Každý sklizňový hospodářský rok u vytrvalých kultur musíme hodnotit z dlouhodobého pohledu po více let a ne pouze ve srovnání s předešlým rokem, v tomto případě s rokem 2001, který byl sklizňově značně nadnormální až rekordní.
Plocha intenzivních sadů podle evidence ÚKZÚZ Brno má stále sestupný trend - z plochy 23 090 ha v roce 1989 na plochu 17 842 ha v roce 2001. Z této celkové plochy největší část připadá jabloním (9 524 ha), ostatní ovocné druhy mají podstatně menší plochu: meruňky – 2050 ha, višně – 1739 ha, broskvoně – 1601 ha, drobné ovoce – 1180 ha, třešně – 809 ha, slivoně - 738 ha a hrušně – 311 ha. Od roku 1995 MZe ČR finančně podporuje nové výsadby intenzivních sadů, především z důvodů přestárlé věkové struktury. V současnosti máme 46 % přestárlých sadů všech ovocných druhů. Celkem bylo vysazeno 3718 ha ovocných sadů u 635 pěstitelů, ročně se obnovuje asi 530 ha. Nejvíce se vysadilo jabloní – 2064 ha, slivoní – 473 ha, višní – 448 ha, meruněk – 246 ha, broskvoní 188 ha, třešní - 181 ha a hrušní - 118 ha.
Klimatické a povětrnostní podmínky roku byly celkově na celém území ČR značně rozdílné podle pěstitelských oblastí, teplotně pak v rozmezí normálu a srážkově nadnormální, mimo jižní Moravy, kde byl v loňském roce zaznamenán deficit vodních srážek ve výši 50 až 200 mm. Konkrétně ve Znojmě byla průměrná roční teplota 9,5 0C a roční úhrn vodních srážek ve výši 364 mm. Průběh teplot v zimním období se pohyboval mírně nad teplotním normálem a nedošlo k žádnému poškození ovocných dřevin zimními mrazy. Zimní i jarní období bylo srážkově podnormální, od poloviny června v Čechách a na severní Moravě byly srážky vydatné. V dalším období byly časté a vydatné dešťové srážky lokálního charakteru, doprovázené bouřkami. Po velmi teplé druhé dekádě srpna nastoupily časté a vydatné srážky s bouřkami, doprovázené krupobitím, které postihly značnou část republiky, především východní a střední Čechy. Na jižní Moravě stále přetrvával velký deficit vodních srážek, který byl až do poloviny srpna, na Znojemsku až do konce srpna a deficit srážek byl vyšší než v roce 2000, kdy byly zemědělcům vyplaceny státem náhrady za škody způsobené suchem. Období srážek pokračovalo i na začátku měsíce září, kdy se rozšířilo i na jižní Moravu. Teploty v předjarním období byly velmi kolísavé s pozdějším nástupem jarního období a také období léta bylo chladnější. Tímto došlo i ke zpožďování jednotlivých rozhodujících fenofází o 10 - 14 dní oproti dlouhodobému normálu. Toto zpoždění vegetace se projevilo na oddálení období sklizně třešní, meruněk, višní a broskví.
Všeobecně násada květních pupenů byla téměř u všech ovocných druhů (mimo meruněk a slivoní) nižší, což se odrazilo i v menší bohatosti kvetení a násadě plůdků.
Z chorob byl neobvykle mimořádně silný výskyt moniliového úžehu květů u meruněk, ve středním a menším rozsahu u višní a třešní. Od začátku vegetace se projevil silný infekční tlak padlí jabloňového i amerického padlí angreštového. Ze škůdců největší problémy způsobila mšice jabloňová a jitrocelová, méra jabloňová a také u raně kvetoucích odrůd pilatka jablečná. Letová aktivita obaleče jablečného byla zaznamenána ve dvou silných vlnách od počátku června.
Celková produkce ovoce v ČR, jak z intenzivních, tak i ostatních sadů byla na úrovni 330 tis. t, což je pod dlouhodobým normálem, který je na úrovni 400 tis. t ovoce. Z intenzivních sadů se sklidilo 167 tis t., což je asi 50 % z celkové produkce ovoce v ČR. Základním ovocným druhem jak z hlediska množství produkce, tak i z hlediska plochy jsou jabloně. V intenzivních ovocných sadech eviduje ÚKZÚZ Brno přes 100 odrůd jabloní, z toho je asi 12 odrůd s větším hospodářským významem. Největší plochu zaujímají odrůdy: ’Golden Delicious’ 2 252 ha, ’Idared’ 2 062 ha, ’Spartan., ’Mac Intosch’ 1 186 ha, ’Rubín’ 543 ha, ’Šampion’ 476 ha, skupina ’Red Delicious’ 439 ha, ’Jonagold’ 339 ha, ’Gloster’ 328 ha a skupina ’Coxova’ 244 ha. Celá široká skupina asi 40 rezistentních odrůd jabloní zaujímá plochu 407 ha, vzestupný trend plochy mají odrůdy ’Golden Delicious’, ’Idared’, ’Rubín’, ’Šampion’ a ’Jonagold’, naopak odrůdy ’Spartan’, ’Red Delicious’ a ’Jonathan’ mají výrazně sestupný trend.
