28.03.2011 | 03:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ovlivňování stanoviště stromy

V minulých číslech jsme se zabývali stromy, jejich životními pochody a stanovištěm, které je ovlivňuje. Nemůžeme tedy opomenout ani zpětný vliv stromů na toto stanoviště. Že stromy své okolí ovlivňují, je jednoznačné a všem zřejmé. V rámci profesionálního hodnocení situace ovšem nesmíme přehlédnout skutečnost, že toto ovlivňování může být jak pozitivní, tak i negativní.

V přírodním prostředí pojmy „negativní“ a „pozitivní“ ztrácí smysl. V rámci koloběhu živin každý děj splňuje svůj účel a má své místo – např. pád stromu v lese vytváří místo pro vznik nových jedinců a rozkladem dřeva kmene se do oběhu zpět dostávají živiny vázané ve kmeni a větvích. Jiná situace je ovšem v prostředí obývaném člověkem. Zde musíme veškeré vlivy hodnotit z pohledu obyvatel měst a obcí. Stromy tvoří důležitý estetický prvek měst a úkolem péče o ně je především upřednostnit jejich pozitivní působení a pokud možno eliminovat vlivy problematické.

Vlivy pozitivní
Z prosté skutečnosti, že lidé stromy v městském prostředí vysazují, chrání a vyžadují, vyplývá, že strom je chápaný jako kosterní součást životního prostředí. Pozitivní působení stromů můžeme v tomto zjednodušeném přehledu rozdělit do tří skupin:
• ovlivňování mikroklimatu,
• hygienické vlivy,
• ochrana prostředí.
V následujícím textu se pokusíme rozebrat jednotlivé vlivy blíže.
Ovlivňování mikroklimatu
Koruna dospělého stromu může dosahovat průmětu i několika desítek metrů. Při dobré vitalitě (hustém olistění) dochází v letním období k zastínění celé plochy před přímým slunečním zářením. Kromě snížení zahřívání zpevněných povrchů chodníků a domů toto stínění velmi pozitivně vnímají i lidé.
Druhým faktorem je transpirace – výpar vody. Vzrostlý strom za den vypaří několik set až několik tisíc litrů vody. To má za následek snižování teplotních maxim v jeho okolí a zvyšování relativní vzdušné vlhkosti. U parkových ploch je možné v letním období zaznamenat dokonce tzv. gradientový vítr – tedy proudění chladného vzduchu z parku do ulice. Zvýšená relativní vlhkost opět umožňuje lidem lépe snášet horké letní dny.
Hygienické vlivy
Typy působení, jenž mají přímý pozitivní vliv na zdraví lidí, označujeme jako hygienické. Z tohoto pohledu je velmi významným vlivem lapání prachových částic. V tomto směru se nejlépe uplatňují stromy s velkými, na spodní straně ochlupenými listy a s hustě olistěnou korunou. V literatuře se uvádí hodnoty až čtyřnásobného snížení podílu prachových částic v ulicích s porostem stromů oproti ulicím bez stromů. Je ovšem nutné uvést, že sedimentace prachu na listy stromů je pouze dočasná. Po určité době se prachové částice dostávají zpět do oběhu.
Pozitivním vlivem je i vylučování biologicky aktivních látek příznivě působících na lidský organismus. Jedná se především o reaktivní kyslíkaté látky a látky s bakteriostatickými účinky. Jako nejúčinnější se v tomto směru jeví jehličnany s hojnou produkcí pryskyřice (např. borovice). K projevení pozitivních vlastností je ovšem zapotřebí zapojený porost, solitérní strom příliš nepomáhá.
V této souvislosti je třeba se zmínit o produkci kyslíku. Je samozřejmé, že ty buňky stromu, které obsahují zelené barvivo chlorofyl (dospělý strom jich obsahuje asi 3 %), produkují v denní periodě vegetačního období kyslík jako odpadní produkt procesu fotosyntézy. Veškeré nezelené buňky (růstová pletiva, parenchymatické buňky) jsou ale závislé na respiraci – dýchání. Pokud do kyslíkové bilance zařadíme i rozklad hmoty listů a opadaných větví, příp. i celého kmene po odumření či pokácení stromu, dostáváme se zpět na nulu. Stromy jsou tedy schopny po jistou dobu své existence pozitivně ovlivňovat kyslíkovou bilanci svého okolí, v žádném případě se ovšem nejedná o vliv, který by bylo možné v městském prostředí považovat za zásadní.
Za jistých okolností je vegetace schopna snižovat i hlučnost prostředí. Větve stromů se v tomto případě chovají jako oscilátory a pohlcují zvukovou energii rezonancí. Musí se ovšem jednat o hluboce zavětvené porosty, nejlépe v kombinaci s keřovým patrem. I v tom případě je třeba vegetačních pásů se šířkou několik desítek metrů.
Mezi vlivy související s lidským zdravím je nutné zařadit i vliv estetický. Vidět stromy kolem sebe je jedna z lidských potřeb, která se může projevit v psychické kondici obyvatel měst.

Text a foto Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D., Safe Trees, s. r. o., Rosice

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down