattrick). V zahraničních testech byly dosaženy nejlepší výsledky při použití kombinace fenamidone+fosetyl-Al (u nás se za touto kombinací účiných látek skrývá fungicid Verita, který je však povolen pouze k ochraně révy proti plísni révové). Po 15 týdnech opakované aplikace se významně snížil výskyt symptomů na listech i počet infikovaných rostlin.
Listové skvrnitosti statice
Na listech statice byly zaznamenány různé patogeny, jejichž význam a rozšíření se značně liší a jejichž identifikace je možná pouze mikroskopicky. Napadení houbou rodu Phyllosticta se projevuje zpočátku tečkovitými, tmavě hnědými skvrnami s širokým žlutým lemem. S postupným zvětšováním skvrn (až 0,5 cm) se lem ztrácí a skvrny se slévají. Uprostřed nekrotických ploch jsou viditelné světlé skvrnky velikosti špendlíkové hlavičky, tj. středy původních samostatných skvrn. Ochranou je opakovaná aplikace fungicidů s účinnou látkou měď nebo mancozeb.
Za teplého vlhkého počasí nebo při kondenzaci vodních par na listech se může vyskytnout cerkosporová skvrnitost (Cercospora insulana). Na listech L. sinuatum vznikají malé, matně červené skvrny, které se postupně zvětšují až do velikosti 10 až 15 mm. Červené zbarvení se postupně mění na žlutohnědé až hnědé, s papírovitým středem a načervenalým vyvýšeným okrajem. Velmi podobné symptomy způsobuje příbuzný druh cerkospory vytvářející sympromy nejen na listové růžici, ale i na lodyze. Během vegetace se houba šíří konidiemi přenášenými vzduchem. Ve sklenících je třeba zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu a RVV pod 85 % (zabránit kondenzaci vodních par na listech), používat kapkovou závlahu místo postřikovačů a při prvních příznacích odstraňovat podezřelé rostliny. Fungicidní ochrana listů sazenic i starších rostlin je nezbytná. Preventivně lze použít k ochraně Euparen Multi.
Za vlhkého počasí a při zavlažování rostlin postřikovači se mohou na listech, lodyhách a květech objevit žlutohnědé až hnědé skvrny se žlutým lemem. Postupně se skvrny zvětšují
a v závislosti na kultivaru mění zbarvení na rezavě hnědé až černohnědé. Onemocnění je označováno jako antraknóza statice (Colletotrichum gloeosporioides). Mladé rostliny vadnou, jsou mírně chlorotické, listová růžice zahnívá a rostliny hynou. V počáteční fázi nebývají kořeny napadeny. Patogen se šíří během vegetace konidiemi s odstřikujícími kapkami vody, přezimuje v napadených odumřelých pletivech. Jako vysoce vnímavá je uváděna odrůda ´Gold Coast´, modře a bíle kvetoucí kultivary jsou považovány za tolerantní. Mezi preventivní opatření patří zabránění ovlhčení listů, tzn. nepoužívat k závlaze postřikovače. K fungicidní ochraně jsou v zahraničí používány přípravky obsahující měď nebo chlorothalonil (může způsobovat černání květů).
Na listech statice byly zaznamenány i další houby, např. Ascochyta staticis (ostře ohraničené okrouhlé hnědé skvrny) či Ramularia staticis (velké kulaté nebo protažené okrové skvrny s tmavě hnědým lemem). Hnědé až černé hranaté skvrny mohou být způsobeny listovými háďátky. Častým patogenem je i padlí (Erysiphe polygoni), nápadné bělavým moučnatým povlakem. Ošetření fungicidy se provádí při prvních příznacích napadení a podle požadavku se opakuje.
Fytoplazmatická žloutenka astry
Toto obávané onemocnění se projevuje zakrnělým růstem, velkým počtem krátkých stonků, malformacemi a chomáčkovitostí mladých listů. Listy napadených rostlin jsou v porovnání se zdravými více kopinaté, silněji se stáčejí, bazální listy listové růžice starších rostlin jsou typicky načervenalé. Červenání se obvykle šíří od okrajů a špičky listu, žilky žloutnou nebo jsou světlejší. Někdy se u napadených rostlin s červenými listy vyskytuje metlovitost nebo dochází k zlistnatění květenství. Stejné symptomy se objevují i u jednoletého limonky (L. sinuatum). Červenání listů mohou způsobit i nízké teploty, které stimulují vyšší produkci antokyanů. Avšak ne všechny rostliny statice vystavené nízké teplotě mají červené nebo žluté listy. Červenání listů se může objevit i po napadení virem mozaiky okurky (CMV) a Tomato bushy stunt virus, ale častější jsou mozaiky listů a nikdy nedochází k zlistnatění (fylodii) květů. Rostliny infikované fytoplazmou často nevytvářejí dostatek květních lodyh nebo tvoří lodyhy se světle zelenými a mnohem menšími květy než u zdravých rostlin, abnormalního tvaru i zbarvení, které po rozvinutí mohou opadávat.
Fytoplazma se přenáší křísy. Inkubační doba na G. tataricum není známa. Přímá ochrana proti fytoplazmám není k dispozici, pouze proti přenašečům. Napadené rostliny je nutno odstranit
a zlikvidovat.
Na statici byly identifikovány také některé viry – Broad bean wilt virus, Cucumber mosaic virus, Petunia asteroid mosaic virus, Statice virus Y, Tobacco rattle virus a Tomato bushy stunt virus a Turnip mosaic virus, které způsobují převážně mozaiky. Rostliny předčasně žloutnou, květní lodyhy a květenství nejsou dostatečně vytvořeny, petaly vybledlé. Viry mohou v některých letech způsobit pozoruhodné výpadky rostlin. Sazenice infikované Turnip mosaic virus často odumírají, při pozdějším napadení způsubuje zakrnění a světle a tmavo zelenou mozaiku listů. Virus přenášejí mšice, vyskytuje se i na plevelích z čeledi Cruciferaceae. Přímá ochrana není možná, je zaměřena na likvidaci přenašečů a plevelů této čeledi.
