V oblasti rozvodí řek odvádějících své vody do úmoří Černého moře a Kaspického jezera je na jižní straně pohoří Velkého Kavkazu situovaná nevelká republika Jižní Osetie – Stát Alania. Právě uvedení základní informace předznamenávají přírodní a klimatické aspekty této země rozlohou o málo větší než dvojnásobek velikosti našeho největšího okresu Klatov.
Reliéf území je tvořen převážně horskou strukturou formovanou údolími řek tekoucími k jihu, následně jejich svažitými úbočími. Severní část teritoria je také tvořena horskými hřbety s vysokohorskými jezery. Naopak v jižní třetině území převažuje výskyt nižších partií zvlněného až rovinatého podhůří. Vysokými hřebeny hor navzájem oddělená údolí spolu se situací, kdy 90 % území se nachází v nadmořské výšce přesahující 1000 m, zásadně ovlivňují možnosti dopravní infrastruktury. Jižní a severní polovina území je rozdělena tektonickou linií způsobující v oblasti zemětřesení, které patří mezi zásadní přírodní rizikové faktory v zemi spolu s lavinami. Vlivem geologického vrstvení v Jižní Osetii docházelo během vývojových epoch k velkým procesům vrstvení a vrásnění a z tohoto důvodu se vytvořil značně bohatý profil vystupujících matečních hornin (zejména mramor, vápence, pískovce, břidlice, sopečné horniny) a následně jimi ovlivněná půdní struktura. Nadmořská výška a povrchová struktura primárně ovlivňují klimatický ráz země. Jih republiky je charakterem stepní krajina s patrnými subtropickými vlivy, s mírnou zimou (průměrné teploty 4 °C), teplými léty (v průměru 22–25 °C) a delším sušším podzimem. Ročně v této oblasti spadne 350–600 mm srážek, nejvíce během jara a léta. Navazující oblasti do výše 2000–2200 m n. m. mají znatelně vlhčí počasí (od 700 do 1400 mm ročně, které mají maxima v jarních měsících), přičemž sněhová pokrývka se v této oblasti drží obvykle od listopadu do konce dubna až června. Přes léto se pohybují průměrné teploty od 13 °C do 20 °C, v zimě jsou pod bodem mrazu do –10 °C. Území výškopisně nad tímto regionem do výšky 2500–3000 m n. m. (výše se rozprostírají ledovce, skaliska a sněžná pole) vyplňují horské louky alpínského typu, kde se vyskytuje krátká vegetační sezóna s letním vrcholem teplot v průměru do 5 °C, a ročním úhrnem srážek do 1800 mm.
Ovocnářství a vinohradnictví Teritorium dnešní Jižní Osetie bylo vyhraněno krátce po vzniku Sovětského svazu tehdejším zásahem ústřední moci v rámci svazové republiky Gruzie a historicky se zdejší ekonomika opírala o zemědělské činnosti s doprovodnými průmyslovými vzniklými v době SSSR. Dosud zde existuje kromě hlavního pouze jedno město. Vzhledem k vlivu centrálně řízené ekonomiky ovocnářství a vinohradnictví kromě venkovských zahrad, bylo pojaté ve velkovýrobním stylu a v případě Jižní Osetie se koncentrovalo do jižních částí země s nevelkým rozsahem. Jednalo se především o jihovýchod Jižní Osetie, který byl většinově osídlen Gruzínci, kteří měli k těmto oborům historicky silnější vztah.*
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2022.
Text Ing. Jiří Kaplan / Foto (zdroj: https://commons.wikimedia.org)
