V příspěvku je zpracována historie okrasného školkařství a uvedeny základní ukazatele produkce okrasného školkařství od roku 1995. Prognóza ukazatelů okrasného školkařství je uvedena do roku 2011. Je prokázán význam a perspektivy nepotravinářského využití zemědělské půdy s pomocí metod matematické statistiky. Závěrem jsou uvedeny opomíjené skutečnosti zvyšující konkurenceschopnost okrasného zahradnictví v České republice. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu Ministerstva zemědělství NAZV „Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově“.
Diverzifikace aktivit zemědělců za účelem získání dalších příjmů do zemědělských rodin je zdůrazněna i v novém programovacím období Evropské unie v Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Okrasné zahradnictví, výroba biopaliv, obnova řemesel a řada dalších aktivit nabízí možné příjmy pro zemědělské podnikatele. V příspěvku se podrobněji zabýváme okrasným školkařstvím a jeho perspektivami nejen v České republice. Okrasné školkařství je nejnáročnějším úsekem školkařství a patrně i celého zahradnictví, což vyplývá z rozsáhlého sortimentu s nejrůznějšími technologiemi pěstování. Podíl okrasného zahradnictví Evropské unie na celkové výměře světového okrasného zahradnictví činí 12 % výměry jak je uvedeno ve zprávě EC Directorate–General for agriculture and rural development. Zároveň dosahuje evropské okrasné zahradnictví 42% podíl na světové produkci květin a hrnkových rostlin a tím se stává jedním z regionů světa s nejvyšší intenzitou na 1 ha. Plocha produkce okrasného školkařství v EU má tendenci být nepatrně zmenšena, ale hodnota produkce je stabilní a zvláště v okrasném školkařství má vzestupnou tendenci.
Materiál a metodický postup
V analytické části je nejprve uvedena historie okrasného školkařství v ČR a podklady jak ze šetření Svazu školkařů zpracovávané ve VÚKOZ Průhonice, tak i informace z vlastního terénního šetření. Pro vyhodnocení perspektivy okrasného školkařství do roku 2011 bylo použito metod matematické statistiky tj. korelačního počtu s pomocí programu Unistat. Rozložení zájmu o okrasné zboží v průběhu roku a rozložení prodeje produkce bylo provedeno šetřením ve vybraných předních školkařských firmách.
Produkce okrasného školkařství činila v EU v roce 2007 4,7 bil. €. podle Altmann, 2008. Počet školkařských firem dosáhl v EU 25 výše 17 783, přičemž majority jsou uváděny v Nizozemsko 31 %, v Německu 19 %, a ve Velké Británii 16 %. Podrobná šetření potvrzují narůstající tendenci v hodnotě produkce, jak je uvedeno v literatuře Bärtels 1988, a ve statistice okrasného zahradnictví EU.
V posledních letech zažívá evropské školkařství stabilní rozvoj ploch, produkce i obchodu. K nejvýznamnějším zemím se zahradnickou produkcí patří, vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám, Nizozemsko, kde se vyprodukuje 30 % veškeré evropské školkařské produkce. Produkce školkařských nizozemských podniků představuje při porovnání s produkcí ostatních složek zahradnictví nepodstatnou část, podílí se na světovém obchodu s okrasným školkařským zbožím kolem 25 %. Nizozemská školkařská produkce je charakteristická mimořádně malou průměrnou velikostí podniků, vysokým podílem exportu, odbornou organizovaností producentů, vysokou úrovní poradenství a kontrolou produkce. Mezi další významné producentské země v Evropě patří Francie, Dánsko, Itálie, Velká Británie, Německo a Belgie. Hodnota celkového importu okrasného zahradnictví v roce 2004 dosáhla hodnoty 649 mil. € s narůstající tendencí. Nejdůležitějšími exportními destinacemi pro okrasné školkařství jsou USA, Švýcarsko, Japonsko, Rusko a Kanada. Vývoj exportu produktů okrasného školkařství u Ruska se zvýšil z hodnoty 18 mil. € v roce 2000 na hodnotu 60 mil. € v roce 2004. Nárůst exportu okrasného zboží má výrazně stoupající tendenci bez výkyvů.
Vývoj okrasného školkařství v ČR je zpracován podle Situačních a výhledových zpráv MZe 2001, 2003, 2005, podle informací VÚKOZ, dále podle historie uvedené v Zahradnickém naučném slovníku, podle Bärtels, 1988 a vlastním zjišťováním. V Čechách počátky okrasného školkařství spadají do 17. století, v souvislosti s výstavbou sídel a zakládáním zámeckých zahrad. Po přechodném úpadku po třicetileté válce nastává v 18. století obnova a kvalitativní růst školkařství. Tehdy měli pražští zahradníci svůj cech a regule vyžadovaly odborné školkařské a sadovnické znalosti. V této době se zakládaly zámecké zahrady a parky věnované převážně okrasným rostlinám. Vzrůstal počet městského obyvatelstva a tím také zájem o okrasné rostliny. V první polovině 19. století již byly zaznamenávány výměry školek. Do 19. století spadá velký rozmach okrasného školkařství, k němuž přispěli osvícení příslušníci šlechty – kníže Kamil Rahan, baron Hugel, hrabě Canal Malabeila, hrabě Karel Chotek, baron Jakub Wimmer a další, ovšem také Česká zahradnická společnost v Praze. V roce 1849 bylo ve spolkové zahradě shromážděno na 3 500 druhů a odrůd a 50 tisíc vypěstovaných dřevin a keřů, které se předávaly zájemcům. Příznivý vývoj okrasného školkařství byl přerušen dvěma světovými válkami.
Krátce po vzniku samostatného Československa v roce 1918 vyvstala nutnost obhajovat zájmy školkařů společně. Na podnět předních školkařů Jaroslava Páva, Františka Langeneckera a Jaroslava Veselého se dne 15. ledna 1919 sešla přípravná schůze školkařů v Praze za účelem projednání založení Československého svazu školkařů. V té době činila výměra organizovaných školek přibližně 700 ha. Svaz zdárně vyvíjel svoji činnost až do začátku druhé světové války. V období první republiky byla školkařská výroba roztříštěna do mnoha zahradnických podniků, ale dobře fungovaly nadstavbové orgány státní správy a profesní samosprávy. Československé školkařství bylo zapojeno také do evropských obchodních řetězců a naše země patřila ke školkařsky nejvyspělejším zemím v Evropě. Dosažený stav přetrvával až do roku 1948 a období 1945 – 1948 bylo pro mnohé české živnostníky a podnikatele inspirující, ziskové a nadějné.
Celý text článku naleznete v tištěné formě časopisu Zahradnictví č. 7/2011.
Text a foto Ing. Helena Součková, CSc., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem
