Obsah minerálních živin v sušině lučních porostů je významný i z hlediska krmné hodnoty. Především je žádoucí vysoký obsah fosforu a vápníku, ale i sodíku a hořčíku. Pozitivním ukazatelem je do značné míry i obsah dusíku, pokud v sobě neskrývá nadměrnou koncentraci nitrátů.
Sledování změn v průběhu vegetace u různých komponentů dokazuje, že dochází k poklesu koncentrace fosforu jak u travin, tak i u vikvovitých plodin a bylin. U draslíku je tento zřeďovací efekt jednoznačně patrný u jetelovin a travin. Zvyšování procentického obsahu Ca a Mg v sušině je u bylin jednoznačné, u vikvovitých plodin méně výrazné a u travin nevýrazné.
Traviny se od vikvovitých ve sklizňové zralosti liší výrazně nižším obsahem vápníku, zatímco u bylin tomu tak není. U hořčíku rozdíly mezi travinami a vikvovitými nejsou tak výrazné. Některé byliny však mají vyšší obsah hořčíku i ve srovnání s vikvovitými rostlinami. Obsah sodíku bývá většinou nízký, bez větších rozdílů ve skupinách plodin.
Zvýšený obsah Ca a Mg v pozdějších sečích lučních porostů vyplývá mimo jiné i z toho, že v porostu klesá podíl travních komponentů. Také antagonistický vliv draslíku postupem času slábne, čímž sílí příjem dvojmocných kationtů. Konečně i delší vegetační doba pozdějších sečí může přispívat k větší kumulaci vápníku a hořčíku.
