Osevní plocha zeleniny v Česku roste. Daří se zelí, mrkvi i salátovým okurkám

Plocha konzumní zeleniny v České republice letos meziročně vzrostla o 347 hektarů na celkových 12 271 hektarů. Nárůst výměr zaznamenaly zejména tradiční druhy jako hlávkové zelí, mrkev či ředkvičky, ale také méně obvyklé salátové okurky. Naopak ubylo ploch s rajčaty, česnekem nebo špenátem. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu.

Tradiční druhy znovu posilují

V české produkci zeleniny dominuje cibule, která se pěstuje na 2 281 hektarech – stejně jako v loňském roce. Druhé místo zaujímá hlávkové zelí s výměrou 1 059 hektarů, což představuje meziroční nárůst o 9 %. Mrkev zaznamenala růst o více než 86 hektarů, a letos tak zaujímá 947 hektarů. Výrazně přibylo také ředkviček, jejichž plocha narostla o 127 hektarů na 737 hektarů. Zajímavý růst evidují statistici i u salátových okurek, kde došlo k více než dvojnásobnému navýšení ploch – z loňských 18 hektarů na letošních 42 hektarů. Mírně se rozšířilo i pěstování vodních melounů, které letos rostou na 53 hektarech (oproti 44 ha v roce 2024).

Ubylo rajčat i česneku

Naopak pokles ploch zaznamenaly některé náročnější nebo ekonomicky méně atraktivní druhy. Rajčata zaznamenala meziroční pokles o třetinu, jejich výměra se snížila na 155 hektarů. Česnek se letos pěstuje na 408 hektarech, což znamená meziroční pokles o 12 %. Méně se letos pěstuje také špenátu, kapusty, salátů a nakladaček.

Produkce v roce 2024 a výzvy v pěstování

Podle předběžných výsledků klesla v loňském roce tržní produkce zeleniny o 7 % – z 226 602 tun v roce 2023 na 210 937 tun. Hlavními důvody byly extrémy počasí, zejména zářijové záplavy, které poničily stovky hektarů v klíčových zelinářských oblastech. Letos čelí pěstitelé naopak silnému suchu, které negativně ovlivňuje vývoj porostů i sklizňový potenciál.

Struktura pěstitelů se mění

Zajímavý posun nastal v počtu pěstitelů – jejich počet v roce 2023 vzrostl o 42 na celkových 400. Podle Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) jde převážně o drobné pěstitele s plochami do pěti hektarů. Právě tato skupina nejvíce reaguje na rostoucí poptávku po přímém prodeji z farmy a samosběrech, které získávají na popularitě.

Naopak větší podniky si drží plochy na stabilní úrovni, a to i přes dlouhodobé problémy s rentabilitou pěstování. Mnozí pěstitelé totiž v posledních letech ukončili činnost kvůli vysokým nákladům a nízkým výkupním cenám od obchodních řetězců.

Odběratelské kanály: dominují obchodní řetězce

Pěstitelé zeleniny dodávají zhruba 75 % produkce do obchodních řetězců. Dalších 10 % směřuje do velkoobchodů a stejný podíl ke zpracovatelským firmám. Zbylých 5 % se realizuje formou přímého exportu, dodávek do gastrosegmentu, na farmářské trhy nebo formou samosběru.

Zdroj: ČTK