V úvodní části ovocnářsko-vinařského cestopisu věnovaného Kambodži jsme se seznámili s klimatickými a přírodními podmínkami této, pro nás Středoevropany, exotické země. V přehledu pěstovaných ovocných druhů jsme se zaměřili na hlavní druhy dužnatého tropického ovoce. Kromě těchto majoritních plodin se díky příhodným klimatickým podmínkám pěstuje v Kambodži řada dalších tropických druhů, některé z nich si představíme v tomto díle.
V Kambodži je podle statistických dat pěstováno v komerčních výsadbách celkem 36 druhů ovoce. Vyloženě tropické ovocné druhy jsou v tomto ohledu v převaze a poskytují velmi rozmanitou sklizeň ovoce, kterou kromě uvedeného počtu doplňují další desítky druhů, jenž nejsou předmětem větší monokulturní kultivace nebo nejsou pěstovány vůbec, a jejich ovoce poskytují planě rostoucí rostliny. Podle rozsahu pěstování existuje mimo již uvedené hlavní druhy devět zástupců tropického ovoce, které jsou každé pěstované na více než jednom tisíci ha. Jsou jimi chlebovník různolistý (žakie – jackfruit), longan, anona síťovaná (cukrové jablko), zapota, papája, ananasovník, kvajáva, durian a zlatolist. Z několika druhů chlebovníků je v Kambodži bezkonkurenčně nejoblíbenějším jackfruit, následovaný klasickým chlebovníkem (breadfruit) a čempedkem. Historicky patřilo jeho ovoce mezi tzv. záložní potravinové základní zdroje v letech, kdy nebyla adekvátní úroda rýže. Doposud zůstal jackfruit běžnou doplňkovou součástí stravy mimo základní rýži. Spotřebitelské preference v jeho objemu spotřeby jsou napříč zemí odlišné. Tržní výsadby jsou v rukou místních zemědělců nebo podnikatelů. Některé výsadby zásobující např. hlavní město mají výměry i v řádech několika desítek ha. Původní kambodžské genotypy jackfruitu nejsou na rozdíl od dovezených (zejména malajských) schopné poskytovat úrodu celoročně, obecně jsou kvalitativně horší a ustupují tak do pozadí zájmu. Longan je z hlediska botanického a pomologického blízce příbuzný s liči, rambutanem a pulasanem. Všechny uvedené jsou v Kambodži pěstovány, ale longan z nich nejrozšířeněji s výměrami téměř devět tisíc ha. Kultivován je především pro potřeby domácího trhu, ale vznikají i exportní sady. V jedné provincii západu země při thajské hranici se jedná o hlavní komerční agrární artikl místního zemědělství na export do Číny přes sousední zemi. Longan preferuje lehčí písčité půdy a hlavní produkční základna je na západě státu (80 %). Obvyklý systém pěstování je v rámci smíšených hospodářství rodinných farem, kdy tyto čítají do 50 stromů. Na longan specializovaní malopěstitelé mívají do 10 ha sadů a sdruženi jsou v odbytových družstvech s několika sty členy. Průměrná hmotnost úrody ze stromu v plné plodnosti je 65 kg. Shodně jako v případě chlebovníků k jeho kultivaci není zpravidla nutné používat prostředky chemické ochrany. Doba sklizně zahrnuje období června až října. V menšině je dosahováno díky vhodným podmínkám indukce kvetení dvou sklizní v roce. Základních osm zde pěstovaných odrůd longanu se liší podle doby zrání, velikosti plodů, velikosti pecky, kvality chutě dužniny a charakteru růstu stromů. Plody anon, původem z tropické Ameriky, v Kambodži patří mezi hlavní druhy stolního ovoce vyznačujících se dezertní sladkou velmi aromatickou chutí.
Text Ing. Jiří Kaplan, foto: zdroj: https://commons.wikimedia.org, autor: Karelj
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 3/2023.*
