Dnem přistoupení České republiky k Evropské unii (EU) začíná platit na našem území legislativa unie. V oblasti odrůd je pro pěstitele a množitele z tohoto pohledu zajímavý zejména institut dvou Společných katalogů odrůd druhů zemědělských rostlin a odrůd druhů zelenin.
Jsou to úřední seznamy odrůd sestavované Evropskou komisí na základě národních katalogů odrůd jednotlivých členských států. Existence národních katalogů odrůd (u nás Státní odrůdová kniha) je tedy zachována a systém národní registrace je jedinou možností pro vstup odrůdy do společného katalogu. Nové odrůdy jsou zde začleňovány po oznámení (notifikaci) o registraci odrůdy příslušným odrůdovým úřadem členského státu. Neexistují žádné odrůdové zkoušky na úrovni EU, vždy jde o vyzkoušení odrůdy na území některého z členských států.
Legislativně je vedení katalogů ošetřeno ustanoveními Směrnic Rady 2002/53/ES a 2002/55/ES. Tyto směrnice stanovují podmínky pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůd jen určitých druhů. Seznam druhů závazný pro Českou republiku je uveden v zákoně č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), jako jeho příloha č. 1 (tzv. druhový seznam). Upozorňujeme, že nadále nelze registrovat odrůdu jiného druhu zemědělských rostlin a zelenin, než který je uveden v druhovém seznamu uvedeného zákona.
Společné katalogy odrůd vycházejí v Úředním věstníku Evropských společenství (Official Journal), nebo jsou k dispozici v elektronické podobě na Internetu v systému CIRCA.
V podmínkách EU se ochrana práv k odrůdám řeší ve dvou úrovních: lze využít některý ze systémů národní ochrany duševního vlastnictví, a to v jednom nebo více státech nebo lze požádat o udělení odrůdových práv společenství platných v celém společenství.
Základním principem druhého systému je udělení ochranných práv vztahujících se na celé území společenství na základě jedné žádosti, jednoho administrativního řízení a jedněch technických zkoušek. Práva lze udělit k odrůdám všech druhů rostlin na základě splnění požadavku novosti, odlišnosti, uniformity, stálosti a odpovídajícího názvu. Odrůdová práva společenství nelze kumulovat s dalšími formami ochrany duševního vlastnictví, jako jsou např. národní ochranná práva nebo patent. Pokud je odrůda k datu přístupu chráněna zároveň v České republice (zákon č. 408/2000 Sb.) a odrůdovým právem společenství, nelze uplatňovat práva a povinnosti plynoucí z národní ochrany po celou dobu působení odrůdových práv společenství (tzv. „spící“ ochrana). Účinnost národní ochrany práv může být obnovena, pokud z jakýchkoliv důvodů odrůdová práva společenství zanikla a u národní ochrany práv ještě neuplynula zákonná doba trvání. V praxi to znamená, že odrůda požívající odrůdová práva společenství, která se mohla před vstupem do EU v přistupujících státech využívat bez licenčních poplatků, může být po vstupu využívána jen na základě licence.
Vzhledem k tomu, že odrůdová práva společenství začínají na našem území platit dnem přístupu, lze každému množiteli a pěstiteli doporučit, aby si ověřil, zda práva k odrůdě jím pěstované či množené nejsou chráněna na úrovni společenství, nebo zda nebyla o udělení této ochrany podána žádost. Tyto údaje lze spolu s dalšími informacemi najít na internetové stránce odrůdového úřadu společenství na adrese htttp://www.cpvo.eu.int.
