Jablka jsou nejčastěji konzumované čerstvé ovoce v Evropské unii, s výjimkou Španělska, kde spotřebitelé dávají přednost pomerančům. Výhodou jablek je možnost celoročního skladování a distribuce konzumentům, vysoký obsah zdraví prospěšných látek, minerálů a vlákniny. Celosvětová tržní produkce jablek se v posledních pěti letech pohybovala přibližně od 74 mil. do 76 mil. tun ročně. Zvolna stoupá podíl Číny (z téměř 52 % v marketingovém roce 2015/16 na 54 %). Naproti tomu podíl Evropské unie klesl z 16,7 % na zhruba 15 %. Produkci nejvíce zvýšily Rusko, kde vláda ovocnáře silně podporuje, Indie, Turecko a Brazílie. V zemích EU se pěstuje zhruba dvacet pět odrůd jablek s produkcí alespoň 10 tis. tun ročně. Největší podíl má odrůda Golden Delicious, kterou preferují italští, francouzští, španělští a portugalští ovocnáři. Této odrůdy se loni v EU sklidilo přes 2,3 mil. tun, což představuje 3% meziroční pokles.
V Německu a v Belgii převládá odrůda Jonagold a její klony (v EU sklizeno 431 tis. tun, meziročně o čtvrtinu méně), v Polsku a v Maďarsku Idared (v EU 552 tis. tun a pokles o 55 %). Nemalá část produkce jablek (30–40 %) se v členských zemích EU zpracovává. Vyrábí se z nich např. koncentrovaná šťáva, cider, pyré, zavařují se či jinak konzervují nebo se loupou pro potřeby pekáren. Objem zpracování se v jednotlivých členských zemích velice liší. V Řecku a skandinávských zemích je prakticky nulový, naproti tomu v Maďarsku se zpracovává přes 70 % sklizených jablek. Mezinárodní obchod není příliš rozsáhlý. Předmětem mezinárodní směny je zhruba 9 % tržní produkce, to znamená, že vývoz se pohybuje mezi 6–6,6 mil. tun. Pozici největšího vývozce jablek si několik let udržuje Čína, jejíž export v marketingovém roce 2020 dle předpokladu lehce přesáhne milion tun. Následují Evropská unie (975 tis. tun) a USA (860 tis. tun). Největším světovým trhem pro producenty jablek zůstává Rusko, kde spotřeba zvolna stoupá a dosáhla přibližně 1,9 mil. tun ročně (zdroj: https://retailnews.cz/2020/04/17). Ruské embargo dovozu četných potravin tvrdě zasáhlo hlavně polské pěstitele ovoce, kteří se přeorientovali na náhradní trhy, ale jenom s částečným úspěchem. Jejich největším odběratelem je Bělorusko, odkud se polská jablka následně reexportují do Ruska. Evropské potraviny, zejména ovoce, se tak například do ruských obchodů dostávaly jako produkce běloruská.
Na cestě k ekologické produkci
Odrůdovou skladbu v nově zakládaných výsadbách jabloní v Evropě ovlivňují zejména lokální klimatické podmínky v jednotlivých pěstitelských oblastí, tradice jednotlivých zemí, způsoby prodeje a podobně. Důležitým faktorem ovlivňujícím zakládání nových výsadeb jabloní jsou požadavky Evropské komise v oblasti zemědělství. Evropská komise vyhlásila velkorysý plán „Zelená dohoda pro Evropu“ (Green Deal), jejíž základem je strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork; https://ec.europa.eu/food/farm2fork) umožňující vytvořit příznivé potravinové prostředí, které usnadní volbu zdravého a udržitelného stravování, napomůže zdraví a kvalitě života spotřebitelů a sníží se náklady na zdravotní péči v celé evropské společnosti. Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ si klade za cíl urychlit přechod k udržitelnému potravinovému systému EU, který by měl mít neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí, pomoci zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se jejím dopadům, zvrátit ztrátu biologické rozmanitosti, zajistit potravinovou bezpečnost, výživu a veřejné zdraví a zajistit, aby měl každý Evropan přístup k dostatečnému, výživnému a udržitelným potravinám, zachovat cenovou dostupnost potravin a současně dosáhnout spravedlivější ekonomické návratnosti, podpořit konkurenceschopnost dodavatelského odvětví EU a podporovat spravedlivý obchod. Prioritami plánu je zajištění zdravých, cenově dostupných potravin, ochrana životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a zvýšení produkce ekologického zemědělství.
