Ozonová vrstva nad zemským povrchem se pomalu, ale znatelně obnovuje, a pokud bude tento vývoj pokračovat stejným tempem, měla by se díra nad Antarktidou zacelit za přibližně 43 let. S odkazem na novou zprávu OSN o tom dnes informuje agentura AP.
K obnovování ozonové vrstvy podle vědecké analýzy, která se provádí každé čtyři roky, dochází 35 let poté, co se státy světa dohodly, že přestanou používat chemikálie, jež ozonovou vrstvu poškozují. Tato vrstva totiž chrání Zemi jako jakési brýle proti slunci před nebezpečným ultrafialovým zářením, které je spojováno s rakovinou kůže, šedým zákalem či poškozením zemědělských plodin.
"V horních vrstvách stratosféry a v ozonové díře vidíme, že se situace zlepšuje," řekl Paul Newman, který se na analýze podílel.
Na pólech nastal v 80. letech minulého století obzvlášť rychlý úbytek ozonu. Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Zejména freony se masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.
Ozonová vrstva se podle nynějších zjištění obnovuje pomalu; celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce 30 kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech. Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.
"Opatření zaměřená proti ozonové díře jsou precedentem pro opatření v oblasti klimatu. Náš úspěch při postupném odstraňování chemických látek, které poškozují ozonovou vrstvu, nám ukazuje, co lze a co je třeba udělat (...) pro přechod od fosilních paliv, pro snížení množství skleníkových plynů a tím i omezení oteplování," uvedl generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas.
Odborníci se poprvé zabývali také možnými dopady geoinženýrských projektů na ozonovou vrstvu. Zpráva například varovala, že snahy o umělé ochlazování planety pomocí vypouštění aerosolů do atmosféry, které by odrážely sluneční záření, by mohly způsobit až 20procentní ztenčení ozonové vrstvy nad Antarktidou, píše AP.
Zdroj: ČTK
