Rozloha: 1 246 700 km2
Počet obyvatel: 18 498 000 (2009)
HDP na obyvatele: 4812 USD (2010)
Poloha země: jihozápad Afriky
Hlavní město: Luanda
Přírodní a klimatické poměry
Nejnižší bod: 0 m n. m.
Nejvyšší bod: 2620 m n. m.
Angola je poměrně rozlehlá země přiléhající k Atlantickému oceánu. Právě tento fakt je jedním ze dvou podstatných znaků poměrů země. Vzdálenost nejsevernějšího bodu pobřeží od nejjižnějšího je téměř 1400 km a podél břehů Angoly postupuje k severu v Atlantiku studený mořský Benguelský proud. Ten ovlivňuje výrazně klima země vzhledem k její geografické poloze nedaleko rovníku. Druhým faktorem je horský masiv s náhorními plošinami ve středu země, který pojímá velké množství srážek přicházejících od oceánu na úkor východu země. Přírodní rizika jsou spojena především se záplavami, erozí a suchy. Geograficky a klimaticky lze rozdělit Angolu do následujících oblastí:
Severozápadní – tato oblast v rámci Angoly je nejtypičtější klimatem vzhledem k zeměpisné šířce. Zahrnuje i angolskou exklávu Cabinda, která je oddělena od zbytku území země teritoriem Konžské demokratické republiky. Celkově se jedná o oblast tropického vlhkého klimatu s přibývajícím množstvím srážek a průměrných ročních teplot od jihu k severu. Období dešťů trvá až sedm měsíců. Teploty zde málokdy klesají pod 20˚C, relativní vlhkost je po většinu roku velmi vysoká. Terén je převážně nížinného či pahorkatého charakteru s četnými vodními toky.
Východní – oblast je vyloženě vnitrozemskou. Od severu se mění vegetační kryt z tropických pralesů po savanu na jihovýchodě země. To je dáno v tomto směru ubývajícím množstvím ročních srážek, kratším obdobím dešťů a kontinentalitou podnebí. Oblast je sušší s větším výparem. Celkově je východ země s nejčastější nadmořskou výškou 500 až 1000 m n. m. i řídce osídlený.
Centrální – dominantním prvkem krajiny je zde hornatá centrální náhorní plošina s nadmořskou výškou přibližně 1000 –2600 m n. m. Srážky na návětrné straně dosahují až 1750 mm ročního průměru. Střídají se zde dvě roční období – teplé, deštivé (XI–IV) a chladné, suché (V–X). Teplotní rozpětí je nejvyšší v celé zemi. Maximální teploty dosahují 38˚C, což je více než v tropických nížinách na severu země a naopak nejnižší teploty klesají v chladných částech roku nepatrně pod bod mrazu (–2 ˚C). Nejchladnější polohy mají roční teplotní průměr 11˚C, který je v podstatě odpovídající průměrům teplých částí střední Evropy. Markantnější jsou i teplotní niance mezi dnem a nocí. Z pedologického hlediska je zde poměrně mnoho půd výborné kvality.
Středního a jižního pobřeží – pobřežní část o maximální šířce cca 200 km je vložena mezi Atlantik a centrální hornatou oblast. Obdobně jako u předešlých oblastí i zde ubývá srážek od severu k jihu a celkově se jedná o suchou část země. Na severu popisované oblasti v hlavním městě Luandě jsou obvyklé srážky okolo 320 mm ročně s těžištěm v dubnu, kdy přicházejí prudké deště před obdobím sucha a čítající polovinu ročního množství. Na samém jihu jsou deště vzácné a naprší zde kolem 50 mm za rok, což se odráží na polopouštně–pouštním typu vegetace. Četné jsou zde však mlhy.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2011.
Text Bc. Jiří Kaplan