Evropané se stále více zajímají o otázky životního prostředí, zdraví, společnosti, etiky a více než kdykoli předtím hledají hodnoty i v potravinách. Chtějí, aby potraviny byly čerstvé, méně zpracované a získané udržitelným způsobem šetrným k životnímu prostředí. Během stávající pandemie se hlasitěji ozývalo volání po zkrácení dodavatelských řetězců. Používání chemických pesticidů a hnojiv v zemědělství přispívá ke znečištění půdy, vody a ovzduší. Evropská komise přijme opatření ke snížení závislosti na používání chemických pesticidů, a to o 50 % používání chemických pesticidů do roku 2030. Přebytek živin v půdě je hlavním zdrojem znečištění životního prostředí. Komise bude jednat s cílem snížit ztráty živin vyplavováním nejméně o 50 % a zároveň zajistit, aby nedošlo ke zhoršení úrodnosti půdy s požadavkem do roku 2030 snížit používání hnojiv nejméně o 20 %. Ekologické zemědělství je postup šetrný k životnímu prostředí, který je třeba rozvíjet, komise podpoří rozvoj oblasti ekologického zemědělství v EU s cílem dosáhnout 25% podílu celkové zemědělské půdy v rámci ekologického zemědělství do roku 2030. Požadavek Evropské komise na snížení závislosti zemědělců na používání pesticidů mění přístup pěstitelů, tedy i ovocnářů. Ovocnáři budou muset přizpůsobit technologii pěstování v několika oblastech. Zejména v používání herbicidů bude nezbytné používat bezchemické technologie (mechanické obdělávání atd.). V oblasti probírky plodů se neobejdou bez mechanizované probírky květní násady, v oblasti výživy a biodiverzity se budou využívat přísevy kvetoucích bylin s fixací vzdušného N v meziřadí a pravidelná obnova porostu v meziřadí umožňující lépe hospodařit se živinami a snižovat dávky hnojiv.
Rezistence vůči strupovitosti
Důležitou roli budou sehrávat odrůdy s trvalou rezistencí vůči patogenu Venturia inaequalis způsobující strupovitost jabloně. Pěstování nových moderních rezistentních odrůd s kumulací genů rezistence přispěje k výraznému snížení potřeby chemických fungicidů u ovocnářů. Přední šlechtitelské stanice zaměřené na jabloně dlouhodobě pracují na tvorbě těchto odrůd s kumulovanými geny rezistence a první nadějné odrůdy jsou testovány v poloprovozních výsadbách. Iniciativa VINQUEST zahájená v roce 2009 přinesla první užitečné informace pro šlechtitele nových odrůd jabloní s rezistencí ke strupovitosti. Až na několik výjimek, jako je např. odrůda Regia, která obsahuje dva geny rezistence Rvi2 a Rvi4 a odrůda Murray nesoucí gen Rvi5, všechny v současné době dostupné odrůdy s rezistencí ke strupovitosti jabloně nesou gen rezistence označený Rvi6 (dříve označovaný Vf) získanou z genotypu Malus floribunda 821. Tento gen rezistence je však překonán od roku 2004 v řadě regionů v Evropě, a proto by příští generace odrůd s trvalou rezistencí měla nést jiný gen rezistence nebo obsahovat kombinaci Rvi6 genu s jinými geny rezistence, případně začlenění genotypů s polygenní rezistencí. Frekvence prolomení genů rezistence patogenem V. inaequalis a geografická distribuce ras strupovitosti schopných způsobit toto prolomení jsou důležité poznatky pro tvorbu nových odrůd s trvalou rezistencí k patogenu V. inaequalis. Jako nejvíce slibné geny resistence pro použití ve šlechtění odrůd s trvalou resistencí se podle výsledků iniciativy VINQUEST ukazují geny Rvi5, Rvi11, Rvi12, Rvi14 a Rvi15 s malou frekvencí prolomení resistence. Jak se očekávalo, geny resistence Rvi1, Rvi3 a Rvi8 byly často překonávány a tyto geny tudíž mají malý význam pro šlechtění na trvalou rezistenci jabloní ke strupovitosti. Naopak geny rezistence Rvi2, Rvi4, Rvi6, Rvi7, Rvi9 a Rvi13 jsou podle dosažených výsledků iniciativy VINQUEST stále využitelné ve šlechtění, ale jejich použití je podmíněno pouze v rozšířené kumulaci dalších genů rezistence v jednom genotypu. Přední šlechtitelské stanice zaměřené na jabloně dlouhodobě pracují na tvorbě těchto odrůd s kumulovanými geny rezistence a první nadějné hybridy jsou testovány v poloprovozních výsadbách.
