Ovocné dřeviny jsou po staletí součástí naší krajiny a zahrad. Ještě v 60. letech 20. století byly ovocné dřeviny hojně zastoupeny prakticky v každé zahradě, alejích a sadech, na okrajích lesních porostů a mezích. Ve druhé polovině 20. století však začal zájem o pěstování ovocných dřevin postupně upadat. Postupně se tak s postupující kolektivizací zemědělství začaly z krajiny ztrácet polní a luční sady, meze a cesty a jejich doprovodná zeleň.
Kromě toho, že do projektů zahrad i krajinářských projektů jsou velmi často navrhovány nevhodné odrůdy na nevhodných podnožích (neodpovídající intenzita růstu a nároky na prostředí pro zamýšlené použití), častým problémem je i fakt, že jsou navrhovány odrůdy, které reálně na trhu není možné sehnat buď vůbec nebo jen ve velmi omezeném množství. Ačkoliv ve standardech AOPK nebo v pomologické literatuře lze nalézt stovky odrůd, jen určité procento z nich je reálně připraveno pro množení, resp. splňuje požadavky zákona 219/2003 Sb., o osivu a sadbě a vyhlášky 96/2018 Sb. pro uvádění do oběhu. Limitujícím faktorem je zde především zdravotní stav. Řada odrůd, které se desítky let nemnožily, jsou v současnosti zamořené fytoplasmami a virovými chorobami, které znemožňují legální množení těchto odrůd. Při výběru vhodných odrůdových a podnožových sortimentů a výběru odpovídajících tvarů pro konkrétní oblast použití je i s ohledem na víceletý produkční cyklus ovocných výpěstků nutná spolupráce projektanta, investora a specializovaných školkařských firem. Seznam specializovaných ovocných školek s uvedením výrobního zaměření (drobné ovoce, velké ovoce, vysokokmeny, podnože, rouby, jahodník) lze nalézt na webových stránkách Ovocnářské unie České republiky (www.ovocnarska-unie.cz/pdf/letak-skolky.pdf). Novou výzvou a příležitostí pro oživení velkoplošně obdělávané zemědělské krajiny je mimo pozemkové úpravy také příprava pravidel Společné zemědělské politiky EU na roky 2022–2027 s důrazem na zvýšení ekologických funkcí zemědělství (omezení velikostí půdních bloků, omezení eroze, podpora krajinotvorných sadů a zavádění nového režimu hospodaření – tzv. agrolesnictví – hospodaření na orné půdě či pastvinách rozdělených pásy ovocných a lesních dřevin).
Text a foto
Ing. Roman Chaloupka,
tajemník Ovocnářská unie České republiky z. s.
a Školkařského svazu OUČR
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.
