Ovocnářství v Norsku

V první polovině července jsme podnikli v rámci šlechtitelských aktivit firmy Sempra Praha, a. s., pracovní cestu do Norska za účelem konzultace šlechtitelských postupů a výměny zkušeností s našimi norskými partnery. Jako vedlejší výsledek naší cesty jsme získali poznatky a vědomosti z vývoje i současného stavu norského ovocnářství, o které by jsme se s vámi rádi podělili.

Pěstování ovoce má v Norsku dlouholetou tradici. První zmínky o konzumaci ovoce je možno nalézt již u Vikingů, později začali produkční sady jabloní zakládat cisterciáčtí mniši ve 12. století. Po nuceném odchodu mnichů v polovině 16. století pěstování ovoce postupně upadalo. Obrat nastal až v průběhu 18. století, kdy se pěstování ovoce stalo opět ekonomicky výhodné. Poslední velký rozvoj ovocnářství zde nastal od 80. let 20. století.

Ovocnářské oblasti Norska
Ovoce se v Norsku pěstuje především ve dvou oblastech. První oblastí je území podél fjordů Sognefjorden a zejména pak v okolí Hardangerfjordu. Ovocné sady podél fjordů mají své osobité kouzlo a tvoří spolu s vysoce se zdvihajícími skalními útesy přenádhernou podívanou. Na vrcholech skal, které se tyčí až do výšky 1000 m n. m. se drží sníh i v letních měsících. Masa vody ve fjordech, která získává svoji teplotu z Golfského proudu, dodává ovocným stromům potřebné klima a tak umožňuje pěstování ovoce, nejvýše však do nadmořské výšky 200 m n. m. Produkce na jihovýchodě Norska má více kontinentální klima s rovinatějším reliéfem krajiny.

Druhová a odrůdová skladba sadů
Z druhové sklady se pěstují nejvíce jabloně, třešně, hrušně a maliny.
Mezi starší odrůdy jabloní, které se pěstují v Norsku patří ´Aroma´, ´Gravenstein´ a ´Summerred´. Sklizeň ovoce z těchto odrůd představuje asi 80 % celé produkce. Mezi novější odrůdy se prosazuje například i česká odrůda ´Rubinstep´ a to zejména pro svoji velmi dobrou chuť, odolnost vůči nemocem a zimním a jarním mrazíkům.
Mezi odrůdy třešní, které jsou široce zastoupeny patří ´Van´, ´Kordia´ a ´Sweetheart´. Pěstitelé v poslední době začínají odrůdu ´Van´ nahrazovat v nových výsadbách českou odrůdou ´Těchlovan´ s odůvodněním, že tato odrůda má větší plody, delší stopku a je méně náročná na řez.
Z odrůd hrušní jsou zastoupeny zejména ´Moltke´, ´Philips´ a ´Clara Frijs´, což představuje přibližně 87 % celkové produkce. U malin je v drtivé většině vysazována odrůda ´Glen Ample´.

Pěstitelské systémy
Všechny druhy ovoce jsou pěstovány s kapkovou závlahou s možností přidávat přesné množství hnojiva. Třešně a maliny jsou pěstovány zakryté tak, aby bylo eliminováno jak praskání plodů, tak i nežádoucí ptačí nálety. V současné době jsou testovány různé druhy tunelů a folií k zjištění, které z nich plní svoji ochranou funkci nejlépe.
Norští producenti jsou na své výpěstky náležitě hrdí a tak nikdo z pěstitelů neopomene připomenout, že dlouhé letní noci, stejně tak jako chladné zimy dávají norským jablkům nezaměnitelnou, jedinečnou chuť.
Třešně dozrávají v Norsku obvykle od 15. července do 15. srpna – tedy zhruba jeden měsíc později než v kontinentální Evropě. Tuto výhodu využili pěstitelé i obchodníci v minulých letech zejména pro zásobování evropských trhů tímto ovocem v době, kdy v Evropě již žádné plody třešní nebyly. V posledních letech je však poptávka po třešních v samotném Norsku dosti vysoká, třešně se tedy převážně prodávají na zdejším trhu.

