Článek seznamuje s výsledky experimentu zaměřeného na ověřování vhodnosti vybraných taxonů okrasných trav pro zakládání vytrvalých záhonů z přímého výsevu. Experiment byl realizován na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v roce 2020 a bylo v něm ověřováno celkem 30 taxonů jak domácích, tak introdukovaných okrasných trav.
Hlavním kritériem výběru konkrétních taxonů byla prosperita na suchých a slunných stanovištích a jejich vysoká estetická hodnota. Cílem experimentů bylo získat vstupní data potřebná pro následné sestavování vytrvalých směsí pro přímý výsev, které by se vyznačovaly vyšší estetickou hodnotou a vhodností použití v intravilánu měst. Výsledky experimentu potvrdily možnost použití vybraných okrasných trav pro tyto účely.
Záhony z přímého výsevu jsou jedním z méně běžných přístupů k navrhování bylinných vegetačních prvků. Jsou odrazem změny managementu ploch veřejné zeleně s důrazem na ekologii, ekonomiku, udržitelnost a estetické působení. Stále častěji se s nimi setkáváme nejenom v zahraničí, ale i u nás. Nejčastěji se jedná o záhony zakládané za pomoci letniček, které se rychle vyvíjí a k dosažení plné působnosti jim stačí pouze jedna vegetační sezóna. Díky své výrazné barevnosti poutají pozornost a projevují se silným estetickým působením. Mnohem méně častým, ale přesto možným, je zakládání záhonů přímým výsevem z vytrvalých taxonů. S takovýmto použitím trvalek je ale možné se zatím setkat velmi omezeně a pouze v zahraničí. Komplexně se této problematice věnují profesor James Hitchmough a Nigel Dunett ze Scheffieldské univerzity v Londýně (Hitchmough 2017). Mezi jejich nejvíce rezonující realizace patřily bezesporu směsi květin založené v Olympijském parku ve Stratfordu ve východním Londýně, který vznikl u příležitosti konání Olympijských her v roce 2012 a jehož hlavním rysem se staly právě ony rozlehlé kvetoucí plochy tvořené ze směsí vytrvalých i letničkových (Pictorial meadows 2019).
Rozdíly v použití směsí
Pro správné pochopení problematiky je nutné si uvědomit rozdíly mezi těmito vytrvalými směsmi a lučními směsmi nebo květnatými trávníky, s jejichž používáním se v České republice běžně setkáváme (Agrostis 2019; Planta Naturalis 2019). Vytrvalé směsi, které jsou předmětem zájmu tohoto příspěvku, se vyznačují vyšší estetickou hodnotou, způsobenou zastoupením kvetoucích bylin nejen původních, ale i nepůvodních taxonů. Ty zvyšují estetické působení směsi, zejména délku a výraznost kvetení. Dále se vyznačují minimálním nebo žádným zastoupením trav a pícninářských bylin. Tyto směsi jsou vzhledem k přítomnosti nepůvodních druhů určené pouze pro využití v intravilánu měst, kde je použití introdukovaných bylin přípustné (Dunnett, Hitchmough 2004; Hitchmough 2017) a kde je kladen důraz na vyšší estetické působení a atraktivitu pro občany. Tyto vytrvalé směsi navrhované za účelem dosažení maximální estetické působnosti (krásna) jsou často obohacovány také letničkami a dvouletkami pro zvýšení jejich atraktivity a díky letničkám i dosažení estetického působení již v prvním roce po výsevu. Na stanoviště nejsou vysévány s cílem velké dlouhověkosti, ale připouští se možnost jejich obnovy po třech až pěti letech od výsevu (Pictorial meadows 2019), aby byla udržena jejich vysoká estetická hodnota.*
Text a foto Ing. Kristýna Klasová, Ph.D., doc. Ing. Tatiana Kuťková, CSc., Ing. Jiří Martinek, Ph.D.,
MENDELU v Brně, ZF v Lednici
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 8/2021 s tématem měsíce Květinářství a školkařství.
