Naprostá většina území Kolumbie je situovaná v severozápadní části Jižní Ameriky, kdy nadto je vně pouze malá ostrovní oblast. Tato je na rozdíl od španělsky mluvící pevniny převážně anglofonní a nachází se v oblasti západního Karibiku do 800 km od pevninského pobřeží.
Rovníková Kolumbie má ze všech zemí světa druhou největší biodiverzitu (po Brazílii), což se odráží také v množství původních ovocných druhů. Zdejší příroda také vyniká prvenstvím v množství endemitních druhů. Tento stav je z velké míry způsoben polohopisem země a velkou variabilitou přírodních podmínek. Neuvěřitelných je 314 existujících druhů ekosystémů. Obecně se území rozčleňuje na pět základních regionů, které ovšem mají v rámci sebe také často velmi rozdílné části (andská, amazonská, savanových rovin, karibská a tichomořská). Vnitrozemím západní poloviny Kolumbie se severojižním směrem táhnou tři andské horské systémy Východní, Střední a Západní Kordillery, které se směrem k jihu postupně slučují do andského Kolumbijského masivu. Mezi jednotlivými pásmy se nachází důležitá údolí, z nichž ekonomicky vyniká rozsáhlé dlouhé údolí řeky Magdalena. Od ústí této řeky do Karibiku směrem do vnitrozemí na jih je nížinný charakter širokého údolí o výšce do 300 m n. m. 800 km dlouhý. Všechny čtyři uvedená pohoří dosahují svými vrcholy min. 4100 m n. m. Obsahují řadu oblastí rozlehlých vysočin, rozsáhlých úrodných údolních pánví, náhorních plošin a naproti tomu prudkých srázů úbočí.
Rozmanité biotopy
Aktivní je dosud sopečná činnost s průvodními jevy včetně zemětřesení. Kordillery značně znesnadňují dopravní prostupnost ve východo-západním směru, kdy přes centrální pohoří nejsou průsmyky nižší 3300 m n. m. Přibližně od výšky 3500 do 4800 m n. m. se nachází poměrně rozlehlé oblasti zvané Páramo, které je ekoregionem bezlesé alpské tundry vysokohorských jihoamerických tropů. Ačkoliv tento ekosystém zaujímá jen 1,7 % území státu, tak zároveň generuje 85 % pitné vody. Kromě celoročně chladného počasí s mlhami (přes den do 10 °C, noční teploty pod 0 °C), zde převládají kyselé půdy a vysoká vlhkost, která je zdrojem pramenů většiny hlavních řek v zemi (roční srážky nad 2000 mm). Zhruba jihovýchodní čtvrtina státu je tvořena nížinnou Amazonií protkanou sítí vodních toků směřujících na jihovýchod. Až na malé vyvýšené enklávy do 1000 m n. m. je oblast bez významnějších terénních nerovností. Přirozený pokryv tvoří tropický deštný les a velká plochá území postihují každoročně cyklická zaplavení, podobně jako u následující oblasti. Severně od Amazonie, východně od And až po venezuelskou hranici se nachází pásmo nížinných tropických savan s výškou obvykle nepřesahující 200 m n. m. Oblastí protéká rovněž celá řada vodnatých toků východním směrem v rámci povodí Orinoca. Tento region spolu s kolumbijskou Amazonií tvoří polovinu rozlohy země, ale obývají je dohromady jen 6 % populace. Karibská nížinná pobřežní oblast je rozlehlejší, znatelně více osídlená než tichomořská, která je více zamokřená. Obě jsou od sebe odděleny 65 km širokou bažinatou oblastí tropického deštného pralesa. Karibská společně s andskou oblastí koncentruje většinu obyvatelstva (90 %).
Celý text článku naleznete v tištené verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2024.
Text Ing. Jiří Kaplan
