Čas krátce před nástupem letních prázdnin měl pro nás, jako děti, neobyčejné kouzlo. Byl plný radostného očekávání, těšení se na svobodu, na vstávání „až se chce“ a běhání po venku. Nevím, jak to vnímají děti teď, když za poslední dva roky strávily kvůli covidu více času doma než docházkou do školních budov. Ale vím, jak toto období vnímají ovocnáři, kteří mají i nadále napilno, bez ohledu na počátek léta a blížící se prázdniny. Vegetace totiž něco jako prázdniny nezná. Pro některé pěstitele je to již čas probíhající sklizně (jahody), jiní se na sklizeň pilně připravují (třešně, rybíz…). Ti ostatní i nadále pokračují s aplikací ochranných opatření, aby zajistili kvalitu svých produktů.
Ochrana proti vrtulím je důležitým opatřením. Vrtule třešňová je jedním z nejvýznamnějších škůdců třešní a višní. Pro markety, potažmo spotřebitele, je naprosto nepřijatelné, aby „červíky“ tohoto škůdce nacházelyi, byť i v minimu, v zakoupeném ovoci. Škůdcem je drobná pestrobarevná moucha o velikosti 3,5–5 mm s výraznou typickou kresbou na křídlech. Má jednu generaci do roka. Klade vajíčka do plodů, ze kterých se líhnou larvy, které se živí dužninou plodů a působí známou červivost. Po ukončení vývoje vnikají do půdy, kde se kuklí. Kukla přezimuje v půdě a celý cyklus se uzavírá líhnutím dospělců opět příští jaro. Pro efektivní ochranu je důležité určit termín ošetření, který se stanovuje buďto přímým sledováním embryonálního vývoje vajíček (ošetřuje se, když začnou být na vajíčkách patrné dvě černé skvrny – ústní ústrojí zárodku), nebo pomocí sledování úlovků dospělců na žlutých lapacích deskách (ošetření provedeme zhruba tři týdny od počátku zaznamenaného letu dospělců). Další z možností je využití teplotních sum, které se začnou načítat od počátku souvislých úlovků na lapácích, orientačně lze využít i sledování fenologické fáze (počátek žloutnutí plodů). K ochraně jsou v tuzemsku registrovány přípravky na bázi účinných látek acetamiprid, spinosad, spirotetramat a nově též cyantraniliprole.
Octomilka japonská nabývá na významu u peckovin i drobného ovoce. V letošním roce by měli být pěstitelé především třešní, višní a drobného ovoce pozorní před octomilkou japonskou. V loňském roce už napáchala v některých výsadbách velké škody. O co menší škůdce to je, o to vyšší škody je schopen napáchat. Tato octomilka je výjimečná svou schopností napadat zrající ovoce ještě na stromech. Ostrým kladélkem perforuje plody a klade dovnitř svá vajíčka. Plody infikuje kvasinkami a bakteriemi, kterými se pak vyvíjející larvy v plodech živí. Poškozené plody hnijí ještě na stromě či keři. Metody ochrany použitelné v podmínkách ČR jsou předmětem výzkumu. V současné době již máme v dispozici několik registrovaných účinných látek (cyantraniliprol a spinosad), ale nelze se spoléhat pouze na chemii. Je třeba dodržovat několik základních hygienických opatření, jako je průběžná sklizeň zralých plodů a finální sklizeň a likvidace poškozených plodů, které by neměly zůstat ve výsadbě. Sklizené ovoce je třeba ihned chladit a následně co nejdříve spotřebovat. V zahraničí jsou již běžné ochranné sítě proti hmyzu, kterými octomilka neproletí.*
Text a foto Ing. Jana Kloutvorová,1 Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D.,2
1Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, 2Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 6/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.
