
Rostlinná společenstva v Evropě procházejí výraznými změnami v důsledku oteplování klimatu. Druhy vázané na chladnější podmínky ustupují, zatímco teplomilné druhy se postupně rozšiřují. Nová mezinárodní studie s účastí odborníků z Botanického ústavu AV ČR, publikovaná v prestižním časopise Nature, přináší srovnání těchto změn v různých typech prostředí.
Jedním z hlavních zjištění je, že vegetace reaguje na změny pomaleji než samotné klima. Vzniká tak tzv. klimatický dluh, tedy rozdíl mezi aktuálními teplotními podmínkami a reakcí rostlinných druhů. To znamená, že v následujících letech lze očekávat rychlejší proměny druhového složení, jak budou ekosystémy postupně dohánět již proběhlé změny klimatu.
Výzkum ukázal zásadní rozdíly mezi jednotlivými typy prostředí. Nejrychlejší změny probíhají ve vysokohorských oblastech, kde je posun ve složení vegetace až pětkrát rychlejší než v jiných ekosystémech. V horských podmínkách dochází k ústupu chladnomilných druhů, které mají omezené možnosti přesunu do vhodnějších lokalit. Tento trend odpovídá i rychlejšímu nárůstu teplot ve vyšších nadmořských výškách. Naopak louky vykazují především nárůst teplomilných druhů, zatímco lesy kombinují oba procesy – tedy úbytek chladnomilných druhů i přibývání těch, které preferují teplejší podmínky.
Studie zároveň potvrzuje, že za proměnami ekosystémů nestojí pouze samotná teplota. Významnou roli hrají i další faktory, jako je způsob hospodaření, stav a kvalita půdy, její znečištění nebo srážkové poměry. Tyto poznatky pomáhají lépe pochopit, jak se biodiverzita v evropské krajině vyvíjí, a ukazují, že reakce jednotlivých ekosystémů jsou komplexní a značně rozdílné. Do budoucna se proto vědci chtějí zaměřit na detailnější analýzu toho, jak se tyto vlivy kombinují a jak ovlivňují dlouhodobý vývoj krajiny.
Zdroj: AV ČR