Ztráta českých ovocnářů z loňské sklizně jablek bude podle ovocnářů kolem čtvrt miliardy korun. Důvodem je snížení farmářských cen jablek a výrazně zvýšené náklady na pěstování a především na skladování úrody. Důsledkem ztráty bude zrychlení kácení sadů a zmenšování výkonu českého ovocnářství. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
"Když se ke ztrátě dané poklesem ceny přičte zvýšení nákladů na pěstování a skladování, vychází ztráta pěstitelů z jednoho kilogramu jablek na čtyři koruny," řekl Ludvík. Pěstitelům se zvedly zejména náklady na energie, přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, mzdy a pohonné hmoty.
Čtvrtmiliardová ztráta bude mít podle Ludvíka zásadní dopad do fungování ovocnářství v následujících letech. Prvním výsledkem krize již je to, že část úrody jablek pěstitelé loni ani nesklidili. "Budoucnost sektoru ohrožuje to, že ovocnáři v této situaci odmítají investovat do obnovy sadů. Loni se vysázelo pouhých asi 150 hektarů sadů, což bylo nejméně v novodobé historii českého ovocnářství. Aktuálně probíhá masivní kácení sadů," řekl.
Řešení krize je podle ovocnářů závislé na tom, zda se podaří zvednout ceny ovoce a vyřešit vysoké ceny energií. "V úvahu přichází také změna rozdělování peněz v rámci evropské dotační politiky více ve prospěch ohroženého sektoru ovocnářství," řekl Ludvík.
Farmářské ceny ovoce loni podle ČSÚ meziročně klesly o 2,4 procenta. U jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, ceny klesly o deset procent na 13,36 koruny za kilogram. Ovoce tak bylo jedinou zemědělskou komoditou s poklesem ceny. Ceny všech zemědělských výrobců loni v průměru vzrostly o 32 procent.
U jablek je důvodem propadu ceny zahlcení trhu polskými jablky, která kvůli napadení Ukrajiny Ruskem nelze vyvézt na východ. Polská jablka, která dříve z naprosté většiny končila na východě, tak zůstávají na evropském trhu, čehož v tlaku na cenu využívají obchodní řetězce. Polsko je s roční sklizní kolem 4,5 milionu tun největším producentem jablek v Evropě. V Česku se loni se sklidilo 138 150 tun jablek. Celková sklizeň ovoce činila 165 028 tun, meziročně vzrostla o 23 procent.
K začátku ledna měli ovocnáři ve skladech 53 000 tun jablek. Jejich odbyt je dosud sice plynulý, ale obchodní řetězce podle Ludvíka nejsou při možnosti dovozu levných jablek z Polska ochotné platit ovocnářům ceny pokrývající zvýšené výrobní náklady. "Cenové nůžky mezi farmářskou cenou a cenou v obchodech se dál rozevírají. Marže obchodních řetězců dál roste," uvedl předseda ovocnářů. Ceny jablek v obchodech podle ČSÚ v lednu meziročně klesly o dvě procenta na 34,89 koruny za kilogram.
Loni plocha ovocných sadů v ČR u přibližně 1000 ovocnářských podniků meziročně klesla o šest procent na 12 225 hektarů z předloňských 13 047 hektarů. "Přes zimu očekáváme vykácení nejméně desetiny sadů, takže letos na jaře bude v Česku kolem 11 000 hektarů sadů," uvedl Ludvík. V roce 1989 bylo v Česku 23 000 hektarů sadů, od té doby tak zmizelo 47 procent sadů.
Jabloňových sadů loni bylo 5864 hektarů a jejich věková struktura je nepříznivá. Staré výsadby s poklesem plodnosti tvoří polovinu výsadeb. Horší situace s hodnotou 68 procent starých sadů je z hlavních ovocných druhů jen u broskví, které se v Česku přestávají pěstovat. Z dlouhodobého pohledu si dobře stojí pěstitelé švestek, kteří mají pouze 17 procent sadů s poklesem plodnosti.
Pěstitelé jablek loni dostali státní podporu 100 milionů korun, v přepočtu to u žadatelů činilo necelých 18 000 korun na hektar. Podle Ludvíka se tato kompenzace vztahovala na zvýšené náklady na skladování z úrody roku 2021 a nijak neřeší aktuální problémy sektoru, který v souhrnu ve sklizni zaměstnává až kolem 5000 lidí.
Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná z 30 až 40 procent, zbytek musí dovážet. Konzumních jablek například musí dovážet více než 50 procent.*
