Letošní odhad sklizně ovoce je v porovnání s dlouhodobým průměrem i s průměrem roku 2004 asi o jednu čtvrtinu nižší. Celková plocha plodných intenzivních ovocných sadů je přitom přibližně stejná jako v roce 2004 (mírný nárůst o 420 ha).
Hlavním faktorem, který v letošním roce snížil výši sklizně byly především jarní mrazíky ve druhé dubnové a v období „ledových mužů“. Praskání a hnití plodů způsobily červencové dešťové srážky u pozdních odrůd třešní, u višní a raných meruněk.
Zima a jarní mrazíky
Průběh teplot v zimním období se pohyboval mírně nad teplotním normálem. Přesto, že docházelo často k teplotním zvratům, nedošlo plošně k žádnému poškození ovocných dřevin zimními mrazy. Částečné poškození bylo pouze lokální. Násada květních oček i vlastní kvetení u ovocných stromů bylo v rámci normálu, takže se dala očekávat v intenzivních ovocných sadech průměrná sklizeň ovoce. Hlavním faktorem, který v letošním roce snížil výši sklizně byly jarní mrazíky, u ranných odrůd meruněk také předjarní mrazy. Největší poškození jarními mrazíky přišlo v druhé dubnové dekádě, ve dnech 21. až 23. 4., kdy se ranní minimální teploty pohybovaly v rozmezí od -2,0 do -8, 0C. Další vlna jarních mrazíků přišla v období „ledových mužů“, kdy teploty poklesly na -3,5 0C. Obě studené vlny přišly od západu a při jasné obloze, což znamenalo rychlý vzestup ranních a dopoledních teplot slunečním svitem a tím i značné poškození mladých plůdků u meruněk, kvetoucích květů u broskvoní, třešní, částečně višní a také květních poupat u ostatních ovocných druhů. Největší poškození je všeobecně na západní a střední části republiky, směrem k východu se poškození snižuje a na východ od nás (Slovensko) je pouze lokální.
Vliv srážek
Průběh vodních srážek na začátku a v první polovině vegetačního období se pohyboval v rámci normálu, nicméně v měsíci červnu byl úhrn srážek na úrovni 20 – 50 % normálu. Naopak v červenci byl značně nad dlouhodobým normálem, ve výši 150 – 300 % podle pěstitelských oblastí. Velké dešťové srážky způsobily praskání a hnití plodů u pozdních odrůd třešní, částečně u višní a raných odrůd meruněk. Celková prognózovaná produkce letošního roku je na úrovni 147 146 t, což je 72,7 % ve srovnání s rokem 2004 a 87,3 % s průměrem let 1993 – 2004.
Prognóza sklizně
Letošní odhadovaná sklizeň jablek 119 447 t, s výnosem 13,16 t/ha je čtvrtá nejnižší od roku 1993. Odhadované výnosy u jednotlivých odrůd: ´Topaz´ 18,0 t/ha, ´Šampion´ 17,4 t/ha, skupina ´Jonagold´ 17,01 t/ha, ´Idared´ 15,4 t/ha, ´Golden Delicious´ 15,1 t/ha, ´Gala´ 14,0 t/ha,, ´Gloster´ 13,3 t/ha, sk. ´Rubín´ 12,4 t/ha, ´Melrose´ 11,3 t/ha, ´Rubinola´ 9,8 t/ha, ´Melodie´ 9 t/ha, ´Spartan´ 8,5 t/ha, sk. ´Red Delicious´ 6,3 t/ha. Všeobecně nejvíce byly poškozeny jabloně ve Středních, Jižních, Západních a Severních Čechách. Průměrné výnosy se zde pohybují kolem 10 t/ha. Z odrůd jsou pak nejvíce poškozeny odrůdy skupiny ´Red Delicious´ a jeho kříženci, ´Spartan´ a letní odrůdy.
U hrušní dosahuje prognózovaný průměrný výnos 5,6 t/ha, což je pod úrovni dlouhodobého průměru. Při celkové sklizni 1991 t se jedná 88 % v porovnání s rokem 2004. Předpokládané výnosy u jednotlivých odrůd: ´Williamsova čáslavka´ 9,1 t/ha, ´Clappova´ 8,7 t/ha, ´Pařížanka´ 8,6 t/ha, ´Boscova lahvice´ 8,4 t/ha, ´Bohemica´ 7,1 t/ha.
Třešně měly všeobecně velmi dobrou násadu květů, ale poškození květů jarními mrazíky bylo značné, což znamená, že odhadovaný celkový výnos ve výši 1325 t dosahuje 54 % sklizně roku 2004. Navíc je předpoklad, že celková sklizeň bude ještě mnohem nižší z důvodů popraskaní a hnití plodů po vydatných deštích v době zrání plodů, především u pozdních odrůd.
Višně měly velmi dobrou násadu květních oček. Poškození květů bylo největší u skupiny odrůd maďarského původu. Výskyt moniliového úžehu květů byl minimální a to pouze u citlivějších odrůd. Odhad celkové sklizně je na úrovni 9742 t, což je 83,5 % sklizně roku 2004.
Meruňky měly všeobecně vysokou násadu květů, částečně nižší byla u odrůdy ´Velkopavlovická´. Infekce moniliového úžehu květů byla malá, přesto u chemicky neošetřených stromů citlivých odrůd k moniliovému úžehu, došlo k významnému poškození květů a jednoletých výhonů. Poškození květů a plůdků pozdními jarními mrazíky bylo velmi vysoké a plošné, pouze v chráněných lokalitách a v uzavřených osadách bylo toto poškození minimální. Z odrůd byla nejvíce poškozena ´Velkopavlovická´, nejméně pak odrůdy ´Karola´, ´Leskora´, ´Bergeron´ a ´Orange Red´. Odhadovaná sklizeň ve výši 1,83 t/ha je asi o 20 % nižší než je dlouhodobý průměr. U raných odrůd došlo k popraskání a nahnití plodů a část produkce asi nebyla z ekonomických důvodů vůbec sklizena.
Broskvoně měly všeobecně dobrou násadu květů. Kadeřavost listů broskvoní byla zaznamenána v malé míře a to pouze ve výsadbách s nízkou úrovní chemické ochrany. V důsledku poškození květů pozdními jarními mrazy, špatnému odkvětu i mírnému poklesu ploch je očekávaná celková sklizeň v ČR pouze ve výši 5233 t, což je 92,2 % roku 2004. Očekávaný průměrný výnos 4,12 t/ha je pátým nejnižším výnosem od roku 1993.
U slivoní byla průměrná násada květních oček, které byly poškozeny pozdními jarními mrazy. Celková prognóza sklizně ovoce je na úrovni 5446 t, při průměrném výnosu 5,89 t/ha. I přes nárůst ploch plodných sadů švestek o 212 ha je celková sklizeň o přibližně 20 % nižší než sklizeň v roce 2004.
Drobné ovoce mělo násadu květenství všeobecně dobrou, ale po odkvětu se projevilo částečné sprchnutí a především poškození jarními mrazíky u odrůd černého a částečně červeného rybízu. U angreštu došlo také k poškození pozdními jarními mrazíky. Odhadovaná celková sklizeň u angreštu dosáhne 47 t, což je o 15 % méně než sklizeň v předešlém roce, u rybízu červeného a bílého je předpoklad sklizně 2511 t (80 % roku 2004), u rybízu černého je předpokládaná celková sklizeň na úrovni 208 t (93 % roku 2004), u malin se předpokládá celková sklizeň ve výši 49 t (73 % sklizně roku 2004).
