(ČTK) Červencové počty hrabošů nedosahují kalamitních stavů. Pracovníci zemědělského ústavu vysledovali 86 aktivních východů z nor na hektar, což znamená meziměsíční snížení o 23 procent. Ústav proto výhledově sníží monitoring těchto škůdců. Od srpna také neuděluje ústav možnost pokládání jedu proti hlodavcům přímo na zemědělskou půdu rozhozem, nadále se tak smí dávat pouze do nor, sdělila dnes ČTK za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková.
Podle ústavu nebyly hlášené žádné úhyny jiných zvířat na jed než právě hrabošů. Aktivní východ z nory (AVN) je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem.
"V ozimých plodinách se průměrné hodnoty pohybovaly na úrovni 15 AVN/ha, tedy 0,07násobku prahu škodlivosti. Hodnoty populací v trvalých kulturách se v průměru pohybovaly na úrovni 119 AVN/ha, tedy 0,6násobku prahu škodlivosti," uvedl ústav.
Počty hrabošů jsou nižší než loni i předloni, ústav proto předpokládá, že se populace hlodavců dostaly po dvou letech do útlumu. Kalamitu nezjistili pracovníci v žádném ze sledovaných okresů. Podle ústavu je však možné, že v srpnu se počty hrabošů zvýší, neměli by ale významněji poškodit zemědělské plodiny.
Ústav v dubnu znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na povrch půdy. Schválení těchto postupů jsou stejně jako loni znovu individuální. "Vedle aplikace zvýšenou dávkou do nor je na omezené období a ve výjimečných případech možná i povrchová aplikace. Ta je na jednotlivých pozemcích podmíněná individuálním posouzením inspektory ÚKZÚZ, není povolena plošně," uvedl již dříve ústav. Rozhoz na povrch půdy byl nahlášený v 18 případech, zemědělci více hlásili dávání jedu do nor.
Jed na hraboše se mohl pokládat na povrch půdy i loni ve druhé polovině roku. Zemědělci tehdy nahlásili 829 aplikací jedu, z toho v 558 případech šlo o vhazování jedu do nor, ve 156 případech o větší dávky nad dva kilogramy na hektar do nor a ve 115 případech pokládáním na povrch půdy. "V období podzimních mimořádných opatření nebyl prokázán žádný případ otravy necílových organismů rodenticidem. Opětovně se potvrdil předpoklad, že při dodržení všech stanovených podmínek je riziko otrav naprosto minimální, a to ani při výjimečném povolení aplikace rodenticidů rozhozem na povrch pozemků," uvedla již dříve mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Boj proti přemnoženým hrabošům se v předloňském roce stal předmětem sporů. ÚKZÚZ předloni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR, ministerstvo zemědělství však po kritice od ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Po plošné aplikaci jedu na Moravě se našlo téměř 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. ÚKZÚZ však uvádí, že za předloňský rok uložil pouze pět pokut za nenahlášenou aplikaci jedu. Následně se jed mohl používat lokálně.*
