Třešeň (Prunus avium L.) patří k velmi oblíbenému ovoci. Z významnějších ovocných druhů zraje nejdříve, první zralé třešně se objevují v teplejších oblastech na přelomu května a června. Převládá využití jako stolní ovoce, ovšem oblíbené jsou též kompoty, lze je zpracovávat i na džemy, mrazit apod. Odrůdy třešní se z pomologického hlediska dělí na srdcovky, tmavé chrupky, pestré chrupky, světlé chrupky a polochrupky.
Plocha intenzivních sadů je v posledních letech poměrně stálá, poklesla jen velmi málo. Úspěšné pěstování v intenzivních sadech vyžaduje velké množství ruční práce při sběru a použití technologií omezujících riziko poškození pozdními jarními mrazy v době květu, pukání plodů v době jejich dozrávání a také poškození ptactvem, zejména špačky. Vzhledem k nedostatku srážek v posledních letech nebo jejich velmi nerovnoměrnému rozložení v průběhu vegetace se neobejdeme ani bez kapkové závlahy. Toto vše vede k poměrně vysoké ceně třešní na trhu a zároveň značně zvyšuje náklady, proto pěstitel hledá, kde by bylo možno alespoň trochu uspořit. Jedna z možností je ušetřit za chemickou ochranu proti vrtuli třešňové. Pokud se soustředíme na pěstování velmi raných a raných odrůd srdcovek a polochrupek, není nutno tyto ošetřovat proti vrtuli třešňové – červivosti třešní. V posledních letech bylo v ČR vyšlechtěno několik zajímavých odrůd srdcovek a polochrupek, které se kvalitativně blíží středně raným a pozdnějším odrůdám chrupek. Pokud tyto chceme pěstovat, chemickému ošetření proti červivosti (vrtuli třešňové) se nevyhneme. Chrupky mají většinou tužší konzistenci dužniny, a jsou tak považovány veřejností za „kvalitnější“.
Třešně jsou náročné na stanoviště, zejména z hlediska jejich náchylnosti na poškození dřeva, pupenů a květů mrazem. Nesnáší mrazové kotliny a stanoviště vystavená mrazivým severním větrům. Vyžadují teplé polohy, půdy hluboké s dostatkem vápníku, lehčí, propustné, ne příliš suché, nesnáší vyšší hladinu spodní vody a zamokřená stanoviště, kde stromy namrzají, trpí klejotokem a odumírají.
V minulosti byly používány převážně generativně množené podnože (řada P-TU- zvané ptáčnice), na nichž naštěpované odrůdy rostou velmi bujně. V současnosti jsou mimo ptáčnic ve Státní odrůdové knize zapsány i slabě rostoucí podnože (řada P-HL-, ad.), vhodné pro pěstování třešní v nízkých tvarech.
Třešně jsou většinou cizosprašné, přičemž některé odrůdy se v důsledku inkompatibility mezi sebou neoplodňují. V současnosti se hlavně v zahraničí, ale i u nás objevují i samosprašné odrůdy, avšak cizosprašné stále převládají. Při výsadbě proto pamatujeme na kombinaci odrůd, které současně kvetou a vzájemně se oplodňují. Pozdě kvetoucí třešně je možno vysazovat v kombinaci s raně kvetoucími višněmi.
Sortiment odrůd
Ve Státní odrůdové knize ČR je v současné době zapsáno 30 odrůd plodových odrůd třešní s úředním popisem a mimo to ještě 46 odrůd s úředně uznaným popisem, což jsou převážně odrůdy staré krajové s malým nebo pouze lokálním významem. Převažují odrůdy českého původu, velmi kvalitní, jejíchž šlechtěním se dlouhodobě velmi úspěšně zabývá Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o. Kromě toho se u nás vyskytuje ještě celá řada ať už starších nebo novějších odrůd třešní zahraničního původu.
Pro běžného ovocnáře je někdy složité se v této poměrně pestré nabídce orientovat, proto níže najdete stručný popis odrůd, které jsou vhodné pro pěstování v komerčních sadech. Nejedná se o úplný výčet, spíš stručný průřez sortimentem. Odrůdy jsou řazeny v abecedním pořadí.
Burlat
Raná tmavá polochrupka pocházející z Francie, zraje ve 2. třešňovém týdnu. Strom roste bujně až velmi bujně, koruna má polovzpřímený habitus. Plod je velký, zploštělý, se stopkou krátkou až středně dlouhou a středně tlustou. Slupka je hnědočervená, se světlejšími lenticelami. Dužnina je středně tuhá, tmavě červená, nasládlá až sladká, aromatická, velmi dobrá. Šťáva má purpurovou barvu. Pecka je středně velká. Plodnost je brzká, středně velká. Odolnost proti pukání plodu je malá. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum, ale i pro zpracování. Vzhledem k bujnému růstu je vhodné tuto odrůdu štěpovat na vegetativně množené podnože.*
Text a foto Bc. Tomáš Jan, ÚKZUZ, Národní odrůdový úřad
Celý text článku včetně popisu doručených odrůd třešní naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 3/2022.
