Zajímavá by jistě byla kalkulace všech nákladů na zahradnickou výstavu, ať se uskuteční kdekoliv. Sebeúspěšnější výstava se po ukončení likviduje a plocha se dostává do klidu. Jednorázové stavby se demontují, záhony a výsadba se odstraňují.
Pouze na málokterých místech zůstávají zahradnické úpravy jako stálá součást rekonstruovaných parků nebo rekultivovaných ploch (Žitava).
Jak vypadá oblast Haarlemmermeer po roce? Původně nevyužívané vysušené plochy se zrekutivovaly a přeměnily na výstavní plochy, les a oblast kolem jezera se obohatila o květinové výsadby a dosadby. Brány výstavy se po půl roce zavřely a co následovalo a jak to vypadá dnes se můžeme podívat…
Otázka o vzhledu plochy bývalé výstavy mě pronásledovala po delší dobu a měla jsem přání podívat se do této oblasti znova. Podle původního plánu se počítalo s tím, že všechny stavby (což se stalo) a výsadby budou zlikvidovány s koncem výstavy a oblast se navrátí čistě rekreačním účelům, ale v daleko větší ploše. Situace, jako vždy, se změnila a dnes se zde rozkládá zelená rekreační zóna, která s okolím představuje na holandské poměry neuvěřitelný komplex s rozlohou 250 ha. Těžko se hledá klasifikace, kam komplex zařadit – park – není tak úplně typický, les – také ne, snad s udržovanou výsadbou jako lesopark, ale jiný než je u nás zvykem. Zeleň, která zůstala po výstavě a dnes je plně zapojena, nabyla na síle a představuje zahradnickou lahůdku, která se udržuje s minimálními náklady na údržbu.
Krásný park
I dne zde najdete Denní rytmus, Zahrady pocitu a emocí a Růžovou zahradu, která oblažuje návštěvníky nesmírným množstvím květů. Místo se stalo vyhledávaným cílem každodenních vycházel obyvatel přilehlých satelitních aglomerací a pravidelným místem pro venčení psů a tím pádem i k snadnému seznámení.
Nejen podle Alexe Jansena (člen městského zastupitelství, vedoucí veřejné zeleně) jsou zahrady udržovány v dobrém stavu i při sníženém rozpočtu, co můžeme potvrdit i my naší návštěvou.
Dnes říká jak Hans Verbruggen, tak i Huib van den Heuvel (představitelé managemantu této oblasti), že jsou rádi, že nedošlo k původním drastickým opatřením a mnoho plánovaných změn se neuskutečnilo a naopak se tehdejší nedostatky obrátily v dobro. Zalesněná část se proměnila v krásný park s vysoce kvalitními rostlinnými druhy.
Konce týdne jsou ve znamení vysoké návštěvnosti.
Údržba
Samozřejmě po ukončení výstavy byly omezeny i finance na údržbu plochy. Ale přes tento nedostatek je lesní část velmi dobře udržovaná pomocí dvou skupin pracovníků a mnoha dobrovolníky (z kterých se vytvořil stálý tým), kteří přicházejí pomoci ve volném čase a vzali si za úkol tuto ojedinělou rekreační zónu udržet na funkční a estetické vysoké úrovni.
Na jaře se prováděla prořezávka a během roku se dvakrát přihnojovalo. Na podzim, stejně jako vloni se odstraní vše, co do parku nepatří - ostříhají se růže a některé keře a vše se připraví na zimu a na novou vegetaci. Pravidelně se plochy odplevelují, ale také i prořezávají podle potřeby.Zdravotní stav se kontroluje průběžně.
K zamyšlení
Floriade 2002 se proměnila ve skutečnost. Rekreace nastoupila na nevyužitá místa. Zde se nečekalo na rok 2010. Floriade přinesla nejen sen o využití volného času v těchto létech, ale plány se uskutečnily daleko rychleji. Možná, že ne úplně „vydařená zahradnická výstava“ – podle některých – však přinesla mnoho pozitivního do života místních lidí. Obohatila je o nezanedbatelný kus zeleně. Náklady na tvorbu nové krajiny se vrací. K zamyšlení by jistě stálo, zda dávat přednost bombastickým zahradnickým výstavám s přemírou kvetoucích, tak žádaných květin a rostlin, nebo udělat něco „pro další generaci“, něco co po nás zůstane.
