Biologická ochrana rostlin s využitím užitečných organismů se úspěšně používá již řadu let v různých oblastech zahradnického sektoru. Lze ji velmi dobře aplikovat zejména při pěstování okrasných rostlin a zeleniny ve sklenících a fóliovnících. Parazitické vosičky patří k účinným prostředkům pro eliminaci mšic již při prvním výskytu škůdce.
Parazitické vosičky redukují všechny druhy mšic. Do skleníku je můžeme aplikovat preventivně nebo při výskytu mšic opakovaně. Mají výborné schopnosti vyhledávání a dokážou najít i jednotlivé mšice. Vzhledem k tomu, že konkrétní druhy vosiček upřednostňují určité druhy mšic, pro dosažení úspěchu je důležité určit druh mšic.
Dospělci se živí medovicí a nektarem květin a kladou vajíčka do mšic (parazitují). Larvy vosiček se vyvíjejí uvnitř mšic, což způsobuje jejich úhyn. Mšice mumifikují, mění barvu a jsou snadno rozpoznatelné podle nafouklého tvaru. Dospělá parazitická vosička opouští mumii mšice otvorem v zadní části těla. Uvolňování vosiček je v hustotě 1-2 jedinců na m².
Druh Aphidius ervi je hlavně využívaný k parazitování na mšicích bramborových Aulacorthum solani a Macrosiphum euphorbiae. Tyto vosičky jsou velmi pohyblivé a najdou i nejmenší shluky mšic nebo jednotlivce. Při optimálních teplotách kolem 25 °C má cyklus od vajíčka k vylíhnutí dospělého hmyzu 12 až 14 dní. Mumie mšic můžeme zaznamenat již o několik dní dříve.
Parazitická vosička Lysiphlebus testaceipes se především používá k boji proti mšici okurkové a je velmi agresivním protivníkem. Také parazituje na Aphis fabae a má účinek proti mšici broskvoňové Myzus persicae. Zástupci rodu vosiček Lysiphlebus napodobují chemický rozpoznávací vzorec mšic a tudíž je nerozpoznávájí mravenci, kteří jim tím proto nebrání při lovu.
Parazitickou vosičku Aphidius colemani můžeme úspěšně používat proti mšicím bavlníkové (Aphis gossypii) a broskvoňové (Myzus persicae). Jednotlivé druhy parazitických vosiček si jsou velmi podobné a rozpoznají je pouze odborníci.
Pomocí chovu jsou užitečné organismy preventivně ve skleníku, aby mohli být aktivní při prvním výskytu mšic. Při této metodě se používají především parazitické vosičky. Jako „náhradní potrava“, resp. hostitelé, do prvního výskytu škůdců slouží obilní mšice, které napadají výhradně obilí a nepřecházejí na kulturní rostliny.
Obilí vyséváme před začátkem kultivace. Po vyklíčení na něj nasadíme mšice. Jakmile se mšice na rostlinách dostatečně rozmnoží, je možné přidat užitečné parazitické vosičky (Aphidius, Aphidoletes). Abychom udrželi populaci, je nezbytné každých 14 dní vysévat nové obilí a infikovat ho obilními mšicemi. Vysévání obilí až s počátkem kultivace je také možné, vyžaduje však zdravé mladé rostliny a rychlý vývoj mšic v otevřeném chovu.
Zpracováno podle materiálu Katz Biotech*
Foto: Daniela Urešová
