Vzhledem k tomu, že třešně jsou globálně obchodovaným zbožím, je jejich skladování klíčovou součástí distribučního řetězce. Plody jsou náchylné k poškození tlakem během sklízení, třídění a balení, což může vést k povrchovým poruchám plodů a zkracování doby trvanlivosti během několikadenního skladování v chladírnách. Výběr genotypů odolných vůči těmto poruchám je zásadní pro pěstitele i šlechtitele.
Hodnotila se odolnost genotypů HL 10100, HL 10157, HL 10072, HL 13577, Sweetheart a Van. Hodnocení velikosti plodů, pevnosti a obsahu refraktometrické sušiny bylo prováděno ihned po sklizni a po 21denním skladování při 1,5 °C v balení s modifikovanou atmosférou (MAP) v Xtend® sáčcích (typ Cherry 5 kg, StePac, Izrael), které snižují obsah kyslíku a zvyšují obsah oxidu uhličitého a relativní vlhkost na 90–95 %. Poškození způsobené tlakem 0,5 N bylo indukováno na plodech před skladováním. Odolnost všech genotypů vůči povrchovým deformacím po skladování byla vyhodnocena pomocí indexu poškození. Současně byl zkoumán vliv stupně zralosti na výskyt tohoto poškození, přičemž ovoce bylo sklízeno 3 dny před plnou zralostí a v okamžiku zralosti. Časně sklizené plody byly odolnější než plně zralé. Mezi genotypy byly zaznamenány rozdíly v odolnosti vůči poruše. U genotypů HL 10072 a HL 13577 bylo zjištěno vysoké procento nepoškozených plodů, 97,3 % a 73,0 %, pro dříve sklizené třešně. Naopak odrůdy Sweetheart a Van měly pouze 4,9 % a 15,9 % nepoškozených plodů. Genotypy odolné vůči povrchovým deformacím budou využity pro šlechtění nových odolných odrůd sladkých třešní.
Experimenty byly provedeny v třešňovém sadu v Holovousích (východní Čechy) v letech 2019–2021. Místo má roční průměrnou teplotu 8,4 °C a srážky 663,5 mm. Stromy v sadu byly vysazeny v rozestupech 5,0 × 1,5 m v roce 2008. Odrůdy třešní rostly na podnoži Gisela 5 a stromy byly vedeny s centrálním osou se stejnoměrně rozloženými a dobře rozvinutými kosterními větvemi. Každoroční řez byl prováděn od března do dubna. Meziřadí mezi stromy bylo zatravněno a udržováno sečením 3x ročně. Příkmenný pás byl udržován bez plevele pomocí aplikací herbicidů. Byly dodržovány standardní postupy pro ochranu rostlin a výživu stromů.
Šest odrůd třešní bylo sklizeno ve dvou fázích zralosti podle barvy slupky a skladováno při 4 °C po dobu 4 hodin před prováděním poškození (Kappel et al., 2006). Analýzy ovoce byly provedeny dvakrát v intervalu dvou až tří dnů během vývoje plodů. První vzorkování bylo provedeno 3 dny před sklizňovou zralostí. V každém termínu byly ručně sklizeny čtyři opakování po 50 kusech plodů každé odrůdy z vnější části koruny. Ovoce bylo bez viditelných vad. Padesát kusů každé odrůdy bylo použito k charakterizaci parametrů zralosti. Refraktometrická sušina (°Brix.) byla měřena pomocí digitálního refraktometru (Hanna HI 96801, USA). Průměr plodu (mm) a pevnost plodu (g cm-1) byly měřeny pomocí špičky 25 (6 mm) od Agrosta Winterwood (Agro technologie, Francie) (obr. 1). Ovoce bylo umístěno na otočný stůl pravou půlkou směrem dolů, švem ovoce směřujícím doleva a stopkou směřující dovnitř otočného stolu. Barva plodu byla určena podle PNW Dark Sweet Cherry Development Index Chart (Oregon State University, USA).*
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2023.
Text a foto Ing. Pavol Suran, VŠÚO Holovousy s.r.o.
Poděkování: Článek byl uveřejněn za podpory projektu QK21010200.
Článek byl odborně recenzován. Použitá literatura je dostupná u autora.
