Město Pardubice spustilo nový web o přírodní lokalitě Červeňák, která dřív patřila armádě. Lidé se tam dozví o historii oblasti i plánované revitalizaci. ČTK to řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO). Na bývalém vojenském území kdysi bývala lanovka, železniční trať i čtyři mosty přes Chrudimku.
Unikátní lokalita
"Červeňák je unikátní lokalita s bohatou historií a cennými přírodními společenstvy, která si zaslouží pozornost veřejnosti. Plánujeme tuto oblast revitalizovat a vrátit jí původní ráz otevřené lesostepní krajiny," řekla Klčová. Díky tomu, že oblast nebyla zemědělsky využívána, zachovaly se na Červeňáku unikátní společenstva rostlin a živočichů. Plány města mají za cíl vše zachovat. Součástí obnovy bude oprava technických památek, které připomenou vojenskou minulost území a zároveň poslouží jako vybavení pro návštěvníky.
"V letošním roce byla dokončena projektová dokumentace pro stavební povolení, v květnu byl schválen investiční záměr. Nyní se očekává vydání stavebního povolení, dokončení projektové dokumentace pro výběr zhotovitele a zahájení výběrového řízení. Samotná revitalizace by měla být zahájena v příštím roce," řekl primátor Jan Nadrchal (ANO).
Území Červeňáku se nachází na jihu Pardubic, z jedné strany přiléhá k městu a z druhé ho lemuje řeka Chrudimkou. Dochované jsou dva historické mosty, Červeňák a Zeleňák. Od roku 1919 tam působil železniční pluk. Místo s řekou a členitou plochou se mu hodilo pro výcvik.
V roce 1922 tam pluk postavil ocelový most a lanovku od kostela v Pardubičkách až k Nemošické stráni. K pozorování výcviku sloužila budova s terasou, zbytky její stavby se dochovaly pod názvem Důstojnický klub. V následujícím roce propojila dráha na přepravu materiálu sídlo železničního pluku v bývalé válečné nemocnici a cvičiště na Červeňáku.
Od 70. let 20. století využíval areál 1. ženijní opevňovací prapor Pardubice. Dodnes ho připomínají tři cvičné železobetonové ženijní úkryty. Ženisté tam cvičili až do zrušení praporu v roce 1994. Cvičiště pak využíval až do roku 2003 dělostřelecký oddíl z blízkých Masarykových kasáren k jízdám s těžkou technikou, která zabránila růstu náletových dřevin. Těžká váha strojů vytvořila tůně, v ní žili čolci a listonozi. Od roku 2019 patří lokalita městu.
Zdroj: ČTK