V loňském roce se sklidilo 141 012 t jablek s průměrným výnosem 15,57 t/ha, tedy mírně pod úrovni dlouhodobého normálu. Z jara byla u jabloní zaznamenána různá násada květních pupenů podle jednotlivých odrůd a největší snížení množství nasazených květů bylo pozorováno u odrůd ’Melrose’, ’Jonathan’, ’Jonagold’, skupiny ’Coxova’, ’Red Delicious’, ’Spartan. a skupiny letních odrůd, což také úzce souvisí i s mimořádně vysokými sklizněmi v předcházejících dvou letech. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo v roce 2001 u odrůd ’Gloster’ – 23,35 t/ha, ’Zvonkové’ - 22,10 t/ha, ’Idared’ – 20,38 t/ha a odrůdy ’Šampion’ 18,29 t/ha. Nejnižšího výnosu zaznamenaly odrůdy ’Coxova’ – 9,70 t/ha, skupina letní odrůdy – 12,40 t/ha, ’Jonagold’ – 12,95 t/ha, ’Jonathan’ – 12,99 t/ha a odrůdy ’Melrose’ – 13,26 t/ha. V roce 2001 byl všeobecně větší průměr hmotnosti plodů a poškození plodů kroupy udávají pěstitelé ve výši 10 – 80 % dle oblasti a lokalit, především ve snížení kvality plodů. Všechny tyto výnosy jsou průměrem dat ze všech provozních výsadeb v ČR tak, jak je jednotliví pěstitelé zasílají na MZe ČR, kde se pak tyto data zpracovávají.
U hrušní byl zaznamenán průměrný výnos ve výši 6,39 t/ha, což je i dlouhodobý průměr, při celkové sklizni 1 541 t. V loňském roce stromy hrušní měly přibližně stejnou násadu květních oček jako v roce 1999 a podstatně méně v než v roce 2000. Také dosažený průměrný výnos zaostal za rokem 1999 (8,14 t/ha) a rokem 2000 (11,20 t/ha).
Meruňky měly všeobecně vysokou násada květů, především u stromů v produkčním věku a mladých. V důsledku nízkých teplot, častých dešťových srážek v době květu - koncem března až začátkem dubna, byla mimořádně silná infekce moniliového úžehu květů. V průběhu květu, ve dnech 13. - 15. dubna došlo k výraznému poškození květů pozdními jarními mrazíky, které se ale, zásadně neprojevilo na výši sklizně. Rozhodující příčinou bylo nevídané poškození květů, letorostů a větví moniliovým úžehem. Stromy raně kvetoucí s bohatou násadou květů byly poškozeny nejvíce. Ti pěstitelé, kteří ošetřili výsadby jedním nebo dvěma ošetřeními fungicidy dosáhli vysokých až nadprůměrných sklizní. U meruněk bylo z provozních sadů dosažena sklizeň ve výši 1,80 t/ha, přičemž u 12 podniků s provedenou chemickou ochranou proti moniliovému úžehu bylo dosaženo průměrného výnosu 5,5 t/ha. Poškození květů meruněk touto houbovou chorobou se projevilo velmi silně i v letošním roce a z tohoto pohledu bude preventivní chemická ochrana základní podmínkou úspěšného pěstování meruněk, tak jak je tomu u výsadeb višní.
Velmi podobná byla situace u broskvoní, kde silné prochlazení květů, jarní mrazíky a částečně i moniliový úžeh květů způsobily velmi nízký výnos – 2,94 t/ha, což je nejnižší výnos za posledních 20 let. Kadeřavost listů broskvoní byla zaznamenána pouze ve výsadbách s nízkou úrovní chemické ochrany. Celková výše sklizně byla na úrovni 4700 t a bylo také zaznamenáno značné nevyrovnané dozrávání plodů.
U slivoní velmi bohatá násada květních oček, později plodů zajistila vysoký výnos 7,66 t/ha a produkci ve výši 3828 t, což je nejvyšší za posledních 10 let. Výskyt mšic a puklice švestkové byl zejména v teplých oblastech abnormální a také intenzita letu obaleče švestkového v teplých oblastech byla velmi vysoká a způsobila u pozdních švestek při nedostatečné chemické ochraně vysoké napadení plodů.
Drobné ovoce mělo násadu květenství všeobecně dobrou, ale po odkvětu se projevilo nadměrné sprchnutí u odrůd černého rybízu, částečně červeného a minimálně u bílého rybízu. U angreštu byl zaznamenán mimořádně silný infekční tlak amerického padlí angreštového, což se projevilo nejen na letorostech a listech, ale zejména na plodech. Znehodnocení dosahovalo až 80 % plodů v neošetřených výsadbách. V některých výsadbách rybízu byly zjištěny příznaky virového zvratu rybízu. Celková sklizeň u skupiny drobné ovoce byla na dobré úrovni 2810 t, což je mírně nad dlouhodobým normálem.