Odrůdová skladba je odlišná
Odrůdová skladba v nově zakládaných výsadbách v Evropě je odlišná v jednotlivých zemích a je závislá na mnoha faktorech. V italské oblasti Val di Non a Val di Sole jsou ovocnáři sdružení do konsorcia s názvem Melinda (www.melinda.it), kde je šestnáct členských družstev s více než dvěma tisíci pěstiteli s intenzivním ovocnářství s výnosy jablek 60 až 70 t/ha v integrované produkci. Konsorcium si v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) klade za cíl urychlit přechod k udržitelnému potravinovému systému. Oblast ležící v nadmořské výšce 450 až 1 200 m se vyznačuje specifickými klimatickými a půdními podmínkami, díky nimž je po staletí jednou z nejvíce vhodných míst pro pěstování jablek na světě. Jablko z Val di Non jako první v Itálii získalo známku EU za zachování typičnosti. Odrůdy, které se mohou pochlubit tímto uznáním, jsou Golden Delicious, Red Delicious a Renetta Canada, vypěstované ve Val di Non a Val di Sole, díky nimž jsou tato údolí známé ve světě svými jablky. Ovocnáři v této oblasti vsadili na výsadbu nových klubových odrůd, jako jsou Morgana®, Gradisca, Sweetango®, Lumaga Galant®, Isaaq®, Tessa® a Kissabel®. Výsadbě předcházel podrobný průzkumu trhu. Zejména odrůda Kissabel® známá růžovým zbarvením dužniny získala pozitivní odpověď od spotřebitelů, kteří ocenili koncept krásného jablka s jedinečnou chutí plodů, vysokým obsahem zdraví prospěšných látek a ceněny jsou též její organoleptické vlastnosti. V zájmu ochrany životního prostředí musí pěstitelé ovoce v konsorciu Melinda dodržovat jak výrobní předpisy schválené Evropským společenstvím (známka Mela Val di Non), tak předpisy konsorcia Melinda, tj. respektování ovocného sadu jako nedílné součásti ekosystému a pěstování a ochrana rostlin metodami s nízkým dopadem na životní prostředí. Od roku 2008 začala Melinda podporovat a rozšiřovat ekologickou produkci jablek. Tento program a jeho následné úpravy přinesly konsorciu první místo v rozšiřování ekologické produkce jablek v Itálii. Program se rok od roku zvyšuje, v současné době převádějí více než 175 hektarů sadů z IPM na ekologickou produkci a předpokládají, že v příštích pěti letech dosáhnou v ekologii výměry celkem 500 hektarů s produkcí přibližně 20 000 tun jablek. Není to lehký úkol, neboť tato oblast je známá malou výměrou sadů s průměrnou velikostí 1,5 ha na jednoho pěstitele. Konsorcium Melinda poskytuje finanční podporu svým členům při přechodu a přiřazení výsadeb do ekologické produkce jablek. Není snadné, aby jedna ovocnářská farma sama přešla na ekologickou produkci, předpokladem je vytvoření „ekologických ostrovů“ s finanční podporou konsorcia na proces přeměny, nárůstem specializovaných odborníků a školení pro ovocnáře.
Proces přeměny systému pěstování a ochrany jabloňových sadů s nízkým dopadem na životní prostředí lze sledovat i v dalších ovocnářsky vyspělých zemích Evropy. Francouzská skupina NOVADI (https://cepinnovation-novadi.com/) skládající se ze šestnácti ovocných školek se zaměřuje na školkařskou produkci pro profesionální pěstitele. Skupina NOVADI již více než 20 let provozuje společně s INRA (národní ústav pro zemědělský výzkum) šlechtitelský program nových odrůd jabloní, založený na výběru odrůd jablek s rezistencí ke strupovitosti. Francouzští ovocnáři se zaměřují na pěstování nových regionálních odrůd vyšlechtěných ve Francii, které jsou prodávány v místních supermarketech. Tyto odrůdy se vyznačují méně náročnými pěstitelskými požadavky na ochranu vůči chorobám, zajišťující tak dvojitou záruku pro spotřebitele, tedy produkci ovoce s nízkým obsahem reziduí pesticidů se současným nízkým dopadem na životní prostředí. I v dalších zemích EU se pěstitelé jabloní při zakládání nových výsadeb soustřeďují na novinky ze šlechtitelských programů. Uplatňují se například odrůdy Natyra®, Bonita, Isaaq®, Inored Story®, Lumaga Galant® a řada dalších, které nahrazují současně pěstované odrůdy Rubens, Pinova, Elstar, Gala, Jonagold, Pink Lady, Kanzi, Jazz, Fuji, Braeburn a podobně.
Šlechtění stále pokračuje
Uvádí se, že na světě existuje více než 30 000 odrůd jablek. Každá chutná výjimečně, vypadá jinak, má jinou skladovací kapacitu, jinou trvanlivost a požaduje určité klima. Přesto neexistuje univerzální odrůda jabloně vhodná do všech pěstitelských oblastí, vyhovující pěstitelům a splňující požadavky všech konzumentů. Šlechtitelské programy, které byly v minulosti financovány státními zdroji, jsou často financovány soukromými společnostmi, mnoho hybridů je chráněno testovacími smlouvami doplněné rozličnými doložkami. Soukromými společnostmi je vyvíjen velký tlak v krátkodobém časovém horizontu, aby vložené investice byly co nejdříve ziskové. V současné době šlechtitelé ve více než osmdesáti šlechtitelských programech jabloní na celém světě neustále pracují na tvorbě nových odrůd, selekci, testování a představení nových hybridů zajišťující neustálou inovaci pěstitelských systémů a zajišťující současně nízké zatížení životního prostředí při zachování biodiverzity ekosystémů.
Text a foto
Ing. Radek Vávra Ph.D., VŠÚO Holovousy s.r.o.
Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.
