Sortiment ovoce a zeleniny je na farmářských trzích jedním z nejoblíbenějších a vlastně tvoří základ celé myšlenky farmářských trhů. Prodej na tržištích není nic nového, farmářské trhy se však staly fenoménem, od kterého zejména zákazníci očekávají i něco víc než jen nabídku potravin.
Nechme stranou nyní velmi přetřásané téma původu zboží a takzvané překupníky, to je starost pořadatelů trhů. Protože pokud pravdivě uvádějí zemi původu prodávaného zboží (cibulka z Itálie, rajčata ze Španělska atd.) a mají doklad o nabytí zboží, podle platné legislativy můžou i takovéto zboží na trzích prodávat. Sice to nesplňuje základní ideu farmářských trhů, ale opravdu jde jen o to, jak se k tomu postaví konkrétní pořadatel. My se raději budeme věnovat všeobecnější problematice prodeje ovoce a zeleniny, sadby, květin či dalšího zboží rostlinného původu na trzích.
Renesance prodeje na tržištích, kterou zažíváme v těchto letech, s sebou přináší jak pro nakupující, tak pro prodejce několik možných rizik. Ne vždy se trhy konají na místech, která mají ideální podmínky pro pořádání takovéto akce, a ne vždy je pořádají lidé nebo organizace mající potřebné znalosti a zkušenosti s tímto způsobem prodeje. A protože se farmářským trhům začaly intenzivně věnovat i orgány státní správy, jež mají v popisu práce nastavování kritérií a dozor nad takovýmto prodejem, nebude na škodu shrnout, co všechno je nezbytné, aby pro vás byl prodej vašich produktů na trzích přínosný a nezničil vám naopak živnost.
Úprava prodeje
Základní pravidla prodeje a účasti na farmářských trzích jsou upravena zákonem, vyhláškami a dalšími předpisy vydanými státní správou a také provozním řádem, který vydává provozovatel trhu. Provozní řád vyplývá z tržního řádu konkrétních měst a může se v jednotlivých místech lišit. Trhy jsou pod kontrolou úřadů, jež vykonávají dohled nad stánkovým prodejem a prodejem potravin. Na dodržování provozního řádu dohlíží pořadatel a jím určená osoba – správce trhu.
Prodej na trhu probíhá na takzvaném prodejním místě, které musí být u právnických osob označeno obchodní firmou, identifikačním číslem, sídlem a jménem fyzické osoby odpovědné za činnost provozovny (prodejního místa). Při prodeji zboží fyzickou osobou musí být prodejní místo označeno obchodní firmou nebo jménem a příjmením, místem podnikání či bydlištěm a jménem fyzické osoby odpovědné za činnost provozovny a zároveň musí být prodej na trzích nahlášen příslušnému živnostenskému úřadu podle sídla právnické nebo místa podnikání fyzické osoby. Prodej na prodejním místě není povolen osobám mladším 15 let a osobám jinak nezpůsobilým k provozování této činnosti. Prodávaný sortiment musí být viditelně označen cenovkami s názvem zboží a měrnou jednotkou, k níž se cena váže. Specifickým předpisem je Provozní řád trhu, který upravuje základní podmínky prodeje a povinnosti prodejců a který vydává provozovatel trhu. Prodejce by se měl vždy prokazatelným způsobem seznámit s provozním řádem a v plném rozsahu jej dodržovat. Provozní řád musí být vyvěšen v prostorách trhu a je možné kdykoliv o něj požádat provozovatele trhu.
Povinnosti prodejce
Jsou určité povinnosti, které jsou všeobecně platné pro všechny prodejce, a dále speciální podle druhu sortimentu, který dotyčný prodává. Mezi takové všeobecné povinnosti například patří dodržovat druh sortimentu uvedený ve smlouvě (přihlášce, evidenčním listě) s provozovatelem trhu, respektovat provozní a prodejní dobu trhu, včetně doby návozu, zásobování a odjezdu prodejce, dodržovat zásady osobní hygieny a udržovat i svůj pracovní oděv v čistotě, udržovat prodejní místo a jeho okolí čisté a zajistit schůdnost pro zákazníky. Průběžně také odstraňovat odpad i obaly ze zboží na místo určené správcem podle jednotlivých druhů a kategorií odpadů, k prodeji používat prodejní zařízení zhotovená ze zdravotně nezávadného a dobře čistitelného materiálu, prodej organizovat tak, aby se jednotlivé druhy zboží navzájem nevhodně neovlivňovaly a byly chráněny před přímými slunečními paprsky a jinými nepříznivými vlivy (prach, vlhko, kouř apod.). Dále kolem prodejního místa neumísťovat nic, co by ztěžovalo nebo znemožňovalo průchod zákazníků a po skončení prodeje zanechat stanoviště čisté a uklizené.
