Dříve než přistoupím k podrobnému popisu ošetření jedné památné lípy, dovolte mi Vás nejprve seznámit s historií a okolnostmi, které nás vedly k dále popsanému typu ošetření, a do jisté míry ovlivnily náš „podpis“ v korunách těchto stromů.
Ve druhé polovině května roku 2000 jsem se zúčastnil odborné dílny „Ošetřování památných stromů“, kterou po odborné stránce garantovala Sekce péče o dřeviny – Česká arboristická skupina Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT, o. s), v obci Nasavrky.
Zde všichni zúčastnění arboristé, kteří dodržují běžnou praxi při řezu větví na tzv.“větevní límeček“ a dodržení správného úhlu řezu, byli rozčarování příspěvkem hosta Rogera Keye (zástupce Veteran Trees Initiative) z Velké Británie, jenž přednášel o praxi ošetřování senescentních strom, ve Spojeném království.
Netradiční ošetření
Roger Key, nečekaně vysvětloval princip řezu s vytvářením tzv.korunek. Tento typ řezu zdůvodnil u stromů v senescentní vývojové fázi tím, že uměle vytvořená korunka napodobuje přirozený proces, ke kterému dochází zlomem větví. Nikdy tedy nejde o rovný řez, jaký vytvoří arborista motorovou nebo ruční vyvětvovací pilou. Na konci takto poškozené větve vznikne nepravidelné „roztřepené“ zakončení. Ve volné přírodě odpadlé větve zůstanou ležet na zemi a dále podléhají rozkladným procesům. Tím chtěl naznačit, že lidé „úklidem“ odebírají velké množství biomasy z povrchu půdy. Při přírodním typu řezu by (pokud to podmínky stanoviště dovolí) měla řezem vzniklá dřevní hmota zůstat v místě pod stromem.
Hlavní myšlenkou při ošetření památných stromů ve vývojové fázi pozdní dospělosti až senescence, je dlouhodobá udržitelnost těchto stromů na stanovišti a zachování korun jako biotopu. Tomu samozřejmě předchází vyhledávání a monitoring těchto stromů. Tyto stromy jsou významné nejen z hlediska historie, ale i svojí funkcí estetickou i ekologickou. Roger Key upozornil na skutečnost, že ve světě neexistuje větší snaha vytvořit dědictví historických stromů pro příští generace. Lidé by se tedy měli zabývat vyhledáváním takzvaných „stromů čekatelů“ na pozici památného stromu. Tyto stromy, by již nyní měli podléhat zvláštní pozornosti a ochraně.
Senescentní strom
Senescentním stromem, po vývojové fázi pozdní dospělosti se rozumí jedinec, u něhož jsou vizuálně patrné příznaky s postupným odumíráním primární koruny, při současné redukci rozměrů své koruny. Ve většině případů, se jedná o stromy s již zploštělým kořenovým systémem s centrální dutinou kmene, infikací kmene a kosterních větví dřevokaznými houbami. Zvláště nebezpečná je infekce ve stadiu rozkladu v hlavním úžlabí (nasazení) kosterních větví. V tomto místě se značnou zátěží je vážné riziko zlomu a destrukce koruny. Totéž se může odehrávat při bázi kmene, kde může dojít i k celkovému statickému selhání stromu.
Z výše uvedených důvodů se tyto stromy (zvláště pokud rostou v parcích, v zástavbě obcí a měst), mohou stát provozně nebezpečnými.
Na těchto stanovištích je úkolem arboristů posoudit vitalitu, statické poměry a dlouhodobou perspektivu stromu. Pokud jsou výsledky pro strom pozitivní, je nutné zajistit především provozní bezpečnost. Ve volné přírodě je cílem arboristy snaha o zamezení další destrukce koruny a kmene. Při realizaci by mělo dojít jen k nejnutnějším zásahům v koruně, zajišťující provozní bezpečnost s cílem zachovat původní charakter koruny s ponecháním primárního i sekundárního obrostu při bázi koruny i na kmeni. V případě rozsáhlejší obvodové redukce koruny ještě živých částí koruny, je nutné naplánovat řez na období vegetačního klidu a tento řez aplikovat postupně snižováním koruny v intervalu několika let.
Vážným rizikem při ošetření může být i odstranění dutých částí kosterních větví s výskytem netopýrů či jiných živočichů. Před vlastní realizací zásahů je vhodné, být ve spolupráci se zoology, ornitology, entomology, dendrology, ekology a jinými odborníky. Na základě jejich písemného vyjádření stanovit technologický postup ošetření.
Text a foto Václav Štojdl, vedoucí arboristického střediska, Prostrom Bohemia, s. r. o.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2011.
