
Zemědělci by mohli mít nově povinnost chránit půdu také před větrnou erozí, nejen před vodní erozí jako dosud. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle úřadu větrná eroze ohrožuje zhruba šest procent půdy v Česku, zatímco u vodní eroze je rozsah rizika násobně vyšší. Účinnost novelizované vyhlášky MŽP navrhuje od 1. července 2027. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal však upozorňuje, že návrh je podle něj chaotický a může vést k právní nejistotě.
Protierozní opatření by podle komory měla lépe odpovídat zemědělské praxi.
Větrná eroze představuje podle MŽP vážný problém zejména na jižní Moravě a v Polabí. „V době polních prací tam vířící prach často připomíná téměř saharskou bouři. Když je zaseto a fouká silný vítr, dochází k odnosu jemných částic půdy,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík. Právě proto chce resort zavést povinnost zajistit dostatečný pokryv půdy, který zabrání jejímu odvátí.
Navrhovaný systém má fungovat obdobně jako u vodní eroze. Zemědělci budou erozní události hlásit do aplikace Monitoring eroze a při jejich opakování budou muset přijmout opatření k ochraně půdy. Pomoci jim má i protierozní kalkulačka, která doporučuje vhodné postupy hospodaření. Trvalým řešením větrné eroze jsou podle MŽP zejména větrolamy, tedy pásy stromů a keřů, které snižují rychlost větru a brání odnosu půdy.
Agrární komora ČR návrh vyhlášky kritizuje. „Je připraven bez dostatečného projednání se zástupci zemědělců a vlastníků půdy,“ uvedl Jan Doležal. Podle něj chybí motivace vlastníků půdy a zemědělci nemají dostatečné možnosti obrany při revizích ploch nebo při posuzování erozních událostí. Problémem jsou také nejasné definice pojmů, které mohou vést k právní nejistotě. Komora dlouhodobě zastává názor, že zemědělci o půdu pečují přirozeně, protože je jejich základním výrobním prostředkem. Podle portálu Monitoring eroze bylo loni v Česku zaznamenáno 509 erozních událostí, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023. Vodní eroze podle ekologů každoročně způsobuje škody okolo 15 miliard korun na půdě, komunikacích i majetku obcí a občanů. S postupující klimatickou změnou navíc riziko eroze dále narůstá.
Zdroj: ČTK