Místa pro nabídku a prodej zboží musí být vybavena při prodeji potravin, ovoce, zeleniny, brambor, lesních plodů a zboží obdobného charakteru vhodnými podložkami, aby zboží nebylo ukládáno na zem, při prodeji váženého a měřeného zboží odpovídajícími (cejchovanými) měřidly a váhou. Osoby prodávající potravinářské zboží (a to včetně ovoce a zeleniny!) musejí mít u sebe platný zdravotní průkaz, musejí dodržovat hygienické předpisy a odpovídají za zdravotní nezávadnost prodávaného zboží. Pokud je prodejce právnická osoba nebo fyzická osoba – podnikatel, musí být na prodejním místě k dispozici kopie živnostenského listu – výpisu ze živnostenského úřadu – či kopie jiného oprávnění na odpovídající předmět podnikání. Prodejce je povinen doložit kopii oznámení o zahájení, resp. ukončení provozování činnosti v provozovně, tj. ve stánku na tržišti. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení činnosti v provozovně písemně oznámit příslušnému živnostenskému úřadu, tj. fyzická osoba podle bydliště a právnická osoba podle sídla, a to nejméně tři dny předem (doklad lze doložit dodatečně na úřad). Podnikatel musí ustanovit osobu odpovědnou za provoz stánku, její jméno musí být uvedeno na označení na stánku. Podnikatel je také povinen předložit doklady prokazující nabytí prodávaného zboží, pokud není přímo pěstitel či výrobce (faktury apod. lze doložit na úřad dodatečně). Na stánku musí být přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka – to znamená, že zákazník musí mít možnost domluvit se s prodavačem česky. Podnikatel nebo osoba jednající jménem podnikatele na provozovně (stánku) musí prokázat totožnost, tj. mít u sebe platný průkaz totožnosti. Podnikatel také může provozovat živnost prostřednictvím rodinných příslušníků nebo zaměstnanců. Při kontrole je nutno doložit pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti (lze doložit dodatečně na úřad).
Důležité údaje
Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané zboží a výrobky byly přímo, viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce, údaji o hmotnosti nebo množství. Potravinářské výrobky musí být označeny datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, jde-li o potraviny podléhající zkáze. Není-li vhodné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje viditelně na prodejním místě uvést. Informace na výrobcích musí být uvedeny v českém jazyce nebo podobně srozumitelných symbolech (piktogramech). Prodávající je povinen informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informací o ceně výrobku. Pro vážení potravin lze používat pouze tzv. cejchovanou váhu, tj. váhu ověřenou Českým metrologickým institutem. Podnikatel musí doložit ověřovací list, resp. váha musí být opatřena platnou úřední značkou (nálepka). V tomto případě jednu dobrou radu: pokud nemáte cejchovanou váhu, prodávejte raději po jednotlivých kusech nebo baleních. Místo 5 kg nebo 10 kg brambor to prodávejte jako malý pytel, velký pytel. Navíc se tak vyhnete povinnosti při případné kontrole zboží převážit.
Na žádost zákazníka je prodejce povinen vydávat doklady o prodeji zboží, tj. účtenku. Na tomto dokladu musí být uvedeno:
Označování zboží
Podle vyhlášky č. 113/2005 Sb. je zakázáno uvádět, že charakter nebo původ potraviny je „domácí“, „čerstvý“, „živý“, „čistý“, „přírodní“, „pravý“ nebo „racionální“, pokud toto označení není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedených ve vyhlášce. Označování nebaleného ovoce a zeleniny a minimální požadavky na jakost řeší nařízení Evropské komise č. 543/2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny – článek č. 6. U nebaleného ovoce a zeleniny se uvede:
• země původu
• případně jakost a odrůda či tržní druh (broskve, hrušky, jahody, jablka Rubín, ledový salát, sušená rajčata apod.)
Minimální požadavky na jakost ovoce a zeleniny upravuje všeobecná obchodní norma, kdy s výhradou povolených odchylek musí být produkty:
• celé;
• zdravé; nepovolují se produkty napadené hnilobou nebo postižené zhoršením jakosti
do té míry, že jsou nezpůsobilé ke spotřebě;
• čisté, v podstatě bez viditelných cizích látek;
• v podstatě zbavené škůdců;
• v podstatě bez poškození zapříčiněných škůdci a postihujících dužinu;
• bez nadměrné povrchové vlhkosti;
• bez cizího pachu a/nebo chuti.
Jsou upravené také minimální požadavky na zralost. Produkty prodávané na trhu musí být dostatečně vyvinuté a musí vykazovat uspokojivou zralost, nesmí však být přezrálé. Stav vývoje a zralosti produktů musí být takový, aby jim dovolil pokračovat v procesu zrání a dosáhnout uspokojivého stupně zralosti. Ovoce, zelenina a lesní plody se nabízejí k prodeji již očištěné a zbavené zvadlých částí. V každé šarži se povoluje odchylka ve výši deseti početních nebo hmotnostních procent produktů nesplňujících minimální požadavky na jakost. V rámci této odchylky smí nejvýše dvě procenta celkem sestávat z produktů postižených hnilobou.
Rozdělení dozorových kompetencí nad trhy
Rozdělení dozoru vychází z § 16 zákona č. 110/1997 Sb.:
Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků včetně jejich výroby, dovozu, distribuce, skladování a maloobchodního prodeje potravin a surovin rostlinného původu, kromě veřejného stravování, maloobchodního prodeje potravin živočišného původu, kromě úseků, kde dochází k manipulaci se surovinami živočišného původu a k výrobě tabákových výrobků a jejich uvádění do oběhu, vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Dozor nad zdravotní nezávadností a prodejem potravin živočišného původu vykonává Státní veterinární správa České republiky. Státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností k ochraně veřejného zdraví vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví – Krajská hygienická stanice. Česká obchodní inspekce provádí kontroly poctivosti prodeje. Na tržištích provádí kontrolu také živnostenský úřad, který se zaměřuje na označení provozoven a další povinnosti vyplývající ze zákona o živnostenském podnikání.
Jednotlivé instituce většinou již připravily krátká shrnutí základních nařízení upravujících prodej na farmářských trzích. Jsou k nalezení na jejich webových stránkách, je to například známé „desatero“ veterinární správy a „patero“ SZPI.
Na závěr ještě shrnutí příslušných zákonných norem, které mají vztah k prodeji na FT, jsou to zejména:
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva;
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů;
Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších přepisů.
Text a foto Adam Weber, Severočeské farmářské trhy
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2012.
