Afghánistán je z hlediska přírodních poměrů velice pestrou zemí. Vnitrozemská země ležící ve střední Asii je geograficky značně členitá. Častá jsou zemětřesení, sucha nebo naopak záplavy či sněhové laviny. Rozhodně neznámé tu nejsou ani prachové případně písečné bouře.
Velmi velká je i teplotní variabilita v různých oblastech i během kalendářního roku a v rozdílech v denních a nočních teplotách. Totéž platí i o rozložení a typu vodních srážek. Srážkové úhrny jsou podle lokality 40 až 800 mm ročně. V zemi jsou velehory Hindukúše, hory s jehličnatými lesy mírného pásma, hluboká úzká i široká údolí, rozsáhlé stepní pláně, polopouště, pouště i subtropické výspy.
Ovocnářství a vinohradnictví
Stejně jako v rozmanitosti přírodní a klimatické je Afghánistán zemí velice bohatou po stránce ovocnářské. Historie oboru je zde v řádu tisíců let. Tradice ovocnářství je velice dlouhá, ale značnou nevýhodou je zde členitost terénu a tím i nerozvinutá dopravní infrastruktura a dále pak nestabilita v rámci země i regionu. V rámci ovocnářského sektoru je převažující zastoupení místních odrůd a generativních podnoží, častá je sklizeň ze semenáčů a sběr ovoce z přírodních porostů. V zemědělství tvoří ovocnářství spolu s pastevectvím a rostlinnou výrobou základních potravin nejvyšší část legálních příjmů (pomineme-li pěstování máku pro produkci opia). Vzhledem ke značné svahovitosti afghánského území a náchylnosti půd k erozi je pěstování ovocných dřevin také jednou z možností ochrany půdního fondu v zemi. Určitým limitujícím faktorem pro ovocnářství je též dostupnost vláhy pro některé ovocné druhy během vegetace a tím i používání výnosových odrůd a podnoží. Půda se zavedeným tradičním zavlažovacím systémem je pro místní zemědělce poměrně drahá. Produkty ovocnářství a vinohradnictví patří mezi nemnoho místních exportních artiklů.
Přehled ovocných druhů
Vinná réva
Pěstování vinných hroznů je zdaleka nejdůležitější ze všech zastoupených ovocných druhů. Vinná réva se zde vyskytuje i v planém stavu a některé genotypy jsou zde původní. Pěstuje se prakticky kromě vysokohorských poloh po celé zemi. Těžiště komerčního pěstování je však v severní části země. Vzhledem k tomu, že Afghánistán je téměř homogenní islámskou zemí, réva se zde pěstuje výhradně k produkci stolních hroznů, rozinek a hroznové šťávy. Legální výroba vín či jeho destilace neexistuje. V historicky klidnějších dobách bývala země velkým exportérem rozinek. Sušení bezsemenných odrůd je stále prováděno tradičními způsoby, kdy se hrozny suší buď podlomem na keřích, a nebo v klasických větraných sušárnách. Doba sušení při této technologii je okolo dvou měsíců, kdy rozinky opadávají ze střapců. Poslední dobou se přechází na sušení, při kterém se hrozny namáčí do roztoku uhličitanu draselného a sušení je pak otázkou jednoho týdne. Venkovní sušení má často nevýhodu v možné kontaminaci rozinek při písečných bouřích jemným pískem, která je pak obchodně prakticky znehodnotí. Podíl pěstování hroznů na celkové ovocnářské produkci osciluje okolo 50%.
Marhaník
Granátová jablka jsou druhým nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi co do množství produkce. Zejména jihovýchodní část země má ideální klimatické předpoklady pro produkci velice jakostních plodů. Mnohými odborníky je tato plodina viděna jako budoucí lídr mezi ovocnými druhy v afghánském exportu.
Smokvoň
Pro efektivní sklizeň fíků se v Afghánistánu vyskytuje mnoho oblastí, zvláště na severu a jihu země.V současné době jsou po stránce finanční sušené fíky nejdůležitějším exportním artiklem z ovocných komodit. Vzhledem k malé tuzemské produkci cukru z řepy a třtiny v zemi, dovozu ze zahraničí a nízké kupní síle obyvatelstva se často sušené fíky používají jako sladidlo. Odrůdová skladba je místní.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 3/2011.
Text Bc. Jiří Kaplan
