Kapverdské ostrovy jsou nejjižnější součástí většího ostrovního celku zvaného Makronésie, tj, ostrovů severně a severozápadně od Afriky v Atlantiku (Madeira, Azory, Kanárské ostrovy). Nejbližší místo na ostrovech je africké pevnině vzdáleno 450 km.
Osídleno je devět ostrovů, které jsou jako celé souostroví sopečného původu. Tři z těchto ostrovů (ve východní části souostroví) jsou spíše ploché s absencí vrcholů převyšujících 450 m n. m. a krajina je tak pouštní, s výskytem solních plání a odpovídajícím klimatem bez zdrojů povrchové vody. Šest dalších ostrovů s výskytem vyšších hor má díky nim nepoměrně lepší možnosti pro zemědělské činnosti. Zejména zachycováním srážek z mraků a mlh ve vyšších návětrných polohách a následné možnosti závlah několika úrodných údolí (nižší tropické oblasti) nebo kultivaci plodin, kdy postačují pouze srážky (vyšší oblasti, které jsou podnebně subtropické). Srážkově příznivé jsou severovýchodní úbočí ostrovů. Naopak jihozápadní jsou ve srážkovém stínu. Rovněž pedologicky jsou tyto ostrovy příhodnější. Nezřídka výskyt úrodných půd je komplikován značnou terénní členitostí a nutností terasování. Ve vysokých horských oblastech je průměrná roční teplota 11–15 °C (zima většinou mezi 8 a 14 °C, letní okolo 20 °C). V závětrných oblastech hor spadne většinou okolo 500 mm deště ročně a podnebí je charakterem chladné, polosuché. Pobřeží má průměrné teploty v zimě 21 °C a v létě 26 °C. Maximální teploty nejsou na pobřeží nad 38 °C a neklesají pod 10 °C. Období od března do července je v podstatě mimo hor beze srážek. V zimě se vyskytují dny s přítomností nepříjemných suchých větrů vanoucích ze Sahary přinášejících drobné písečné částice a následně způsobující oblačnost. Na pobřeží se průměrné roční srážky pohybují od 65 mm do 350 mm. Většina dešťů přichází během tří měsíců (srpen–říjen) a často se vyskytují ve formě silnějších přívalových dešťů. Značným problémem je nespolehlivost ročních úhrnů srážek, které v minulosti byly důvodem výskytu hladomorů. Negativně a ve velké míře se také na životním prostředí podepsala silná eroze s velkým přispěním lidské činnosti zejména odlesňováním a pastvou. Příznačný je obecně v pobřežních oblastech vysoký úhrn slunečního svitu (až 3000 h ročně) během až tři sta padesáti ryze slunečných dnů v roce. Naopak v exponovaných horských lokalitách je velmi častá mlha s následnou kondenzací, přičemž roční srážkový úhrn dosahuje až 1000 mm. Spíše výjimečný je výskyt hurikánů a rovněž až na výjimky je slabá i vulkanická činnost (vyjma ostrova Fogo).
Ovocnářství a vinohradnictví
Na původně neobydlených ostrovech bylo Portugalci v roce 1462 založeno třicet let před objevením Ameriky Kolumbem první evropské trvalé osídlení v tropickém klimatu. Původní flóra ostrovů byla z hlediska druhového spektra ovocných plodin velmi chudá. Ovocnářství a vinohradnictví bylo poměrně dlouho zaměřeno především na ovocné druhy subtropické a mírného pásma dovezené z Portugalska. K těmto se postupně přidávaly tropické druhy, nejdříve banánovníky a kokosovníky, výrazně později zejména důležité druhy z jiných částí světa. Paradoxně dodnes není přítomné rozmanitější zastoupení afrických tropických druhů.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2023.
Text Ing. Jiří Kaplan