Pěstební plochy meruněk a broskví se od roku 1990 zmenšily z původních 5000 hektarů téměř na polovinu. Příčinou je zejména nižší odbyt ovoce kvůli likvidaci konzerváren, s čímž souvisí i zastavení nové výsadby.
Rozvoj sadů je podmíněn především změnou pěstebního systému, odrůdové skladby a technologie.
Čeští producenti vyprodukují přibližně 15 000 tun plodů V současnosti převažuje (70 – 90 %) odrůda ´Velkopavlovická´ a zčásti ´Maďarská´. Ty jsou vhodné především pro konzervárenské zpracování. Oproti tomu především obchodní řetězce požadují tvrdou dužinu, aby ovoce vydrželo co nejdéle. Odrůdy s tvrdší dužinou jsou na druhou stranu méně chutné.
Ze zpracovatelských závodů zbyly pouze dvě významné firmy: Hamé Babice a Seliko Litovel.
Ovocnáři se domnívají, že tuzemské meruňky jsou chuťově přijatelné. Pokud je kvalitní, má i dobré exportní ceny. Šanci pěstitelů zvyšuje i skutečnost, že domácí sadaři zajišťují asi pět procent evropské produkce a meruňky každý stát nepěstuje.
Podle producentů je nezbytné najít nové typy podnoží a přejít na jiný, štíhlý a vyšší typ kmene.
Asi desítka ovocnářských firem začala zužovat spon výsadby s 1200 jedinci/ha.
Jihomoravský kraj již dříve přislíbil zpracování koncepce rozvoje ovocnářství v kraji s důrazem na podporu teplomilných druhů, tedy meruněk a broskví. Největším pěstitelem meruněk v zemi je Patria Kobylí, která z 220 hektarů ploch má nyní zhruba 20 hektarů výsadby s novou technologií.
