Jamajka se z naprosté většiny rozkládá na stejnojmenném ostrově, který je současně třetím největším ostrovem v Karibiku. Samotný ostrov Jamajka je sopečného původu s převažujícím překrytím vápencovými vrstvami. Nížinné partie jsou pouze v plochách podél pobřeží a řek.
Největšího rozsahu dosahují na jihozápadě, ale tyto jsou zároveň z většiny bažinného charakteru s hojným výskytem tropických rašelinišť. Více rovinatých oblastí se nachází na jihu. Většina reliéfu vnitrozemí je vyplňována náhorními vápencovými plošinami. Cenné zemědělské lokality jsou tak přítomné v mnoha říčních údolích, kde jsou pedologicky zastoupeny červenozemě. Nejvíce hornatá je oblast jihovýchodního vnitrozemí, kde se nacházejí Modré hory s velmi příkrou svahovitostí. Vrcholy pohoří s výškou přesahující 2000 m jsou vzdálené od moře pouhých 16 km vzdušnou čarou. V této oblasti se zároveň uchovalo největší množství lesů i s původními ovocnými dřevinami, neboť na většině dalšího území ostrova došlo v průběhu posledních stovek let k citelnému odlesnění krajina a jejímu přerodu v zemědělskou. Vnitrozemské vyšší oblasti způsobují též odlišnosti v klimatických projevech. Severní a východní expozice ostrova jsou návětrné s průměrným ročním úhrnem srážek od 1100 (severozápad) do 3100 mm (severovýchod), přičemž horské oblasti jsou v této souvislosti obdařeny i více než 7600 mm ročně. Spolu s výší teplot v návětrných regionech je vegetace bujného tropického rázu. Naopak v opačném extrému závětrných poloh jihozápadu je zastoupena sušší savanovitá vegetace, neboť roční úhrn srážek je zde pod 800 mm. Srážky jsou na ostrově přítomné celoročně s nejvyššími úhrny v říjnu. Relativně nejsušším obdobím roku je rozmezí měsíců leden až duben. Teploty v pobřežních oblastech jsou celoročně v rozpětí 23 až 30 °C. Maxima nepřekračují 39 °C a minima na severním pobřeží během zimních měsíců neklesají pod 12 °C. Ve vyšších oblastech vnitrozemí se pohybují mezi 15 až 22 °C. V nejvyšších polohách není neobvyklý pokles teplot pod 10 °C. Zásadním činitelem, který elementárně ovlivňuje ovocnářství, a přirozeně další aspekty života, jsou hurikány. Jamajka se nachází v jejich trajektorii a výskyt je zde pravidelný. Následky působení hurikánů jsou zde často až fatální. V jamajských reáliích není předmětnou otázkou, zda se dostaví, ale spíše v jaké síle a v jaké frekvenci během daného roku nebo delšího časového intervalu, např. dekády.
Ovocnářství a vinohradnictví
Jamajské ovocnářství v časové ose prodělalo citelné změny v souvislosti s vývojem ekonomického zaměření země. Během staletí španělské a posléze britské kolonizace se také zásadně změnila druhová skladba pěstovaného ovoce. Z převážné většiny se v této souvislosti jednalo o změnu spektra, kdy dodnes nejvíce zastoupené a také v rovině ekonomické dominují druhy nepůvodní, které jsou ale již po staletí naturalizované. V roce 1779 byla Brity založena první botanická zahrada, která se posléze stala introdukčním centrem Karibiku pro mnohé tropické druhy ovoce z jiných částí světa. V roce 1793 se tímto způsobem dostaly na Jamajku chlebovníky dovezené legendárním kapitánem Blightem z tichomořské Polynésie za účelem produkce levné základní potraviny pro statisíce otroků pracujících hlavně na třtinových plantážích.*
Text Ing. Jiří Kaplan, Foto - zdroj: https://en.m.wikipedia.org
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2021.
