Od počátku obnovy Palmového skleníku v roce 1998 již uplynulo dvacet let. V příspěvku proto rekapitulujeme postupy a východiska obnovy vegetace a shrnujeme zkušenosti, které jsme průběžně získali při pěstování rostlin v tomto unikátním prostředí. Během zmíněného období se našly i další historické podklady, které dosud nebyly zveřejněny. Tyto nálezy jednoznačně potvrdily správný směr, kterým se obnova před dvaceti lety vydala.
Palmový skleník u zámku v Lednici je jedním z největších a zároveň nejstarších dochovaných historických skleníků na světě využívajících konstrukčních možností železa a skla. Rovněž je i důležitým dokladem konstrukčního vývoje skleníků, kdy jako jedna z prvních staveb tohoto typu ještě nemá transparentní celý svůj povrch. Jeho koruna je opatřena střechou, která je rovněž pozoruhodná svojí uměleckou výbavou. V literárních pramenech se objevuje informace, že byl Palmový skleník v prvních letech své existence využíván jako oranžérie. Pěstované rostliny zde byly přechovávány pouze v zimním období a v období vegetace byly letněny mimo skleník. Podle původního návrhu Georga Wingelmüllera z roku 1846, na jehož autorství upozornil Ksandr (2002), to tak ale nebylo myšleno a skleník byl navržen jako stálá expozice rostlin, kde byly kosterní rostliny vysazovány do nádob, aby se zpomalil jejich růst. Skleník, který je důležitou dominantou formální zahrady, navazuje na východní reprezentační křídlo zámku. Ten byl v letech 1846 až 1858 přestavěn ve stylu romantické novogotiky, a to rovněž podle návrhu Georga Wingelmüllera. Skleník zde vytváří předěl mezi pravidelnou zahradou a krajinářským parkem a vyrovnává zhruba třímetrový výškový rozdíl mezi oběma částmi. Na jeho portál se váže hlavní osa pravidelné zahrady směřující jižním směrem k „point des vues“ formálního parteru, Benátské kašně. Na východě navazuje na skleník suterénní klenutý prostor zvaný Katakomby, který je se skleníkem propojen vnitřním schodištěm. Katakomby sloužily a dodnes slouží k přechování vzrostlých palem a dalších rostlin v nádobách přes zimní období. Skleník je 92,6 m dlouhý, 13,6 m široký a 12,8 m vysoký. Užitná plocha činí 1260 m2.*
Text a foto
Ing. Jiří Martinek, Ph.D.,
Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.,
ZF MENDELU, Lednice
Celý článek si můžete přečíst v časopisu Zahradnictví č. 11/2018.