Propagace ovoce
V pěstitelských oblastech jsou pro návštěvníky vybudované naučné stezky s informačními tabulemi, které seznamují zájemce například s historií pěstování ovoce, místními odrůdami a zvláštnostmi jeho pěstování. Na území malebné vesničky Lofthus se každoročně pořádána na konci července slavnost třešní. Tyto oslavy přitahují nejen odbornou veřejnost na zajímavé přednášky, ale také širokou veřejnost na prohlídku sadů. Kromě bohatého kulturního programu jsou pro návštěvníky připravené zajímavé tématické soutěže (plivání pecek do dálky, nejlepší třešňový pokrm atd.). Mezi další marketingovou podporu spotřeby patří i vyhlášený národní den jablka, který je ustanoven na 17. říjen.

Prodej ovoce
Farmáři jsou seskupeni ve družstvech a cena ovoce (jablek, třešní) dodávaná do výkupu je víceméně stabilní a zaručuje každému pěstiteli s ní kalkulovat již na začátku pěstitelské sezóny. Ovoce se rovněž prodává i podél cest formou samoobslužného prodeje. Ve stánku je většinou umístněno ovoce v jednotných obalech tak, aby byla cena jasná pro každého kupujícího. Je zde ponechána nezamčená kasička pro případ, že by zákazník platil papírovou bankovou o vyšší hodnotě a chtěl si vzít drobné mince nazpět. Dle informací od pěstitelů, je možno takto prodat z jednoho prodejního místa zhruba dvě tuny třešní. Zkušenosti s placením jsou pozitivní a existuje jen velmi málo případů, kdy zákazník tzv. zapomene zaplatit.

Podpora pěstování ovoce
Místní úřady si uvědomují, že pěstování ovoce v norských podmínkách nikdy nebude tak efektivní jako pěstování v příhodnějších klimatech v centrální či jižní Evropě. Zároveň však berou v potaz, že ovocné sady přinášejí velmi výrazný prvek do krajiny a také, že jsou výrazným příjmem farmářů. Proto pokládají ochranu a podporu celého odvětví za potřebnou a nezbytnou. K ochranářským opatřením patří zejména vysoké cla na dovoz jablek uvalená v období od 25. srpna do 30. listopadu. Dále pak striktní zákaz dovozu stromků jádrovin. Podpora ovocnářství se projevuje především v přímé dotaci při prodeje plodů A třídy. Výše podpory je diferencována v závislosti od hlavního trhu, tedy Osla.
Většina menších pěstitelů si platí každoročním příspěvkem svého poradce, který má na starost poradenství počínaje výsadbou, řádným zapěstování stromů, řezem, výživou, aplikací postřiků a konče stanovení vhodné doby sklizně ovoce. Tento poradce poskytuje v rámci své činnosti své služby zdarma telefonicky, při žádosti o osobní návštěvu v sadu se tato konzultace připlácí.

O České odrůdy je zájem
Na všech místech v Norsku znělo z úst pěstitelů, školkařů a výzkumných pracovníků velké uznání výsledků šlechtitelské práce Výzkumného ústavu ovocnářského v Holovousích, jmenovitě pak byli vždy vzpomínáni Ing. Jan Blažek, CSc., a paní Ing. Jitka Blažková. O tom, že nové české odrůdy mají v Norsku značný potenciál svědčí nejen výsadba a uvedení na trh odrůdu třešně ´Těchlovan´ a jabloně ´Rubinstepu´, ale i značný zájem o další zkoušení hrušní pocházející ze šlechtitelského programu z Těchobuzic i drobného ovoce z Velkých Losin.
A co dodat závěrem? Norští ovocnáři dokážou se ziskem produkovat ovoce nejen díky podpoře ze strany státu, ale i díky novým, moderním technologiím pěstování ovoce a jasnému odbytovému systému. Zřejmou snahou producentů k dosažení zvýšené kvality ovoce je také obměna odrůdové skladby a výsadba nových odrůd.