Pro hodnocení obsahu přijatelných živin organických zahradnických a lesnických substrátů i substrátů s vyšším obsahem minerálních komponentů jsou k dispozici speciální laboratorní metody, především metoda popsaná v ČSN EN 13651. Metody pro hodnocení zemědělských půd (Mehlich III, KVK-UF) jsou vhodné pro hodnocení skrývkových zemin, trávníkových substrátů na bázi zeminy a písku a rekultivovaných půd určených pro sadovnické realizace. Zemědělská metoda KVK-UF je vhodná pro stanovení kationtové výměnné kapacity minerálních komponentů substrátových směsí.
Pro hodnocení organických zahradnických substrátů s vysokým obsahem organických komponentů (obsah spalitelných látek SL ≥ 55 %) i pro substráty s vyšším podílem minerální složky (SL 15–55 %) je doporučena metoda ČSN EN 13651, která používá vyluhovací činidlo CAT. Tato metoda je vhodná ale i pro hodnocení strukturních minerálních substrátů, např. střešních (Standardy SZÚZ 2019).
Alternativou k metodě ČSN EN 13651, která platí od roku 2001, je starší metoda VÚKOZ Průhonice (Soukup et al. 1988), kterou dosud některé laboratoře používají. U této metody jsou obsahy přijatelných živin uváděny v mg/100 g substrátu a podle OHS se přepočítávají na obsah v mg/l. Každá metoda má vlastní směrná čísla. Při použití vyluhovacího činidla Göhler se stanoví vyšší obsah přijatelného fosforu a nižší obsah dusíku v amonné formě než při použití vyluhovacího činidla CAT. Ve výluhu je možné, na rozdíl od vyluhovacího činidla CAT, stanovit i přijatelný vápník. Ten je možné stanovit podle ČSN EN 13652 ve vodném výluhu.
Při použití zemědělských metod (Mehlich III, KVK-UF) se nestanovují přijatelné formy dusíku a výsledky obsahu přijatelných živin (P, K, Mg a Ca) vycházejí v mg/kg vysušené půdy nebo zeminy. Tyto metody byly vyvinuty pro hodnocení běžných zemědělských půd s obsahem humusu do 5 % (obsah SL zhruba do 6 %) a nejsou tedy vhodné pro organické zahradnické substráty ani pro zeminy s OHS kolem 500 g/l (obsah SL 10–15 %). Pro tuto skupinu substrátů tedy nejsou k dispozici směrná čísla. Pokud agrochemická laboratoř stanoví obsah přijatelných živin některou ze dvou uvedených zemědělských metod, je dobré obsah přepočítat podle OHS na mg/l substrátu a výsledky brát jako orientační a vyhodnotit je spíše podle směrných čísel pro zahradnické metody.
Zemědělské půdy se v ČR ve většině agrochemických laboratoří hodnotí metodou Mehlich III, která používá „silné“ a výrazně kyselé vyluhovací činidlo. Metoda KVK-UF (Matula 2007) představuje alternativu k metodě Mehlich III. Na rozdíl od metody Mehlich III stanovuje pouze labilní formy snadno dostupného fosforu pro rostliny. Její výhodou je, že se v rámci stanovení obsahu přijatelných živin stanoví i kationtová výměnná kapacita (KVK) půdy. Tato metoda stanovení KVK je vhodná i pro hodnocení jílových a strukturních minerálních komponentů zahradnických substrátů.
Nadbytkem amonných iontů ve vyluhovacím činidle se vytěsní z půdy veškeré výměnné kationty a následným stanovením NH4+ získáme hodnotu KVK v mmol chemického ekvivalentu na 1 kg zeminy (mmol+/kg). Přijatelné živiny stanovené v mg/kg je možné přepočítat na mmol+/kg. Stanovený obsah v mg/kg se vydělí hmotností 1 mmol+ v mg jednotlivých kationtů (K = 39,1; Mg = 12,15; Ca = 20,04 – u dvoumocných kationtů je to polovina jejich molekulové hmotnosti). Dále se vypočte % zastoupení jednotlivých kationtů v KVK. Podle doporučených hodnot se stanoví rozdíly mezi optimálním a skutečným nasycením. Tyto rozdíly se na konci hodnocení opět přepočítají na mg na kg půdy a použijí na optimalizaci dávek jednotlivých živin.
Text a foto Ing. Martin Dubský, Ph.D., Ing. Hana Šímová,
VÚKOZ, v. v. i., Průhonice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 11/2022.*
